ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.56.2015.1
sp. zn. 7 Td 56/2015-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 30. září 2015 v neveřejném zasedání, v trestní věci uprchlého obviněného J. K. , vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 14 T 114/2015, o návrhu tohoto soudu na určení místní příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud Praha-východ.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ podal dne 22. 7. 2015 u Okresního soudu Praha-západ obžalobu na uprchlého obviněného J. K. pro ad 1) zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a ad 2) přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku.
Trestných činů se měl podle obžaloby dopustit tím, že (zkráceně) ad 1) v úmyslu se obohatit, uvedl poškozenou společnost ZINEST, s. r. o., v omyl tím, že v její provozovně v M. ... a jinde, neoprávněně vystupoval mj. jako obchodní zástupce společnosti RIVECO CZ, s. r. o., což dokladoval mj. padělaným razítkem této společnosti, se zájmem o odběr drogistického zboží, na základě čehož uzavřel s poškozenou společností ZINEST, s. r. o., kupní smlouvy na koupi drogistického zboží Airwick Freshmatic v celkové hodnotě 560.616 Kč, které převzal společně se svědkem P. K. dne 30. 8. 2013 v provozovně skladu poškozené v obci P. n. L., avšak již v době uzavření kupní smlouvy a převzetí tohoto zboží neměl v úmyslu jej uhradit ani vystavené faktury č. ..... na částku 186.872 Kč, č. na částku 186.872 Kč a č. na částku 186.872 Kč, kdy předstíranému jednání předcházelo záměrné uzavření několika menších obchodů za účelem vzbuzení důvěry poškozené společnosti tak, aby následně mohl odebrat výše uvedené zboží jako důvěryhodný zákazník poškozené s odkladem platby kupní ceny, kdy zboží neměl v úmyslu uhradit a uvedeným jednáním způsobil poškozené společnosti ZINEST, s. r. o., škodu v celkové výši 560.616 Kč, ad 2) dne 10. 12. 2013 okolo 09:40 hodin v úmyslu se obohatit na úkor poškozeného Z. S. držitele platební karty uvedeného čísla, vydané k účtu uvedeného čísla, převedl na svůj herní účet u společnosti TIPSPORT, a. s., nickname: ....., postupně částky ve výši 3.000 Kč a 2.000 Kč a následně se pokusil převést ještě částku 7.000 Kč, což však již bylo bankou odmítnuto.
Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 14 T 114/2015, bylo rozhodnuto podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., o předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud Praha-západ není místně příslušný k projednání této věci. Ze spisového materiálu podle okresního soudu vyplývá, že obviněný skutečně vystupoval jako zástupce společnosti RIVECO, s. r. o., která má sídlo v Praze 5, samotný obviněný bydlí v Krnově. Jednání o odběru zboží od poškozené společnosti ZINEST, s. r. o., proběhlo nejprve v provozovně poškozené společnosti v M., okres Praha-východ., samotný odběr zboží proběhl v P. n. L., okres Tábor. Pokud jde o skutek popsaný pod bodem ad 2) poškozený Z. S. se zdržuje na adrese v Brně. Ze žádné skutečnosti obsažené ve spise podle okresního soudu nevyplývá, že by alespoň část jednání obviněného byla spáchána nebo následek jeho jednání vznikl v obvodu soudního okresu Praha-západ., či by zde obviněný bydlel nebo zde trestný čin vyšel najevo. Okresní soud Praha-západ tedy není místně příslušný k projednání věci, když podle něj v úvahu přichází příslušnost Okresního soudu Praha-východ, Okresního soudu v Táboře, Městského soudu v Brně, popřípadě Obvodního soudu pro Prahu 5.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Zde lze totiž obvykle nejlépe a nejrychleji objasnit trestnou činnost a zpravidla tu bývá i nejpůsobivější výchovný účinek trestního řízení. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.).
Místem spáchání trestného činu podvodu je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994). Obžaloba však byla v tomto případě podána u Okresního soudu Praha-západ, čímž ale nebyla založena jeho příslušnost k projednání věci, protože se nejedná o soud místně příslušný.
Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je z obsahu trestního spisu zřejmé, že v daném případě skutečně není místně příslušný k projednání věci Okresní soud Praha-západ, neboť v jeho obvodu nedošlo ani u jednoho ze skutků k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku ani k následku uvedených trestných činů.
Obviněný se měl podle obžaloby ve dvou případech dopustit trestného činu podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku u skutku popsaného pod bodem ad 1) a podle §209 odst. 1 tr. zákoníku u skutku popsaného pod bodem ad 2). K jednání naplňujícímu objektivní stránku uvedených trestných činů mělo docházet tam, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Ohledně skutku popsaného pod bodem ad 1) je z dosavadního spisového materiálu zřejmé, že pokud jde o obchod z 30. 8. 2013 (který je předmětem skutku popsaného v obžalobě) obviněný měl nejprve kontaktovat poškozenou společnost ZINEST, s. r. o., přičemž z obsahu spisu není zřejmé, jakým konkrétním způsobem ji kontaktoval, se zájmem o drogistické zboží. Jak z obsahu podaného vysvětlení obviněného, tak zástupce poškozené společnosti pak shodně vyplývá (č. l. 5 a 49 tr. spisu), že obviněný si zboží skutečně vyzvedl ve skladu poškozené společnosti v P. n. L., okres Tábor, a poté jel do kanceláří společnosti na adrese M. ..., okres Praha-východ, domlouvat způsob platby za odebrané zboží. V obžalobě popsaným jednáním pak měla vzniknout škoda, a to společnosti ZINEST, s. r. o., která měla v době spáchání činu sídlo na adrese Praha 10, U továren 256/14 (č. l. 4 tr. spisu). Všechna tato místa je nutno s ohledem na výše uvedené považovat za místa spáchání trestného činu.
Pokud jde o skutek popsaný pod bodem ad 2), je z výpovědi obviněného (viz. úřední záznam o podaném vysvětlení na č. l. 163 a násl. tr. spisu) zřejmé, že ke zneužití údajů z platební karty poškozeného Z. S. mělo dojít prostřednictvím internetu, a to v Praze 3, v H. na F., kde se obviněný v uvedenou dobu zdržoval. Podle obsahu trestního spisu má poškozený Z. S. účet vedený u Komerční banky, trvalé bydliště má na adrese v L., okres Zlín, ale přechodně bydlí v Brně, kde se také nacházel v době, kdy obviněný měl odčerpávat z jeho účtu peníze (č. l. 152 a násl. tr. spisu). K jednání naplňujícímu objektivní stránku uvedeného trestného činu tedy došlo také na těchto místech.
Nutno konstatovat, že žádné z uvedených míst nenáleží do obvodu působnosti Okresního soudu Praha-západ.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že do úvahy by mohla připadat příslušnost více soudů k projednání věci. Po zvážení všech dosud známých okolností případu shledal Nejvyšší soud vhodným, aby věc projednal soud, v jehož obvodu se obviněný dopustil jednání, jímž měl spáchat nejtěžší trestný čin tím, že měl uvést poškozenou společnost ZINEST, s. r. o., v omyl. Konkrétně v M. v obvodu Okresního soudu Praha-východ, kde v kanceláři společnosti měl jejím pracovníkům sdělit, že nemá peníze na zaplacení odebraného zboží a zaplatí v následující pracovní den, čímž měla být jednáním obviněného způsobena značná škoda. Projednání věci tímto soudem je vhodným také z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení, když v Praze má sídlo poškozená společnost a příznivou dojezdovou vzdálenost k tomuto soudu mají tři z pěti svědků navrhovaných obžalobou ke slyšení u hlavního líčení.
Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle §24 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. září 2015
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu