ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.62.2015.1
sp. zn. 7 Td 62/2015-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 21. října 2015 v neveřejném zasedání, v trestní věci obviněných A. J. , , P. Š. , a T. C. , vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 T 11/2015, o návrhu soudu na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Ostravě neodnímá .
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě podala dne 4. 9. 2015 u Krajského soudu v Ostravě obžalobu na výše uvedené obviněné, pro skutek kvalifikovaný u obviněných A. J. a P. Š. jako zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, a u obviněného T. C. jako pomoc ke zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §24 odst. 1 písm. c) k §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku.
Podle obžaloby se obvinění měli zločinu dopustit tím, že obvinění A. J. a P. Š. doposud přesně nezjištěným způsobem a na nezjištěném místě získali smluvní a projektovou dokumentaci společnosti SOL 1. s. r. o., k výstavbě fotovoltaické elektrárny Tuřice, a po vzájemné domluvě, s vědomím, že investorem a vlastníkem fotovoltaické elektrárny Tuřice je společnost SOL 1. s. r. o., v úmyslu vylákat nadměrné odpočty na dani z přidané hodnoty, tuto dokumentaci neoprávněně namnožili a pozměnili tak, že jako investora, stavebníka a vlastníka fotovoltaické elektrárny v jednotlivých třech falzifikátech dokumentace nepravdivě uvedli jimi ovládané společnosti ICELAND, s. r. o., se sídlem v Opavě, Dolní nám. 308/18, MATUM, s. r. o., se sídlem v Praze 9, Běchorská 2222, a BIG EXTRA AUTO, a. s., se sídlem v Praze 5, ul. Přímá 33, současně ve všech verzích dokumentace pozměnili jméno zhotovitele fotovoltaické elektrárny na jimi ovládanou společnost DREAM HOUSE, k. s., se sídlem v Praze 4, Štúrova 55, a vyhotovili fiktivní smlouvy o dílo mezi společností DREAM HOUSE jako zhotovitelem a uvedenými údajnými vlastníky fotovoltaické elektrárny Tuřice, fiktivní kolaudační souhlasy Městského úřadu Benátky nad Jizerou s užíváním stavby ve prospěch uvedených údajných vlastníků, fiktivní smlouvy o připojení k distribuční soustavě vysokého napětí mezi těmito údajnými vlastníky a společností ČEZ Distribuce, a. s., a další fiktivní doklady, následně vyhotovili a 1) dne 25. 1. 2011 u Finančního úřadu pro Prahu 1 podali nepravdivé přiznání společnosti ICELAND, s. r. o., k DPH za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2010, jež opatřili falzifikátem podpisu jednatele P. D. , do kterého neoprávněně zahrnuli fiktivní faktury společnosti DREAM HOUSE, k. s., s vyúčtováním nákladů na výstavbu fotovoltaické elektrárny Tuřice, a to faktury (uvedené v obžalobě), kterými neoprávněně deklarovali nárok na odpočet DPH na vstupu ze zdanitelných plnění, která nikdy nebyla realizována, čímž společným jednáním a s pomocí obviněného T. C. způsobili České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště v Opavě, škodu ve výši 10.773.039,- Kč, neboť tato částka byla dne 24. 2. 2011, poté, co obviněný T. C. jako zmocněnec a následně jednatel společnosti ICELAND, s. r. o., s vědomím, že společnost ICELAND, s. r. o., žádnou fotovoltaickou elektrárnu nevlastní a neprovozuje, předložil pracovníkům Finančního úřadu v Opavě obviněnými P. Š. a A. J. zajištěnou pozměněnou a nepravdivou smluvní a technickou dokumentaci k výstavbě fotovoltaické elektrárny Tuřice a fiktivní faktury přijaté od společnosti DREAM HOUSE, k. s., tímto místně příslušným správcem daně vyplacena jako nadměrný odpočet na účet společnosti ICELAND, s. r. o., č. ........, s nímž obvinění P. Š. a A. J. disponovali, a následně přes další jimi ovládané bankovní účty převedena mimo dosah společnosti ICELAND, s. r. o., a použita pro potřebu zejména obviněného A. J. , 2) dne 25. 1. 2011 u Finančního úřadu pro Prahu 1 podali nepravdivé přiznání společnosti MATUM, s. r. o., k DPH za zdaňovací období prosinec 2010, do kterého neoprávněně zahrnuli fiktivní faktury společnosti DREAM HOUSE, k. s., s vyúčtováním nákladů na výstavbu fotovoltaické elektrárny Tuřice, a to faktury (uvedené v obžalobě), jimiž neoprávněně deklarovali nárok na odpočet DPH na vstupu ze zdanitelných plnění, která nikdy nebyla realizována, čímž společným jednáním s pomocí obviněného T. C. způsobili České republice, zastoupené Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 9, škodu ve výši 10.143.674,- Kč, neboť tato částka byla dne 24. 2. 2011 tímto místně příslušným správcem daně vyplacena jako nadměrný odpočet na účet společnosti MATUM, s. r. o., č. ......, s nímž obvinění P. Š. s A. J. disponovali, a následně přes další jimi ovládané bankovní účty a účty ovládané obviněným T. C. , jako jednatelem společnosti MATUM, s. r. o., převedena mimo dosah společnosti MATUM, s. r. o., a z části použita pro jejich potřebu, 3) dne 25. 1. 2011 u Finančního úřadu pro Prahu 1 podali nepravdivé přiznání společnosti BIG EXTRA AUTO, a. s., k DPH za zdaňovací období prosinec 2010, do nějž neoprávněně zahrnuli dosud nezjištěné fiktivní faktury společnosti DREAM HOUSE, k. s., s vyúčtováním nákladů na výstavbu fotovoltaické elektrárny Tuřice, kterými neoprávněně deklarovali nárok na odpočet DPH na vstupu ze zdanitelných plnění, která nikdy nebyla realizována, čímž společným jednáním a s pomocí obviněného T. C. způsobili České republice, zastoupené Finančním úřadem v Praze 5, škodu ve výši 10.343.674,- Kč, neboť tato částka byla dne 24. 2. 2011, poté, co Ing. M. T. , jako daňový poradce BIG EXTRA AUTO, a. s., předložil Finančními úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5, obviněnými P. Š. a A. J. zajištěnou, pozměněnou a nepravdivou smluvní a technickou dokumentaci k výstavbě fotovoltaické elektrárny Tuřice, tímto místně příslušným správcem daně vyplacena jako nadměrný odpočet na účet společnosti BIG EXTRA AUTO, a. s., č. ........., s nímž obvinění P. Š. a A. J. disponovali, a následně přes další jimi ovládané bankovní účty a účty ovládané obviněným T. C. , jako předsedou představenstva společnosti BIG EXTRA AUTO, a. s., převedena mimo dosah společnosti BIG EXTRA AUTO, a. s., a z části použita pro jejich potřebu, čímž obvinění A. J. , P. Š. a T. C. způsobili České republice, zastoupené místně příslušnými správci daně, a to Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště v Opavě, Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5 a Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 9, celkovou škodu ve výši 31.260.387,- Kč.
Podáním ze dne 9. 10. 2015, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 14. 10. 2015, učinil Krajský soud v Ostravě návrh na odnětí věci tomuto soudu a její přikázání Městskému soudu v Praze, a to z důvodu vhodnosti. Podle soudu je z popisu skutku zřejmé, že místo spáchání žalované trestné činnosti se nachází v obvodech různých místně příslušných soudů, a to Krajského soudu v Ostravě a Městského soudu v Praze, když nepravdivá daňová přiznání k DPH byla podána u všech tří dotčených společností u Finančního úřadu pro Prahu 1 a následně byla tato daňová přiznání postoupena místně příslušným správcům daně, tj. Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště v Opavě, Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5 a Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 9, kterým byla předložena také další související nepravdivá dokumentace, přičemž těmito finančními úřady došlo k vyplacení nadměrných odpočtů DPH. Krajský soud si je vědom své místní příslušnosti k projednání věci, avšak má za to, že přikázání věci Městskému soudu v Praze by bylo vhodné z hlediska procesní ekonomie, neboť převážná většina svědků, které bude třeba vyslechnout u soudu, bydlí v Praze či jejím okolí (celkem 11 svědků z navrhovaných 14, jak uvádí krajský soud). Obvinění A. J. a P. Š. mají trvalé bydliště v Praze. Obviněný T. C. bydlí sice v Libereckém kraji, což je však blíže k soudu do Prahy než do Ostravy. Rovněž všichni obhájci obviněných jsou z Prahy. Podle Krajského soudu v Ostravě je tedy možné předpokládat, že projednání věci u Městského soudu v Praze by vedlo zjevně k hospodárnějšímu procesu i k urychlení řízení.
Nejvyšší soud podle §25 tr. ř. zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
V úvodu nutno zdůraznit, že není pochyb o místní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě k projednání věci. V obvodu tohoto soudu má totiž sídlo společnost ICELAND, s. r. o., se sídlem v Opavě, Dolní nám. 308/18, za kterou mělo být podáno (po postoupení) u místně příslušného správce daně nepravdivé daňové přiznání k DPH, dodány související nepravdivé dokumenty, zde mělo dojít také k vyplacení nadměrného odpočtu DPH a tedy ke vzniku škody České republice zastoupené Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště v Opavě.
Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 tr. zákoníku je spáchán zkrácením např. daně, k němuž může dojít jak aktivním jednáním (podáním daňového přiznání s nepravdivými údaji), tak i opomenutím jednání, ke kterému byl daňový subjekt povinen. K jednání naplňujícímu objektivní stránku uvedeného zločinu jednání došlo v uvedeném případě vždy v sídle příslušného správce daně, kam byla podána daňová přiznání s uvedenými nepravdivými údaji. Z hlediska místní příslušnosti je rozhodující sídlo příslušného správce daně. Pokud byla obžaloba podána u Krajského soudu v Ostravě, byla podána u soudu místně příslušného k projednání věci. O tom ostatně ani Krajský soud v Ostravě nemá pochybnosti.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Nejvyšší soud však v uvedené věci neshledal existenci žádných důležitých důvodů opodstatňujících postup podle §25 tr. ř.
Pokud jde o návrh soudu na postup podle §25 tr. ř., nutno podotknout, že skutečnosti, že obvinění mají bydliště v obvodu jiného soudu, než soudu příslušného k projednání věci, a větší počet svědků je z různých částí republiky, nejsou všeobecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžné skutečnosti. Ani v tomto konkrétním případě Nejvyšší soud, po pečlivém hodnocení všech okolností případu vyplývajících ze spisového materiálu, důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř. neshledal, když je nutno trvat na tom, že jde o postup zcela výjimečný a tedy odůvodněný zcela výjimečnými okolnostmi. V uvedené trestní věci jsou obviněny 3 fyzické osoby, přičemž jak bylo zjištěno z obsahu trestního spisu, A. J. má bydliště v K. , okr. Jablonec nad Nisou, obviněný P. Š. má bydliště v Praze 9 a obviněný T. C. v T. , okr. Jablonec nad Nisou. U žádné z těchto osob však nebyly zjištěny žádné významné okolnosti, které by jim bránily, aby se dostavily v jejich trestní věci k jednání k příslušnému soudu. Na straně obviněného to může být zejména značně vysoký věk, nebo závažné zdravotní problémy, které výrazně omezují jeho mobilitu. O takový případ však v této věci nejde.
Nejvyšší soud dále konstatuje, že ani počet svědků navržených obžalobou ke slyšení u hlavního líčení není nikterak vysoký. Obžalobou je navrženo ke slyšení soudem 14 svědků, jež mají bydliště na různých místech České republiky. Nejvyšší soud ani v tomto argumentu neshledal důležitý důvod podle §25 tr. ř., neboť se nejedná o žádnou výjimečnou okolnost. V této souvislosti navíc nelze zcela nesouhlasit ani s argumentací krajského soudu, že 11 svědků ze 14 svědků má bydliště v Praze a blízkém okolí. Z obsahu trestního spisu plyne, že 2 ze svědků mají bydliště v Praze 4, jeden na Praze-západ, 4 svědci bydlí v Kladně, dva v Opavě, jeden v Ostravě, jeden v Jablonci nad Nisou, a u zbylých 3 svědků se jedná o osoby s utajenou identitou a tedy i bydlištěm. Jak bylo uvedeno výše, rozptýlenost bydlišť svědků je v trestních řízeních běžnou skutečností, která v tomto případě není natolik významná, aby dostatečně odůvodňovala průlom do výše citovaného ústavního principu zákonného soudce.
Z obsahu spisového materiálu bylo zjištěno, že uvedená trestní věc se nyní nachází ve stadiu po podání obžaloby, na počátku řízení před soudem I. stupně. Nepochybně se bude jednat o věc časově náročnější. Krajský soud v Ostravě postavil svou argumentaci na procesní ekonomii řízení s odkazem na hledisko rychlosti a hospodárnosti trestního řízení. Nejvyšší soud však v těchto argumentech soudu v tomto konkrétním případě neshledal důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř. Odnětím trestní věci Krajskému soudu v Ostravě, a jejím přikázáním Městskému soudu v Praze, by nebylo výrazně lépe zabezpečeno řádné objasnění věci, ani rychlost a hospodárnost řízení.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 21. října 2015
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu