ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.17.2015.1
sp. zn. 7 Td 17/2015-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného R. M. , vedené u Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 3/2015 projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. dubna 2015 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně neodnímá .
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci podala dne 15. 1. 2013 u Okresního soudu v Liberci obžalobu na obviněného R. M. pro ad 1) trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zákona, ad 2-3) trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 2 tr. zákona, ad 4) trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 2 tr. zákona, ad 5) přečin nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, ad 6) přečin zneužití dítěte k výrobě pornografie podle §193 odst. 1 tr. zákoníku, ad 7) přečin zneužití dítěte k výrobě pornografie podle §193 odst. 1 tr. zákoníku ad 8) přečin nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. c), 2 písm. a) tr. zákoníku, ad 9) přečin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle §192 odst. 1 tr. zákoníku a ad 10) přečin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle §192 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se měl dopustit skutky blíže rozvedenými v podané obžalobě. Tato věc byla Okresním soudem v Liberci vedena pod sp. zn. 1 T 8/2013.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 14. 5. 2013, sp. zn. 11 Td 24/2013, rozhodl o návrhu Okresního soudu v Liberci na delegaci tak, že podle §25 tr. ř. věc obviněného R. M. tomuto soudu odňal a přikázal k projednání Okresnímu soudu v Kroměříži. Učinil tak z důvodu urychlení a hospodárnosti trestního řízení, neboť všichni svědci navrhovaní obžalobou ke slyšení u hlavního líčení, včetně poškozené, mají bydliště v obvodu Okresního soudu v Kroměříži, které je ve značné vzdálenosti od Okresního soudu v Liberci, kde má bydliště pouze obviněný.
U Okresního soudu v Kroměříži byla trestní věc obviněného vedena pod sp. zn. 2 T 76/2013. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 2 T 76/2013, podle §222 odst. 1 tr. ř. předložil věc Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o příslušnosti.
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 1 Ntd 6/2015, bylo rozhodnuto o věcné příslušnosti soudu tak, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je příslušným k projednání věci obviněného R. M. Krajský soud v Brně. Důvodem pro změnu věcné příslušnosti soudu byla skutečnost, že z provedeného dokazování v řízení před Okresním soudem v Kroměříži, konkrétně ze závěrů znaleckého posudku z odvětví psychiatrie, specializace dětská psychiatrie, vyplynulo, že poškozená v souvislosti s jednáním obviněného utrpěla posttraumatickou stresovou poruchu, která je vnímána jako těžká újma na zdraví podle §89 odst. 7 písm. ch) tr. zákona, přičemž na trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 3 tr. zákona dopadá trestní sazba 5 až 12 let odnětí svobody. Podle §17 odst. 1 tr. ř. o takovýchto trestných činech koná řízení v prvním stupni krajský soud.
Trestní věc obviněného R. M. je tedy vedena u Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 3/2015.
Dne 20. 3. 2015 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh obviněného R. M. na přikázání věci Okresnímu soudu v Liberci, případně Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci. Obviněný nejprve zrekapituloval průběh trestního řízení v jeho věci s tím, že Okresní soud v Kroměříži na konci hlavního líčení dne 19. 2. 2015 dospěl k závěru, že není věcně příslušný věc dále projednávat a na základě provedených důkazů se rozhodl „věc předložit příslušnému soudu“. Dále uvedl, že v hlavních líčeních nalézací soud provedl téměř všechny důkazy navržené obžalobou a obhajobou (zejména svědecké výpovědi všech svědků), přičemž byly ze strany obhajoby doplněny návrhy na provedení dalších důkazů. Obviněný je přesvědčen, že důvody uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2013, sp. zn. 11 Td 24/2013, pominuly, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud přikázal věc k projednání Okresnímu soudu v Liberci nebo Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.
Nejvyšší soud podle §25 tr. ř. zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Nejvyšší soud však v uvedené věci existenci takových důležitých důvodů neshledal.
Nejdříve je nutno upozornit, že Nejvyšší soud se v posuzovaném případě nezabývá věcnou příslušností soudu k projednání věci (§17 tr. ř.), ale návrhem obviněného na postup podle §25 tr. ř. Pokud tedy bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci dne 17. 3. 2015, sp. zn. 1 Ntd 6/2015, rozhodnuto o věcné příslušnosti soudu tak, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je příslušný k projednání věci obviněného Krajský soud v Brně, nelze trestní věc postupem podle §25 tr. ř. delegovat Okresnímu soudu v Liberci, jak alternativně požaduje obviněný. Podle §25 tr. ř. totiž může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu pouze téhož druhu a stupně. Nejvyšší soud však neshledal existenci důležitých důvodů ani pro přikázání věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem, jak také navrhuje obviněný. Podle obviněného pominuly důvody, které vedly Nejvyšší soud k delegaci věci Okresnímu soudu v Kroměříži. V uvedené věci je však nutno konstatovat, že důvody uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2013, sp. zn. 11 Td 24/2013, nepominuly. Jako důležitý důvod opodstatňující postup podle §25 tr. ř. byla shledána rychlost a hospodárnost trestního řízení, neboť svědci navrhovaní obžalobou ke slyšení u hlavního líčení, včetně poškozené, mají bydliště v obvodu Okresního soudu Kroměříž. I po změně věcné příslušnosti soudu, kdy bude o věci obviněného rozhodovat Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně, u něhož se věc dostala do stadia jako po podání obžaloby, mají navrhovaní svědci, jejich výslech bude muset krajský soud provést znovu, stále výrazně kratší dojezdovou vzdálenost k tomuto soudu než ke značně vzdálenému Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Stejné bude platit (pokud se nezmění bydliště všech v obžalobě navrhovaných svědků) i pro případné odvolací řízení, k němuž bude příslušný Vrchní soud v Olomouci. Nadále tedy trvají důvody uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Td 24/2013.
Za tohoto stavu nelze považovat předložený návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. dubna 2015
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš