Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 07.05.2015, sp. zn. 7 Td 23/2015 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.23.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.23.2015.1
sp. zn. 7 Td 23/2015-14 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 7. května 2015 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných U. Ch. , A. S. , J. S. , a A. K. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 39/2015, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto: Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci p ř í s l u š n ý Obvodní soud pro Prahu 7. Podle §25 tr. ř. se věc o d n í m á Obvodnímu soudu pro Prahu 7 a přikazuje Okresnímu soudu v Karviné. Odůvodnění: Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7, podal dne 27. 3. 2015 u Obvodního soudu pro Prahu 7 obžalobu (č. l. 1116 tr. spisu) na obviněné U. Ch. , A. S. , J. S. , a A. K. , pro přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. , spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Pokračujícího přečinu podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku se měli (stručně uvedeno) dopustit v období od 14. 2. 2013 do 4. 9. 2013, a to 28 dílčími útoky, kdy měli, na jména v obžalobě uvedených osob, objednat na různých internetových portálech v obžalobě uvedené zboží, které měli bezhotovostně zaplatit pomocí nezjištěným způsobem získaných údajů různých platebních karet (číslo platební karty, doba expirace, CVV kód), a následně si měli nechat toto zboží různými přepravci zaslat na konkrétní místa, nebo pomocí těchto získaných údajů platebních karet měli provést neoprávněné platby, a to konkrétně ve skutcích uvedených v obžalobě. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 4. 2015, sp. zn. 24 T 39/2015, bylo rozhodnuto o předložení věci podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Dne 21. 4. 2015 byl obvodním soudem trestní spis (sp. zn. 24 T 39/2015) předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Z obsahu spisu podle obvodního soudu vyplývá, že ani jeden z obviněných nebydlí ani se nezdržuje v obvodu Prahy 7, aby tím byl založen počátek úmyslu páchání trestné činnosti. Obviněný U. Ch. bydlí v Ostravě (pozn. správně v Havířově), obviněná A. S. bydlí v Havířově, obviněný J. S. bydlí formálně v Jičíně, adresu pro doručování má ale do Havířova, kde se také zdržuje a obviněná A. K. bydlí v Havířově. Dále z jednotlivých dílčích útoků podle obvodního soudu vyplývá, že obvinění měli zadávat objednávky zboží do jednotlivých známých internetových portálů a následně ho obdržet na různých místech. Podle jednotlivých bodů: ad 1) zboží měli obdržet v O. , odkud bylo podle soudu i objednané, ad 2) zboží bylo objednané z T. a obchodníkem nebylo vydáno, ad 3) zboží měli obdržet v O. , odkud bylo i objednané a při jeho převzetí měli být zadrženi obvinění A. K. a J. S. , ad 4) zboží bylo objednané z O. a obchodníkem nebylo vydáno, ad 5) zboží měli obdržet v O. , odkud bylo i objednané, ad 6) zboží měli obdržet v Č. T. , odkud bylo i objednané, ad 7) zboží měli obdržet v H. , odkud bylo i objednané, ad 8) zboží měli obdržet v O. , odkud bylo i objednané, ad 9) zboží měli obdržet v O. , odkud bylo i objednané, ad 10) zboží měli obdržet v N. B. , odkud bylo i objednané, ad 11) měli zaslat neoprávněnou platbu do sídla humanitární organizace ADRA v Praze 5, ad 12) zboží měli objednat z B. , obchodníkem nebylo vydáno, ad 13) zboží měli obdržet ve F. –M. , odkud bylo i objednané, ad 14) zboží měli obdržet v O. , odkud bylo i objednané, ad 15) zboží měli objednat ve V. , obchodníkem nebylo vydáno, ad 16) zboží měli obdržet v B. , odkud bylo i objednané, ad 17) zboží měli obdržet ve F.-M., odkud bylo i objednané, ad 18) zboží měli obdržet v H. , odkud bylo i objednané, ad 19) měli zaslat neoprávněnou platbu do sídla humanitární organizace ADRA v Praze 5, ad 20) zboží měli obdržet v O. , odkud bylo i objednané, ad 21) zboží měli obdržet v B. , odkud bylo i objednané, ad 22) zboží měli obdržet v O. , odkud bylo i objednané, ad 23) měli zaslat neoprávněnou platbu do sídla humanitární organizace ADRA v Praze 5, ad 24) - 27) měli zaslat neoprávněnou platbu do nezjištěného obchodního místa, místo objednání nebylo zjištěno a ad 28) zboží měli obdržet v Č. T. , odkud bylo i objednané. Škodu pak obvinění měli způsobit poškozeným peněžním ústavům, Komerční bance, a.s., se sídlem v Praze 1, UniCreditBank, a.s., se sídlem v Praze 4, CityBank Europe, plc., se sídlem v Praze 5, SberBank CZ, a.s., se sídlem v Praze 4 a RaiffeisenBank, a.s., se sídlem v Praze 1. Obvodní soud dále uvedl, že obžaloba napadla Obvodnímu soudu pro Prahu 7, ačkoli v rámci subjektivní souvislosti je zřejmé, že obvinění od počátku svého úmyslu od února 2013, do zadržení do začátku září 2013, měli zboží objednávat z O. , z T., z O. , z Č. T. , z H. , z O. , z B. , z F. –M. , ze V. , z B. a z nezjištěného místa. Současně zboží měli obdržet ve zjištěných místech dokonání dílčích útoků trestného činu, a to: v O. pod body 1), 5), 20) a 22), v O. pod bodem 3), v Č. T. pod body 6) a 28), v H. pod body 7) a 18), v O. pod body 8), 9) a 14), v B. pod body 10), 16) a 21), v P. pod body 11), 19) a 23), ve F. –M. pod body 13) a 17). Škodu pak obvinění měli způsobit poškozeným peněžním ústavům v obvodech sídel bankovních ústavů, v P. a v P. dvěma peněžním ústavům a v P. jednomu peněžnímu ústavu. Obvodní soud má za to, že k trestnému jednání, a to zejména dokonání jednotlivých útoků trestného činu, došlo nejvíce, a to 4 krát, v obvodu Okresního soudu v Ostravě, který by tím tak měl založenu svoji místní příslušnost k rozhodnutí o vině či nevině obviněných ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř., a který je současně věcně příslušný k projednání a rozhodnutí uvedené trestní věci. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS.). Místem spáchání trestného činu podvodu, jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994). Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v daném případě jedná o tzv. distanční delikt. Obvinění se dopustili trestného činu podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku (ve 28 případech), a to prostřednictvím internetu, přičemž následek trestného činu nastal jinde než byla trestná činnost vykonána. Podstata trestného činu podvodu spočívá v tom, že: a) pachatel uvede jinou osobu v omyl, využije jejího omylu nebo jí zatají podstatné skutečnosti, b) tato osoba v důsledku svého omylu nebo nedostatku znalostí podstatných skutečností provede určitou majetkovou dispozici, c) touto dispozicí vznikne na cizím majetku škoda v odpovídající výši a d) zároveň se tím pachatel nebo někdo jiný obohatí. Z uvedených znaků je patrné, že k tomu, aby se jednalo o trestný čin podvodu, musí existovat příčinná souvislost mezi omylem určité osoby (resp. její neznalostí všech podstatných skutečností) a majetkovou dispozicí učiněnou v omylu (resp. učiněnou s uvedenou neznalostí) a dále příčinná souvislost mezi touto dispozicí na jedné straně a škodou na cizím majetku a obohacením pachatele nebo jiné osoby na straně druhé. Na podvodu mohou být zainteresovány celkem až čtyři různé osoby: pachatel, osoba jednající v omylu, osoba poškozená a osoba obohacená. Kromě pachatele může jít u ostatních osob též o právnické osoby (viz rozhodnutí publikované pod č. 5, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS, sešit č.1/2002). Ze skutku popsaného v obžalobě nepochybně vyplývá, že obvinění měli prostřednictvím internetu objednávat zboží na různých internetových portálech, především u společností Mall.cz a Alza.cz (dále také Datart, ElektroWorld, ComforStores, jak je blíže popsáno u jednotlivých skutků). Z výpovědí obviněných, především obviněného J. S. , vyplývá, že objednávky pod smyšlenými jmény zákazníků a bezhotovostní platby pomocí neoprávněně získaných informací k různým kartám, prováděl obviněný U. Ch. Obviněný uvádí, že počítač, ze kterého objednávky měl dělat, byl v obývacím pokoji u tohoto obviněného, tedy ve městě H. Zde se tedy obvinění měli také dopouštět jednání, jímž jiného uváděli v omyl. K jednání naplňujícímu objektivní stránku uvedeného trestného činu však docházelo také na místech, kde byli osoby jednající v omylu a poškození uvedeni v omyl. Uvedeny v omyl byly jednak společnosti, u kterých obvinění pod smyšlenými údaji (jménem smyšlených zákazníků) objednávali zboží a jimž za objednané zboží, nezjištěným způsobem získanými údaji z různých platebních karet, platili (tedy prováděli neoprávněné platby), když ve většině případů mělo jít o společnosti Alza.cz, a. s., a Internet Mall, a. s., přičemž obě tyto společnosti mají sídlo v Praze 7. Jak správně uvádí Obvodní soud pro Prahu 7, poškozenými jsou pak bankovní společnosti Komerční banka, a.s., se sídlem v Praze 1, UniCreditBank, a.s., se sídlem v Praze 4, CityBank Europe, plc., se sídlem v Praze 5, SberBank CZ, a.s., se sídlem v Praze 4 a RaiffeisenBank, a.s., se sídlem v Praze 1, jejichž klienti zaznamenali neoprávněné (v obžalobě uvedené) platby ze svých účtů a k jejichž škodě se obvinění obohatili. Ze skutkové věty je dále zřejmé, že obvinění si nechávali objednané zboží zavést různými dopravci na různá místa České republiky, kde si zboží v uvedených případech vyzvedli, a to v O. (celkem ve 4 případech), v Č. T. (celkem ve 2 případech), v O. (v jednom případě), v H. (ve 2 případech), v O. (ve 3 případech), atd. Obviněný J. S. ve svých výpovědích uvádí, že po převzetí zboží jel k obviněnému U. Ch. domů a tam mu balíček předal. Stejně vypovídá také obviněná A. K. K obohacení obviněných tak mělo dojít, jednak v místech, kde převzali jimi objednané a z peněz jiného zaplacené zboží, tak také v bydlišti obviněného U. Ch. , kam se vyzvednuté balíčky měly dovážet. Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, tak s ohledem na výše uvedené není pochyb o příslušnosti také Obvodního soudu pro Prahu 7, neboť v obvodu tohoto soudu mají sídlo společnosti (Alza.cz, a. s., a Internet Mall, a. s.), u nichž obvinění pod smyšlenými jmény měli objednat zboží, a které v omylu toto zboží, zaplacené prostřednictvím neoprávněných plateb, odeslaly do místa, které obvinění určili ve svých objednávkách. U tohoto soudu rovněž podal státní zástupce obžalobu. Tím byla založena příslušnost tohoto soudu k projednání věci (§22 tr. ř.). Nejvyšší soud proto rozhodl, že příslušný k projednání věci je obvodní soud pro Prahu 7. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že ani jeden z obviněných nemá bydliště v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7. Všichni obvinění mají bydliště nebo se zdržují ve městě Havířov, v okrese Karviná. Převážná část trestné činnosti obviněných se uskutečňovala také ve městě Havířov nebo blízkém okolí (Ostrava, Český Těšín, Opava, Frýdek-Místek a další). Podle obžaloby je ke slyšení u hlavního líčení navrhováno 23 svědků, z nichž 14 má bydliště na Moravě (Havířov, Opava, Ostrava, Frýdek-Místek, Brno, Bruntál, Olomouc, Vsetín, Uherské Hradiště, Hodonín), a tedy z hlediska případné dojezdové vzdálenosti mají svá bydliště blíže k okresnímu soudu, v jehož obvodu mají zároveň bydliště i všichni obvinění. V daném případě se z hlediska dokazování bude jednat o časově náročnou věc, jejíž projednávání se nutně odrazí také v nákladech na řízení. Proto Nejvyšší soud shledal ve výše uvedených skutečnostech důležité důvody pro odnětí věci příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 7 a její přikázání Okresnímu soudu v Karviné. Tento postup je vhodný jak z hlediska zachování všech práv obviněných, řádného objasnění věcí, tak i z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení, což bude projednáním věci u Okresního soudu v Karviné podstatně lépe zajištěno. Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 7. května 2015 Předseda senátu: JUDr. Michal Mikláš

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/07/2015
Spisová značka:7 Td 23/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.23.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Delegace
Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§24 odst. 1 tr. ř.
§25 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19