ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.41.2015.1
sp. zn. 7 Td 41/2015-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 22. července 2015 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného M. Ř. , vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 13 T 44/2015, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Liberci.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Uherském Hradišti podal dne 12. 3. 2015, u Okresního soudu v Uherském Hradišti, obžalobu na obviněného M. Ř. pro pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit v podstatě tím, že v úmyslu se obohatit vylákáním neoprávněného plnění prostřednictvím inzerce na internetovém serveru www.Sbazar.cz nabízel k prodeji zboží, za toto zboží požadoval vždy platbu předem na uvedená čísla účtů, a po připsání peněz na účty tyto vyinkasoval, a zboží následně i přes opakované urgence poškozených osob nedodal, ačkoliv si byl vědom, že objednané zboží nezašle a finanční prostředky získané tímto způsobem si ponechá pro vlastní potřebu, když takto postupoval celkem v 18 případech, přičemž svým jednáním způsobil poškozeným celkovou škodu ve výši 55 190 Kč.
Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 19. 6. 2015, sp. zn. 13 T 44/2015, bylo rozhodnuto podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., ve spojení s §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., o předložení věci Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud v Uherském Hradišti není místně příslušný k jejímu projednání. Z obsahu spisu je podle okresního soudu zřejmé, že se obviněný měl svého jednání dopouštět z místa svého bydliště, kdy jak sám uvádí, se k internetu připojoval v restauraci KFC v L. přes svůj notebook či mobilní telefon, inzeráty podával z místa svého bydliště na ulici N. v Liberci a na dalších místech v tomto městě. Z těchto důvodů je podle Okresního soudu v Uherském Hradišti v souladu s §18 odst. 1, 2 tr. ř. příslušný k projednání věci Okresní soud v Liberci, přičemž nejblíže společně nadřízeným soudem oběma soudům je Nejvyšší soud.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Zde lze totiž obvykle nejlépe a nejrychleji objasnit trestnou činnost a zpravidla tu bývá i nejpůsobivější výchovný účinek trestního řízení. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.).
V posuzované věci je zřejmé, že se jedná o distanční delikt. Místem spáchání trestného činu podvodu jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. O obdobu distančního deliktu jde také v projednávaném případě trestného činu podvodu spáchaného prostřednictvím internetu, kdy k jednání naplňujícímu objektivní stránku uvedeného trestného činu mělo docházet jak v místě, ze kterého obviněný měl přes internet zadávat fiktivní inzeráty na prodej uvedeného zboží, tak v místě, kde byla osoba uváděná v omyl, a kde měl vzniknout následek trestného činu (měla vzniknout škoda). Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994).
Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je z obsahu trestního spisu zřejmé, že v daném případě skutečně není místně příslušný k projednání věci Okresní soud v Uherském Hradišti, neboť v jeho obvodu nedošlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku uvedeného přečinu a v jeho obvodu nedošlo ani k následku uvedeného přečinu.
Z dostupného spisového materiálu totiž skutečně vyplývá, že obviněný se měl trestné činnosti dopouštět z místa svého bydliště v Liberci. V protokolu o výslechu obviněného tento uvádí, že ve skutkové větě uvedené obchody převážně vyřizoval z místa svého bydliště na ulici N. v Liberci, kde má svůj notebook, k internetu se připojoval také na jiných místech v Liberci, např. v objektu KFC v L. (č. l. 9, 17, 34 a násl. tr. spisu). K jednání, jímž poškozené uváděl v omyl tak docházelo v Liberci v obvodu Okresního soudu v Liberci.
K následku uvedeného trestného činu (ke vzniku škody) pak mělo dojít v místech bydlišť poškozených, a to na různých místech České republiky, tedy v obvodech působnosti různých soudů. Žádný z poškozených však nemá bydliště v okrese Uherské Hradiště.
Na základě všech uvedených okolností případu lze v této věci učinit spolehlivý závěr, že příslušným k projednání věci je Okresní soud v Liberci, neboť v jeho obvodu mělo dojít k jednání naplňujícímu objektivní stránku uvedeného přečinu. Z obžaloby je navíc zřejmé, že také převážná většina svědků, navržených v obžalobě ke slyšení u hlavního líčení, má bydliště v Čechách a tedy v příznivé dojezdové vzdálenosti k příslušnému soudu v Liberci.
Závěrem Nejvyšší soud s odkazem na výše uvedené (k argumentaci okresního soudu) připomíná, že k projednávání činu soudem podle kritérií uvedených v §18 odst. 2 tr. ř. by došlo teprve tehdy, pokud by nebylo možno použít předchozí kritéria podle §18 odst. 1 tr. ř. O takový případ však v právě posuzované věci nejde.
Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 22. července 2015
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu