ECLI:CZ:NS:2015:7.TD.65.2015.1
sp. zn. 7 Td 65/2015-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci obviněného M. F. , vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 2 T 64/2014, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. listopadu 2015 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně neodnímá .
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kroměříži podala dne 25. 4. 2014 u Okresního soudu v Kroměříži obžalobu na obviněného M. F. , pro zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku a zvlášť závažný zločin znásilnění podle §185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku (č. l. 160 a násl. tr. spisu).
Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne 2. 6. 2015, sp. zn. 2 T 64/2014, uznal obviněného M. F. vinným ad 1) zvlášť závažným zločinem znásilnění podle §185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a ad 2) zvlášť závažným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku, a uložil mu podle §145 odst. 1 tr. zákoníku, za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku, úhrnný trest odnětí svobody v trvání 4,5 let nepodmíněně. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku ho pro výkon trestu zařadil do věznice s dozorem. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. rozhodl o nárocích poškozených na náhradu škody (č. l. 844 tr. spisu).
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný dne 17. 7. 2015 (č. l. 876 tr. spisu) odvolání a věc se tak nachází v řízení před soudem II. stupně. U Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně je vedena pod sp. zn. 6 To 282/2015.
Podáním ze dne 17. 7. 2015 (č. l. 878 tr. spisu) učinil obviněný současně návrh na odnětí věci Krajskému soudu v Brně a její přikázání Městskému soudu v Praze. V úvodu zrekapituloval dosavadní průběh trestního řízení. Pokud jde o dokazování, upozornil na výpověď svědkyně G. K. , která byla slyšena u hlavního líčení a jejíž výpověď podle jeho názoru zásadním způsobem ovlivnila rozhodnutí soudu I. stupně o jeho vině skutkem popsaným pod bodem ad 1). Podle obviněného je G. K. klíčovou svědkyní. Upozornil na skutečnost, že tato svědkyně je neteří předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně, navíc trestního senátu příslušného k projednání jeho odvolání. Podle obviněného je blízký příbuzenský vztah předsedkyně trestního senátu odvolacího soudu, příslušného k projednání jeho odvolání, s klíčovou svědkyní v jeho trestní věci, důležitým důvodem k postupu podle §25 tr. ř. Zároveň má za to, že se předsedové trestních odvolacích senátů u Krajského soudu v Brně velmi dobře znají a může dojít k ovlivnění rozhodnutí soudců ostatních odvolacích trestních senátů. Z těchto důvodů by jeho trestní věc měla být přikázána Městskému soudu v Praze. Poukázal také na probíhající řízení, ve stadiu přípravného řízení u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 proti jeho osobě, kdy při respektování zásady hospodárnosti a ekonomie řízení by měla jeho trestní věc být odňata Krajskému soudu v Brně.
Dne 21. 10. 2015 byl Nejvyššímu soudu předložen trestní spis Okresního soudu v Kroměříži, sp. zn. 2 T 64/2014, k řízení o návrhu obviněného na postup podle §25 tr. ř.
Podle §25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Nejvyšší soud shledal, že je příslušný k rozhodnutí o delegaci, neboť má být věc podle návrhu obviněného odňata Krajskému soudu v Brně a přikázána Městskému soudu v Praze.
Nutno podotknout, že postup podle §25 tr. ř. je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudů a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění úst. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodnily průlom do výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.
V uvedené věci je zřejmé, že trestní řízení obviněného se aktuálně nachází ve stadiu řízení před odvolacím soudem. Nejvyšší soud se tedy zabýval důvody uvedenými v návrhu obviněného na delegaci věci a shledal, že v jeho případě nejsou dány zákonné důvody vyžadované ustanovením §25 tr. ř. pro odnětí věci a její přikázání jinému soudu.
Obviněný svůj návrh na postup podle §25 tr. ř. založil především na tvrzení, že G. K. , jež byla slyšena jako svědkyně u hlavního líčení v jeho trestní věci, je blízkou příbuznou (neteří) Mgr. R. Macháňové Laštůvkové, předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně, který je příslušný k rozhodování o jeho odvolání.
K této námitce Nejvyšší soud především uvádí, že obviněným tvrzené skutečnosti týkající se blízkého příbuzenského vztahu svědkyně G. K. a předsedkyně senátu Mgr. R. Macháňové Laštůvkové nevyplývají z jiných podkladů založených v trestním spise, ale jejich pravdivost nebylo nutné ověřit. Nejvyšší soud připouští, že blízký příbuzenský poměr by mohl být důvodem pro pochybnosti o nestrannosti této soudkyně a současně důvodem k rozhodnutí o jejím vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v konkrétní věci podle §30 odst. 1 tr. ř. Sám o sobě by však nemohl být důvodem k postupu podle §25 tr. ř. Z obsahu trestního spisu navíc vyplývá, že předsedkyně senátu Mgr. R. Macháňová Laštůvková byla usnesením Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. 6 To 282/2015 (č. l. 892 tr. spisu), podle §31 odst. 1 tr. ř. vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení vedených proti obviněnému M. F. v trestní věci u Okresního soudu v Kroměříži, sp. zn. 2 T 64/2014, nyní u Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně pod sp. zn. 6 To 282/2015, a to z důvodů uvedených v §30 odst. 2, 3 tr. ř. Pochybnosti o případné nestrannosti uvedené předsedkyně senátu tak byly jejím vyloučením odstraněny (i když byla uvedená soudkyně vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení z jiných důvodů než jaké ve svém návrhu uplatnil obviněný). Uvedený argument tak není důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. pro odnětí a přikázání věci.
Nejvyšší soud zásadně nesouhlasí ani s další argumentací obviněného, že také u ostatních soudců odvolacího soudu by mohlo dojít k ovlivnění jejich rozhodnutí proto, že se dobře znají s předsedkyní senátu Mgr. R. Macháňovou Laštůvkovou. Obviněný ve svém návrhu vyjadřuje své přesvědčení, že tento soud (všichni předsedové trestních odvolacích senátů) není schopen ve vztahu k jeho osobě rozhodnout nestranně. Důvodem ke změně místní příslušnosti soudu k projednání věci podle §25 tr. ř. ale nemůže být pouhá ničím nepodložená nedůvěra obviněného v objektivní rozhodování Krajského soudu v Brně, resp. soudců.
Nutno podotknout, že vyloučení orgánů činných v trestním řízení upravuje postup podle §31 tr. ř. Skutečnost, že byla z vykonávání úkonů trestního řízení vedených proti obviněnému M. F. , v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 2 T 64/2014, vyloučena soudkyně odvolacího soudu Mgr. R. Macháňová Laštůvková, nemůže automaticky znamenat, že celý soud, případně určitý senát, není schopen v trestní věci obviněného spravedlivě a nestranně rozhodnout. Nezávislost soudů je totiž spjata zejména s jejich morální integritou, odbornou úrovní a zároveň je spjata i s jejich přiměřeným materiálním zajištěním. Pro úplnost Nejvyšší soud považuje za nezbytné uvést, že z důvodů uvedených v §30 odst. 1 tr. ř. lze rozhodnout jen o vyloučení soudce jako konkrétní osoby nebo o vyloučení soudců jako konkrétních osob. Nelze rozhodovat o vyloučení senátu (viz R 34/1997). Naplnění důvodů pro vyloučení soudců senátu z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněné pro poměr k určité osobě, by muselo mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohlo být dostatečně pádným důvodem podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce přistupovat k věci a k úkonům jí se týkajícím objektivně. O takový případ se však v uvedené věci nejedná.
Nejvyšší soud proto neshledal důležitý důvod k rozhodnutí o odnětí věci příslušnému Krajskému soudu v Brně a její přikázání Městskému soudu v Praze. Proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. listopadu 2015
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu