ECLI:CZ:NS:2015:7.TDO.588.2015.1
sp. zn. 7 Tdo 588/2015-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 17. června 2015 v Brně dovolání obviněného J. F. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 7 To 356/2014, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 T 104/2013, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. F. odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 3 T 104/2013, uznal obviněného J. F. (dále zpravidla jen „obviněný“) vinným trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. b) zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), který podle skutkových zjištění soudu spáchal tím, že
dne 25. 2. 2008 v P. , B. , na pobočce společnosti Česká spořitelna, a. s., se sídlem Olbrachtova 1929/62, Praha 4, IČ: 45244782, zprostředkovaně požádal o úvěr ve výši 1 000.000 Kč, přičemž k žádosti přiložil potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu, z něhož vyplývalo, že je zaměstnán u společnosti REALMAX spol. s. r. o. v likvidaci, se sídlem Praha 3, Ondříčkova 32, IČ: 60487518, s průměrným měsíčním příjmem ve výši 32 264 Kč. Na základě těchto nepravdivých údajů společnost Česká spořitelna, a. s., uzavřela s obviněným Smlouvu o úvěru č. ......... a poskytla mu úvěr na jeho jméno a osobní údaje ve výši 1 000.000 Kč, přičemž celá výše úvěru byla čerpána v hotovosti na pobočce společnosti České spořitelna, a. s., nezjištěnou osobou. Obviněný následně úvěr řádně nehradil, čímž způsobil společnosti České spořitelna, a. s., škodu ve výši 305 778,90 Kč a společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem Templová 747, Praha 1, IČ: 47116617, škodu ve výši 724 308,95 Kč.
Podle §250b odst. 4 tr. zák. odsoudil obviněného k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle §60a odst. 1 tr. zák. výkon trestu podmíněně odložil a podle §60a odst. 2 tr. zák. stanovil zkušební dobu pěti let za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Podle §60a odst. 3 tr. zák. uložil obviněnému, aby ve zkušební době podle svých sil uhradil škodu, kterou způsobil trestným činem. Podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 5. 2013, sp. zn. 5 T 60/2012, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozenou společnost Česká pojišťovna, a. s., IČ: 45244782, se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62 s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 7 To 356/2014, podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil z podnětu odvolání obviněného podaného proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně tento rozsudek ve výroku o náhradě škody. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozenou výše uvedenou společnost s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Proti tomuto rozsudku Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Ing. Pavla Pikoly, Ph.D., včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že nebyla naplněna subjektivní stránka trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. b) tr. zák. Dále poukázal na to, že jeho jednání nesměřovalo k uvedení někoho v omyl a že uvedení údajů do žádosti o úvěr bylo pouze neformální zkouškou v rámci jeho školení. Z toho vyplývá, že neměl vůbec v úmyslu získat jakékoliv finanční prostředky od poškozené společnosti Česká spořitelna, a. s., a nemohl spáchat žádný trestný čin. Dále uvedl, že i přes opakovaný návrh na provedení důkazu výslechem svědka J. Z. byl tento návrh soudem bez dalšího zamítnut, čímž došlo ke zkrácení jeho práva na obhajobu.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 7 To 356/2014, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 3 T 104/2013, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 6, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že obviněný uplatnil obdobné námitky jako v řízení o odvolání, se kterými se odvolací soud řádně a v souladu se zákonem vypořádal. V podrobnostech proto odkázal na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu a shledal, že skutkový stav věci, který byl zjištěn soudy obou stupňů, naplňuje znaky trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. b) tr. zák. po subjektivní i objektivní stránce.
Nejvyšší státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné dovolání obviněného, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Předmětem právního posouzení je skutek, který zjistily soudy. V dovolání proti odsuzujícímu rozsudku lze namítat, že skutkový stav věci, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudů. Dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí soudní instancí. Nejvyšší soud se zabývá z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný vznesl v dovolání částečně skutkové námitky. Těmito námitkami napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud zásadně vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod. Obviněný tak sice formálně opřel dovolání o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou podřaditelné pod tento dovolací důvod.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Obviněný právně relevantně namítl, že nebyla naplněna subjektivní a objektivní stránka trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. b) tr. zák.
Podle §250b odst. 1 tr. zák. kdo při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
Podle §250b odst. 4 písm. b) tr. zák. pachatel bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let, způsobí-li činem uvedeným v §250b odst. 1 tr. zák. značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
Podle §89 odst. 11 tr. zák. škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000.000 Kč. Těchto částek se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Nejvyšší soud nepřisvědčil námitkám obviněného. Vycházel ze skutkového stavu věci zjištěného v průběhu trestního stíhání obviněného, který je správně vyjádřen ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu. Z výsledků provedeného dokazování, zejména ze žádosti o poskytnutí úvěru, z potvrzení zaměstnavatele o příjmu zaměstnance, úvěrové smlouvy, pokladního dokladu o výběru částky ve výši 1 000.000 Kč podepsaného obviněným a výpovědi svědků vyplývá, že obviněný dne 25. 2. 2008 v pobočce společnosti Česká spořitelna, a. s., v Praze 6, Bělohorská 110, požádal o úvěr ve výši 1 000.000 Kč, přičemž k žádosti přiložil falešné potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, z něhož vyplývalo, že je od 3. 1. 2004 zaměstnán jako obchodní zástupce u společnosti REALMAX spol. s. r. o. v likvidaci s průměrným měsíčním příjmem ve výši 32 264 Kč. Společnost Česká spořitelna, a. s., následně s obviněným uzavřela Smlouvu o úvěru č. ........ a poskytla mu úvěr na jeho jméno a osobní údaje ve výši 1 000.000 Kč, přičemž celá výše úvěru byla čerpána v hotovosti na pobočce společnosti Česká spořitelna, a. s. Tuto skutečnost prokazuje pokladní doklad o převzetí částky 1 000.000 Kč, který byl podepsán obviněným. Obviněný následně úvěr řádně nehradil, čímž způsobil poškozené společnosti Česká spořitelna, a. s., škodu ve výši 305 778,90 Kč a poškozené společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., škodu ve výši 724 308,95 Kč. Z takto vymezeného skutku je zřejmé, že obviněný svým jednáním naplnil subjektivní i objektivní stránku trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. b) tr. zák., neboť bylo bez důvodných pochybností prokázáno, že úmyslem obviněného bylo vylákat finanční prostředky od poškozené společnosti Česká spořitelna, a. s., na základě uvedení nepravdivých údajů ohledně zaměstnání a příjmů obviněného a způsobit takovým činem značnou škodu. Právní kvalifikace skutku je proto správná.
Nejvyšší soud z těchto důvodů shledal, že dovolání obviněného J. F. je zjevně neopodstatněné, a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný.
V Brně dne 17. června 2015
JUDr. Jindřich Urbánek
předseda senátu