ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.37.2015.1
sp. zn. 7 Td 37/2015-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 22. července 2015 v neveřejném zasedání, ve věci podezřelého T. Č. , vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 3 T 27/2015, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Mělníku podal dne 26. 5. 2015 u Okresního soudu v Mělníku návrh na potrestání podezřelého T. Č. pro přečin pojistného podvodu podle §210 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Uvedeného přečinu se měl dopustit tím, že dne 23. 7. 2013 na přesně nezjištěném místě, při sjednávání pojistné smlouvy č. ......, jako zástupce společnosti Allianz pojišťovna, a. s., uvedl nepravdivé osobní údaje, neboť při tomto použil osobní údaje J. K. , roz. N. , a jejího nezletilého syna M. K. , a následně tuto smlouvu jménem J. K. bez jejího vědomí a souhlasu podepsal, a tímto jednáním způsobil společnosti Allianz pojišťovna, a. s., škodu ve výši 6 510,60 Kč, za neoprávněně poskytnutou provizi.
Usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 3 T 27/2015, bylo rozhodnuto podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., ve spojení s §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., o předložení věci Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud v Mělníku není místně příslušný k jejímu projednání, neboť skutek nebyl spáchán v jeho obvodu, ale v obvodu Městského soudu v Brně, jak vyplývá z protokolu o výslechu podezřelého T. Č. Podezřelý se k trestnému činu prakticky doznal a uvedl, že měl vyplnit předmětnou pojistnou smlouvu v Brně. Tomu podle soudu odpovídá i razítko na pojistné smlouvě o přijetí smlouvy na regionálním ředitelství Allianz pojišťovny, a. s., v Brně dne 24. 7. 2013. Podezřelý tak podle soudu naplnil všechny znaky předmětného přečinu v Brně. Pokud jde o místo následku trestné činnosti podezřelého, ani to se nenachází v obvodu Okresního soudu v Mělníku, když škoda měla vzniknout společnosti Allianz pojišťovna, a. s., se sídlem v Praze. I pokud by nebylo možné s jistotou určit místo spáchání trestného činu, a bylo by nutno určit místní příslušnost podle §18 odst. 2 tr. ř., nemohl by být Okresní soud v Mělníku místně příslušným, neboť podezřelý se zdržuje na adrese P. , okres Svitavy, jež leží v obvodu Okresního soudu ve Svitavách. Nejvyšší soud je nejblíže společně nadřízený soudům, jejichž místní příslušnost přichází v úvahu a je tedy příslušný k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu k projednání věci.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Zde lze totiž obvykle nejlépe a nejrychleji objasnit trestnou činnost a zpravidla tu bývá i nejpůsobivější výchovný účinek trestního řízení. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je z obsahu trestního spisu zřejmé, že v daném případě skutečně není místně příslušný k projednání věci Okresní soud v Mělníku, neboť v jeho obvodu nedošlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku uvedeného přečinu, jakož v jeho obvodu nedošlo ani k následku uvedeného přečinu. Podezřelý se svým jednáním měl dopustit přečinu pojistného podvodu podle §210 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného tím, že uvedl nepravdivé údaje v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je dvoustranným právním úkonem. Při uzavírání pojistné smlouvy je tedy nezbytné, aby jeden z účastníků předložil návrh na uzavření (změnu) pojistné smlouvy a účastník, kterému je tento návrh určen, musí jeho obsah v nezměněné podobě a v určené lhůtě akceptovat. Ve smyslu §210 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku je pachatel trestně odpovědný za uvádění mimo jiné nepravdivých údajů v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy. K uvádění nepravdivých údajů nemusí dojít přímo při sjednávání pojistné smlouvy, neboť pojem „v souvislosti“ stanoví mnohem volnější vztah k jejímu uzavírání (změně). Postačí tedy uvedení nepravdivých údajů kdykoli v průběhu procesu uzavírání pojistné smlouvy od podání návrhu na uzavření smlouvy až do jejího konečného uzavření, kterým se rozumí akceptace. Podezřelý měl bez vědomí a souhlasu J. K. použít osobní údaje jmenované a jejího nezletilého syna k uzavření pojistné smlouvy, přičemž smlouvu měl také jménem J. K. bez jejího vědomí a souhlasu podepsat. Ze spisového materiálu přitom vyplývá, že se měl této činnosti (vyplnění a podepsání pojistné smlouvy) dopustit v Brně (viz protokol o výslechu podezřelého na č. l. 5 a násl. tr. spisu), když v předmětné době v Brně pobýval a byl zaměstnancem Allianz pojišťovny, a. s. V Brně byla pojistná smlouva také přijata dne 24. 7. 2013 regionálním ředitelstvím Allianz pojišťovny, a. s. (č. l. 30 tr. spisu). Z uvedeného je nepochybné, že k jednání naplňujícímu objektivní stránku uvedeného přečinu došlo v Brně, tedy v obvodu Městského soudu v Brně. Na základě všech uvedených okolností případu lze v této věci učinit spolehlivý závěr, že příslušným k projednání věci je Městský soud v Brně.
Závěrem Nejvyšší soud s odkazem na výše uvedené připomíná, že projednávání činu soudem podle toho kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, by došlo teprve tehdy, pokud by nebylo možno použít předchozí kritéria podle §18 odst. 1, 2 tr. ř. O takový případ však v právě posuzované věci nejde.
Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle §24 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 22. července 2015
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu