ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.40.2015.1
sp. zn. 7 Td 40/2015-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci obviněného M. O. , , vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 5/2015, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. července 2015 návrh tohoto soudu na určení příslušnosti soudu a rozhodl takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Havlíčkově Brodě.
Odůvodnění:
Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové podal dne 11. 6. 2015 u Krajského soudu v Hradci Králové obžalobu na obviněného M. O. pro ad 1) zločin obecného ohrožení podle §272 odst. 1 tr. zákoníku a přečin šíření poplašné zprávy podle §357 odst. 1, 2, 3 písm. c) tr. zákoníku, a ad 2) pokus zločinu obecného ohrožení podle §272 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku a přečin šíření poplašné zprávy podle §357 odst. 1, 2, 3 písm. c) tr. zákoníku.
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 1 T 5/2015, byla podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněného předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Krajský soud v Hradci Králové po předběžném projednání obžaloby shledal, že s ohledem na právní kvalifikaci skutku není věcně příslušný k projednání věci obviněného, když věcně i místně příslušným by podle něj měl být Okresní soud v Havlíčkově Brodě nebo Městský soud v Brně. Krajský soud má totiž za to, že jednání obviněného, pro které byla podána obžaloba, mělo být kvalifikováno jako jeden pokračující zločin obecného ohrožení podle §272 odst. 1 tr. zákoníku a přečin šíření poplašné zprávy podle §357 odst. 1, 2, 3 písm. c) tr. zákoníku.
Podle §24 odst. 1 tr. ř. vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, návrh na potrestání, návrh na schválení dohody o vině a trestu, jemuž byla věc postoupena podle §39 zákona o soudnictví ve věcech mládeže nebo mu byla přikázána nadřízeným soudem, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti [§188 odst. 1 písm. a), §222 odst. 1, §257 odst. 1 písm. a), §314p odst. 3 písm. a)]. Přitom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti (§16 až 22). Není-li soud, jemuž byla věc předložena k rozhodnutí, nadřízen soudu podle zákona příslušnému, postoupí věc k rozhodnutí o příslušnosti tomu soudu, který je společně nadřízen soudu věc předkládajícímu a soudu podle zákona příslušnému.
V daném případě je trestní věc vedena u Krajského soudu v Hradci Králové, přičemž tento soud má za to, že k projednání posuzované věci není věcně příslušný. Krajský soud je přesvědčen, že projednání uvedené trestní věci spadá do věcné příslušnosti okresního soudu. Z obsahu trestního spisu je pak zřejmé, že obviněný se měl trestného jednání dopouštět v podstatě tím, že v Brně ze svého mobilního telefonu volal do nemocnice v Havlíčkově Brodě, a to dne 20. 11. 2014 čtyřikrát v době od 16:50 do 17:30 hodin, kdy sdělil pracovníkům nemocnice, že v nemocnici je uložena bomba a musí nemocnici vyklidit, a následně dne 21. 11. 2014 v době od 05:30 do 06:30 hodin opětovně, kdy sdělil pracovníkům nemocnice, že nálože se tam stále nacházejí a mají se postarat, aby nebyl nějaký problém. Krajský soud má za to, že věcně i místně příslušné mohou být Okresní soud v Havlíčkově Brodě nebo Městský soud v Brně. S ohledem na obžalobu podanou ve věci je nepochybné, že z hlediska místní příslušnosti je příslušný k projednání věci Krajský soud v Hradci Králové. Pokud není dána věcná příslušnost krajského soudu, přichází v úvahu věcná i místní příslušnost Okresního soudu v Havlíčkově Brodě nebo Městského soudu v Brně. Oběma těmto soudům je společně nejblíže nadřízen Nejvyšší soud.
Na základě dosavadního obsahu trestního spisu lze přisvědčit názoru Krajského soudu v Hradci Králové, že jednání obviněného uvedené v bodě ad 2) obžaloby nesvědčí o naplnění znaků samostatného trestného činu obecného ohrožení podle §272 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, tedy spáchání takového činu opětovně v krátké době, který by trestní sazbou od osmi až do patnácti let odnětí svobody zakládal věcnou příslušnost krajského soudu podle §17 odst. 1 tr. ř. Z dosavadního obsahu trestního spisu vyplývá, že jednání v bodě ad 2) obžaloby je součástí jednoho pokračujícího trestného činu podle §272 odst. 1 tr. zákona s jednáním uvedeným v bodě ad 1) obžaloby. Pro splnění podmínek pokračování v trestném činu ve smyslu ustanovení §116 tr. zákoníku, svědčí vedle stejného způsobu provedení činu, a jednoznačné souvislosti místní, časové i v předmětu útoku, také subjektivní souvislost vyplývající z výpovědi obviněného, že chtěl znepříjemnit pobyt v nemocnici manželovi své přítelkyně, který tam měl jezdit třikrát týdně na ošetření, a aby se pojistil, telefonoval tam opakovaně (viz č. l. 197 tr. spisu).
Protože předmětné telefonáty obviněného směřovaly do nemocnice v Havlíčkově Brodě, ve věci vypovídala řada jejích zaměstnanců a zejména pacientů, přičemž i některé poškozené subjekty mají sídlo v obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, bylo podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 22. července 2015
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu