ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.59.2015.1
7 Td 59 /2015-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněných K. A. , J. B. , P. S. , P. Š. , a Ing. J. Z. Ph. D. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 29 T 48/2015, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 7. října 2015 návrh tohoto soudu na určení místní příslušnosti soudu a rozhodl takto:
Návrh na určení místní příslušnosti soudu podle §24 odst. 1 tr. ř. se postupuje k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 podala dne 26. 8. 2015 obžalobu na výše uvedené obviněné. Obviněná K. A. se měla jednáním popsaným pod bodem ad II. a III. obžaloby dopustit zločinu pojistného podvodu podle §210 odst. 2, 5 písm. c) tr. zákoníku, dílem sama, dílem dokonaného, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, obviněný J. B. se měl jednáním popsaným pod bodem ad I. obžaloby dopustit přečinu pojistného podvodu podle §210 odst. 2, 4 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, obviněný P. S. se měl jednáním popsaným pod bodem ad IV. obžaloby dopustit zločinu pojistného podvodu podle §210 odst. 2, 5 písm. c) tr. zákoníku ve formě účastenství podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, obviněná P. Š. se měla jednáním popsaným pod bodem ad I. obžaloby dopustit přečinu pojistného podvodu podle §210 odst. 2, 4 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, a obviněná Ing. J. Z. , Ph. D. , se měla jednáním popsaným pod bodem ad I. a II. obžaloby dopustit zločinu pojistného podvodu podle §210 odst. 2, 5 písm. c) tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 29 T 48/2015, byla věc obviněných předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Obvodní soud pro Prahu 10 není místně příslušným k jejímu rozhodnutí. Podle soudu k předstírání nehod popsaných pod body ad I., II., a III. obžaloby, které byly posléze nahlášeny jako pojistné události, mělo dojít vždy mimo obvod Obvodního soudu pro Prahu 10. Pokud jde o jednání obviněného P. S. , měl podle obžaloby na nezjištěném místě v Praze zprostředkovat obviněné Ing. J. Z. , Ph. D., dohodu o vyvolání dopravní nehody. K následku trestných činů pak podle soudu mělo dojít u společností, kde byly pojistné události nahlášeny, tedy u České pojišťovny, a. s., se sídlem Praha 1 a Allianz pojišťovny, a. s., se sídlem Praha 8. Z obsahu trestního spisu podle soudu vyplývá, že pojistná událost byla nahlášena z místa dopravní nehody příslušné pojišťovně. Obvodní soud se nad rámec úvah o příslušnosti vyjádřil k tomu, že popis skutku shledává nedostatečným, absentuje v něm podle něj popis konkrétního průběhu dopravní nehody, neobsahuje ani závěry znaleckých posudků o objektivně zjištěných poškozeních vozidel. Orgány činné v trestním řízení podle soudu rovněž dostatečně nereagovaly na absenci jakéhokoli procesně použitelného usvědčujícího důkazu ve vztahu k obviněnému P. S. , jehož měl z účastenství na uvedeném trestném činu usvědčovat toliko úřední záznam o vysvětlení jeho tehdejší partnerky Ing. J. Z. , Ph. D., která však v procesním postavení obviněné již nevypovídala. Obvodní soud uzavřel, že považuje za místně příslušné „jiné soudy v obvodu obou vrchních soudů“ a věc proto předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
Z podané obžaloby je zřejmé, že obvinění se měli svým jednáním dopustit přečinu pojistného podvodu podle §210 odst. 2 tr. zákoníku (včetně kvalifikované skutkové podstaty uvedeného trestného činu podle výše způsobené škody), spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, a to tím, že společným jednáním v úmyslu opatřit jinému prospěch, předstírali událost, s níž je spojeno právo na pojistné plnění a způsobili takovým činem větší škodu (případně značnou škodu). Z uvedeného vyplývá, že objektivní stránka této samostatné skutkové podstaty žalovaného trestného činu podle §210 odst. 2 tr. zákoníku v tomto případě spočívá v předstírání události, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění, tedy konkrétně v předstírání dopravní nehody, jak je uvedeno ve skutkové větě obžaloby. Z podané obžaloby je pak zřejmé, že místa, kde k dopravním nehodám mělo dojít (katastr obce M. v obvodu Okresního soudu Praha-východ, katastr obce B. v obvodu Okresního soudu v Benešově, 8 km dálnice ...... směrem na H. K. ), kde tedy došlo k jednání naplňujícímu objektivní stránku uvedeného trestného činu, se nacházejí všechna v obvodech okresních soudů spadajících do působnosti Vrchního soudu v Praze, který je tak podle §24 odst. 1 tr. ř. nejblíže společně nadřízeným soudem příslušným k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu.
Pokud jde o jednání obviněného P. S. , měl se podle obžaloby dopustit účastenství ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) ke zločinu pojistného podvodu podle §210 odst. 2, 5 písm. c) tr. zákoníku. Podle obžaloby měl ve dvou případech zprostředkovat pro obviněnou Ing. J. Z. , Ph. D., dohodu s mužem dosud nezjištěné totožnosti o vyvolání dopravní nehody jako pojistné události, a to na nezjištěném místě v Praze.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že do úvahy přichází příslušnost více soudů k projednání věci. Z obsahu trestního spisu však nevyplývá žádná skutečnost, podle které by měl být Nejvyšší soud příslušný k rozhodnutí o místní příslušnosti. Není tak vůbec zřejmé, na základě jaké skutečnosti nebo alespoň úvahy Obvodní soud pro Prahu 10 ve svém usnesení ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 29 T 48/2015, uvedl, že za místně příslušné považuje jiné soudy v obvodu obou vrchních soudů. Přitom bylo jeho povinností před postoupením věci k rozhodnutí o místní příslušnosti, si tuto otázku vyjasnit a jednotlivé okresní soudy přicházející v úvahu k rozhodnutí věci konkretizovat. Ač to tedy Obvodní soud pro Prahu 10 bez jakékoliv argumentace a konkrétního podkladu pouze tvrdí, ze spisového materiálu nevyplývá žádná skutečnost, na základě které by měl být k projednání věci příslušný také některý ze soudů náležejících do působnosti Vrchního soudu v Olomouci, čímž by byla založena příslušnost Nejvyššího soudu k rozhodnutí podle §24 odst. 1 tr. ř. S ohledem na výše uvedené, spadají všechny v úvahu přicházející soudy k projednání věci do působnosti Vrchního soudu v Praze, který je tak nejblíže společně nadřízen výše zmíněným okresním soudům a Obvodnímu soudu pro Prahu 10, a tím příslušným k rozhodnutí podle §24 odst. 1 tr. ř. o příslušnosti soudu.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. října 2015
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu