ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.65.2014.1
sp. zn. 7 Td 65/2014-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 14. ledna 2015 v neveřejném zasedání, v trestní věci obviněného J. G. , vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 5 T 31/2014, návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Karviné n e o d n í m á .
Odůvodnění:
Dne 4. 2. 2014 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Karviné, u Okresního soudu v Karviné, obžalobu na obviněného J. G., kterou je mu kladeno za vinu spáchání přečinu nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. c), písm. d) tr. zákoníku (č. l. 136 tr. spisu). Tohoto zločinu se měl podle obžaloby dopustit tím (stručně uvedeno), že v době ode dne 17. 4. 2013 nejméně do doby trestního oznámení, tedy dne 20. 6. 2013 v Karviné, okres Karviná, a jinde, pomocí SMS zpráv a telefonických hovorů ze svého mobilního telefonu, a to nejprve z telefonního čísla …, poté z telefonního čísla …, vytrvale obtěžoval svou manželku M. G., se kterou je v rozvodovém řízení, kdy toto činil dlouhodobě až 80 hovory a desítkami SMS zpráv denně, kdy ji kontaktoval na jejím telefonním čísle a neustále se ji snažil přesvědčit, aby stáhla žádost o rozvod a vrátila se k němu, což ji obtěžovalo a omezovalo v obvyklém způsobu života.
Dne 14. 11. 2014 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh obviněného na odnětí věci Okresnímu soudu v Karviné a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Dne 29. 12. 2014 byl Nejvyššímu soudu k tomuto návrhu na vyžádání předložen trestní spis Okresního soudu v Karviné sp. zn. 5 T 31/2014 k řízení podle §25 tr. ř. Obviněný ve svém návrhu uvádí, že v jeho věci bylo Okresním soudem v Karviné nařízeno hlavní líčení, které bylo vždy na jeho žádost několikrát odročeno, a to ze zdravotních důvodů. Popisuje, že dlouhodobě (cca 6 let) trpí obtížemi pohybového aparátu, bolestivostí a otoky kloubů. Jeho zdravotní stav se stále komplikuje vedlejšími účinky kortikoidů a bolest tišících léků, které užívá. V posledním roce a půl vlivem stresu způsobeného odchodem manželky a dcery do Karviné a probíhajícím rozvodovým řízením, se jeho stav zhoršuje. Uvádí, že od října 2013 je bez zaměstnání a bez pravidelného zdroje příjmů a od března 2014 je dlouhodobě v pracovní neschopnosti. Zcela přesná diagnóza jeho onemocnění dosud nebyla stanovena, podle názoru lékařů jde o artritidu v kombinaci s další nemocí. Obviněný uvádí, že ošetřující lékaře několikrát měnil a v posledních měsících je zvažována hospitalizace. Lékařské zprávy jsou založeny ve spise, přičemž aktuální zprávy přikládá k návrhu na delegaci. Dále uvádí, že současně ani jeho finanční situace mu neumožňuje nechat se zastupovat obhájcem a rovněž účast na soudním jednání v Karviné je pro něj finančně neúnosná, neboť nemá žádný příjem. Několikahodinová cesta v jeho zdravotním stavu podle něj vylučuje, aby se na soudním jednání dokázal soustředit a dostatečně se vyjadřovat ke své obhajobě. Obviněný podotkl, že trestný čin, z něhož byl obžalován, měl být proveden elektronickými prostředky, kdy jeho následky měly nastat v Karviné, tedy na jiném místě než byla tato činnost vykonávána (Praha). Podle něj tedy jde o tzv. distanční delikt, přičemž místem spáchání trestného činu je podle §18 tr. ř. jak Karviná, tak Praha. Druhým kriteriem pro určení místní příslušnosti je místo, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, což je v tomto případě Praha. Podle jeho názoru je tak místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 5 k projednání věci. Na závěr uvedl, že se hlavního líčení chce účastnit, aby se mohl náležitě hájit, pokud mu to jeho finanční situace dovolí. K výslechu u hlavního líčení navrhuje svědky M. S. a J. G., oba bytem v Praze, přičemž zejména u svědkyně J. G. jsou vzhledem k jejímu věku (70 let) s dopravou ke vzdálenému soudu v Karviné spojené značné těžkosti jak z hlediska jejího zdravotního stavu, tak z hlediska nákladů na cestu. Vzhledem k uvedenému má obviněný za to, že jsou dány důležité důvody pro to, aby byla věc projednávána Obvodním soudem pro Prahu 5, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud uvedenou věc odňal Okresnímu soudu v Karviné a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 5.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je zřejmé, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné. Ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je totiž zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, jak je vyjádřená v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Nejvyšší soud v uvedeném případě neshledal důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř. na odnětí a přikázání věci.
V daném případě není pochyb o příslušnosti Okresního soudu v Karviné k projednání věci. Podle obžaloby se měl obviněný svým jednáním dopustit přečinu nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. c), písm. d) tr. zákoníku, a to prostřednictvím telefonu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Místem spáchání trestného činu, jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání (v tomto případě Praha), a dále místo, kde vznikl následek takového jednání (v tomto případě Karviná, jako místo pobytu poškozené v dané době). Proto, jak správně uvádí obviněný, přicházela v úvahu místní příslušnost více soudů. V takovém případě platí, že byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994). Aplikují-li se tyto zásady na uvedený případ, není pochyb o tom, že Okresní soud v Karviné je místně příslušný k projednání dané věci. Pouze na okraj Nejvyšší soud uvádí, že pravidlo uvedené v ustanovení §18 odst. 2 tr. ř. (které obviněný ve svém návrhu zmiňuje) se použije až v případě, že nelze zjistit, kde byl trestný čin spáchán nebo když k jeho spáchání došlo v cizině. O takový případ se však v této věci nejedná.
Podstatou návrhu obviněného na postup podle §25 tr. ř. je zejména jeho uváděný nedobrý zdravotní stav, který mu podle něj neumožňuje účast na hlavním líčení u příslušného Okresního soudu v Karviné v jeho trestní věci. Obviněný si zejména stěžuje na dlouhodobou bolest a otoky kloubů a pohybového aparátu s tím, že by se podle lékařů mohlo jednat o artritidu, podle slov obviněného, nejspíš v kombinaci s další nemocí. Po pečlivém hodnocení všech okolností případu, vyplývajících ze spisového materiálu, však důvody obviněného, které podle něj zakládají postup podle §25 tr. ř., nelze považovat za důležité důvody ve smyslu tohoto zákonného ustanovení.
Jak vyplývá z trestního spisu, v dané věci již bylo soudem I. stupně nařízeno sedm termínů konání hlavního líčení. Obviněný se ani na jedno z nich osobně nedostavil, ze všech se omluvil doložením pracovní neschopnosti, či vyjádření od lékaře. Dále ze spisového materiálu vyplývá, že se ve většině případů jednalo o počátek pracovní neschopnosti, a o zaslání potvrzení o pracovní neschopnosti soudu v krátké době několika dnů před konáním hlavního líčení. Pokud obviněný v návrhu na delegaci uvádí dlouhodobé bolesti spojené s bolestivostí kloubů a pohybového aparátu, z obsahu spisu vyplývá, že většina lékařských zpráv byla vystavována lékařem MUDr. V. Prokopem z oboru otorinolaryngologie a nikoli z oboru zabývajícího se pohybovým aparátem. Pokud jde o lékařské zprávy z oboru revmatologie, které jsou rovněž součástí trestního spisu, jedná se ve dvou případech o zprávy lékařů, které obviněný navštívil pouze jednorázově (MUDr. J. Šťastná č. l. 239, MUDr. P. Cieslar č. l. 248), a kteří se nemohou z tohoto důvodu (obviněný se k nim na další kontrolu již nedostavil) k jeho zdravotnímu stavu blíže vyjádřit. MUDr. J. Šťastná přitom ve své zprávě na č. l. 239 tr. spisu uvedla, že z dostupných výsledků z revmatologického hlediska nejsou na straně obviněného překážky účastnit se jednání u soudu. Z dalších lékařských záznamů založených v trestním spise je zřejmé, že obviněný v období od července 2014 do října 2014 navštívil několik lékařů z oboru revmatologie, byl jimi přijat do péče pro především subjektivní stesky na bolesti svalů, kloubů, končetin, pocit ztuhlosti atd. (př. č. l. 288 tr. spisu), a do záznamů o zdravotním stavu bylo zapsáno, že zdravotní stav pacienta je ve vyšetřování. Ze spisového materiálu rovněž vyplývá, že obviněný byl až od 6. 10. 2014 do 9. 10. 2014 hospitalizován (č. l. 292, 298 tr. spisu) pro silné bolesti a omezení pohybu. Z posledních dostupných lékařských zpráv (č. l. 302, č. l. 318 a 329 tr. spisu) plyne, že zdravotní stav obviněného byl v dané době (říjen 2014) nedobrý, byl veden v pracovní neschopnosti, je předpokládána dlouhodobější terapie s tím, že další dotazy ohledně zlepšení jeho zdravotního stavu mají být kladeny nejdříve za 1 měsíc. Opatřením Okresního soudu v Karviné ze dne 10. 11. 2014, sp. zn. 5 T 31/2014 (č. l. 327 tr. spisu) byl přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství MUDr. M. Beran, Ph.D., k posouzení zdravotního stavu obviněného a k jeho schopnosti účastnit se hlavního líčení od 25. 3. 2014 do současné doby.
Nejvyšší soud tedy konstatuje, že z předloženého spisového materiálu nevyplývají tak zásadní zdravotní omezení pohybu obviněného, která by bránila v jeho jednorázové účasti u hlavního líčení u příslušného Okresního soudu v Karviné v jeho trestní věci, a to po celou dlouhou dobu již od 25. 3. 2014, kdy byl nařízen první termín konání hlavního líčení, až do poloviny listopadu 2014, kdy zaslal Nejvyššímu soudu návrh na delegaci. Lékařské zprávy založené ve spise vycházejí zejména ze subjektivních stesků obviněného na jeho zdravotní stav, než ze skutečně zjištěné diagnózy (lékaři sami uvádějí, že zdravotní stav pacienta je ve fázi vyšetřování). Obsahem trestního spisu jsou rovněž zprávy vyvolávající pochybnosti o tak špatném zdravotním stavu obviněného, jak on sám se snaží prezentovat (č. l. 267, 322 tr. spisu), což ostatně bude z rozhodnutí soudu I. stupně prověřeno znalcem. Obviněným uváděné důvody proto Nejvyšší soud neshledal důležitými ve smyslu §25 tr. ř.
Pokud jde o obviněným tvrzený nedostatek finančních prostředků, který odůvodnil toliko tím, že je v dlouhodobé pracovní neschopnosti a bez zaměstnání, Nejvyšší soud uvádí, že tato skutečnost sama o sobě není obecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, zejména v případě, že by šlo o jednorázovou cestu obviněného k nařízenému hlavnímu líčení. Úhrada nákladů na cestu z Prahy do Karviné nepředstavuje takové náklady, které by předem vylučovaly jeho možnost účastnit se soudního řízení.
Z obsahu trestního spisu je navíc zřejmé, že přikázání věci k Obvodnímu soudu v Praze 5, jak požaduje obviněný, by znamenalo především nepřiměřenou zátěž a komplikace pro osobu poškozené, která je matkou nezletilé dcery obviněného, o kterou sama pečuje, obě bydlí v Karviné, když cesta k obvodnímu soudu do Prahy by pro ni znamenala zejména nutnost řešit náhradní péči o dítě jinou osobou. Přitom z obsahu obžaloby je zřejmé, že otec a matka poškozené (s bydlištěm rovněž v Karviné) jsou oba navrženi jako svědci ke slyšení u hlavního líčení, a nemohli by tedy poškozenou v péči o dítě po dobu trvání hlavního líčení a cesty k soudu zastoupit.
Pokud obviněný ve svém návrhu na delegaci, jakož i ve svých žádostech o odročení hlavních líčení (viz tr. spis) uvádí, že se hlavnímu líčení nechce vyhýbat, že se jej chce účastnit a uplatňovat tak své právo na obhajobu, ale požaduje přikázání jeho věci k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 (tedy v místě svého bydliště), jsou tato tvrzení v rozporu s tím, že se obviněný bez omluvy nedostavil ani k hlavnímu líčení ve věci sp. zn. 48 C 431/2013 (ve věci žalobkyně M. G., o výživné manželky, na č. l. 209 tr. spisu) konanému dne 30. 5. 2014 právě Obvodním soudem pro Prahu 5, tedy soudem, v jehož obvodu obviněný bydlí.
Nejvyšší soud na základě uvedeného neshledal důležité důvody k rozhodnutí o odnětí věci příslušnému Okresnímu soudu v Karviné, a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Proto návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. ledna 2015
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš