ECLI:CZ:NS:2015:7.TDO.222.2015.1
sp. zn. 7 Tdo 222/2015-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 3. 2015 o dovolání obviněného J. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. 2 To 245/2014, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 9 T 73/2014 takto:
Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 31. 10. 12014, sp. zn. 2 To 245/2014, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 10. 2014, sp. zn. 9 T 73/2014. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy pochybily tím, že nevyhověly jeho návrhu na vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Vyjádřil názor, že u něho je vysoce pravděpodobná kleptománie jako duševní porucha a že jeho duševní stav měl být objasněn znaleckým posudkem. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání neplní funkci nějakého „dalšího odvolání“ a že není dalším běžným opravným prostředkem ve stádiu po rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Žádný ze zákonných dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů ani k rozsahu dokazování. Konkrétní námitky, které jsou obsahem dovolání, mají relevanci deklarovaného zákonného dovolacího důvodu pouze za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutku zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Znovu je třeba zdůraznit povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby ještě třetí instancí byla přezkoumávána skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně (včetně způsobu hodnocení důkazů a rozsahu provedeného dokazování).
Pokud je dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“, jedná se rovněž o aplikaci norem hmotného práva na skutkové okolnosti zjištěné soudy prvního a druhého stupně.
Obviněný byl odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Olomouci, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, spočíval v tom, že obviněný dne 18. 9. 2014 v O., Š. …, v obchodním domě Kaufland na prodejní ploše po předchozím poškození a odstranění plastového obalu uschoval do tašky, kterou nesla jeho přítelkyně L. P., tak aby ta o tom nevěděla, sluchátka zn. TDK EB 110 - Bass Boost v hodnotě 259 Kč, načež prošel prostorem pokladen, aniž by takto ukryté zboží zaplatil, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. 4 T 142/2014, pravomocně odsouzen mimo jiné za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, který dosud nevykonal.
Obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny zákonné znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř.
Podané dovolání obviněný pojal jako polemiku s postupem soudů, které nevyhověly jeho návrhu na doplnění důkazů o znalecký posudek, jímž měl být zkoumán jeho duševní stav. Obviněný uplatněnými námitkami projevil nesouhlas se závěrem soudů o nadbytečnosti takového doplnění důkazů, a v návaznosti na své návrhy přednesené v původním řízení trval na požadovaném vypracování znaleckého posudku.
Námitky, jimiž obviněný zpochybnil rozsah dokazování ve vztahu k závěru soudů, že tu nejsou žádné reálné důvody k pochybnostem o jeho příčetnosti, stojí pro svou vyloženě skutkovou povahu mimo dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Lze konstatovat, že obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, a to ani z hlediska rozsahu provedeného dokazování. Zásah Nejvyššího soudu do skutkových závěrů soudů prvního a druhého stupně přichází v úvahu jen zcela výjimečně, pokud to je odůvodněno extrémním rozporem mezi skutkovými závěry soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými závěry Okresního soudu v Olomouci, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce příčetnosti obviněného.
Obviněný by nebyl trestně odpovědný, pokud by byl nepříčetný ve smyslu §26 tr. zákoníku. Podle tohoto ustanovení kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.
Návrh, aby dokazování bylo doplněno o znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie vzhledem k možné kleptománii obviněného, soudy zamítly s odůvodněním, že pro přibrání znalce a vypracování znaleckého posudku nejsou důvody, neboť o duševním stavu obviněného nevznikly žádné reálné a objektivně podložené pochybnosti. Soudy poukázaly na to, že obviněný nikdy nevyhledal lékařskou pomoc kvůli nějakým psychickým obtížím a že samotná mnohonásobná recidiva obviněného není dostatečným důvodem k pochybnostem o jeho příčetnosti. Soudy zdůraznily, že obviněný byl opakovaně odsouzen nejen pro krádeže, ale i pro jiné trestné činy, a že se u něho evidentně jedná o sklon k páchání trestné činnosti obecně. K tomu lze dodat, že ani způsob provedení posuzovaného činu nijak nenasvědčuje možnosti, že by byl projevem namítané duševní poruchy (kleptománie). Obviněný jednal cíleně a s jasným rozmyslem, což je zřejmé z toho, že předmětem útoku bylo snadno zpeněžitelné zboží, a dále pak z toho, že obviněný nejprve poškodil originální plastový obal, do něhož byla sluchátka umístěna, poté sluchátka vyňal z obalu, který odstranil, a nakonec sluchátka rafinovaně a nepozorovaně uložil do tašky své přítelkyně, zatímco sám bez zaplacení prošel prostorem pokladen. Jednání obviněného očividně postrádalo rysy impulsívnosti a zkratkovitosti, které jinak jsou příznačné pro kleptománii. Za tohoto stavu lze akceptovat závěr soudů, že doplňování důkazů o znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie je nadbytečné. To, že obviněný s tímto závěrem nesouhlasí a že nepovažuje rozsah provedeného dokazování za dostatečný, není dovolacím důvodem.
Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. března 2015
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec