ECLI:CZ:NS:2015:7.TDO.863.2015.3
sp. zn. 7 Tdo 863/2015-II-49
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 2. 9. 2015, konaném o dovolání obviněného Š. N. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 8 To 26/2015, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 T 13/2014, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný Š. N. bere do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř.
Odůvodnění:
Obviněný Š. N. vykonává trest odnětí svobody v trvání dvanácti let, který mu byl v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 T 13/2014 uložen za pokus zločinu vraždy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, §140 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 8 To 26/2015 (toto rozhodnutí je ve vyhotovení nesprávně označeno jako „usnesení“, ačkoli ve veřejném zasedání bylo vyhlášeno jako „rozsudek“). Z podnětu dovolání obviněného byly usnesením Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. 7 Tdo 863/2015-I, zrušeny jak rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 8 To 26/2015, tak rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 41 T 13/2014, s tím, že Městskému soudu v Praze bylo přikázáno nové projednání a rozhodnutí věci. Tím odpadl podklad pro další výkon trestu odnětí svobody a bylo nutné rozhodnout o vazbě obviněného (§265l odst. 4 tr. ř.).
Nejvyšší soud shledal, že u obviněného jsou v nynějším stadiu řízení dány důvody vazby podle §67 písm. a), c) tr. ř., jak tomu ostatně bylo i v původním řízení.
Výsledek dovolacího řízení ukazuje na reálnou možnost, že skutek, pro který byl obviněný odsouzen, již nebude možné posoudit jako pokus vraždy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, §140 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku, ale jen podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, §140 odst. 1 tr. zákoníku. I při této změně obviněnému hrozí vysoký trest. Pokud by byl obviněný na svobodě, lze se důvodně obávat toho, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání a hrozícímu trestu vyhnul. Tuto obavu zesiluje okolnost, že obviněný fakticky nemá stálé bydliště. Jako trvalé bydliště vykazuje adresu Č. B., nám. P. O., ale jde jen o tzv. přihlašovací adresu v sídle Magistrátu města České Budějovice, kde se ovšem obviněný ve skutečnosti nezdržuje, a je jinak odkázán jen na různé ubytovny. Obviněný nemá žádné zaměstnání, jeho soukromé podnikání skončilo neúspěšně s dluhy a exekucemi. Obviněný není k žádnému místu vázán takovými vztahy, z nichž by vyplývala jistota, že v dalším průběhu řízení bude pro soud bez obtíží dosažitelný. Z toho je zřejmý důvod vazby podle §67 písm. a) tr. ř.
Skutek spočíval v útoku obviněného s použitím nože proti poškozené L. N., která je jeho bývalou manželkou, a proti poškozenému F. F., se kterým bývalá manželka obviněného v době činu udržovala jako se spolupracovníkem v zaměstnání bližší vztah, který vystoupil na obranu poškozené L. N. a kterému obviněný způsobil velmi závažné zranění ohrožující ho na životě. Obviněný byl k činu motivován svým neurovnaným vztahem k poškozené jako bývalé manželce, přičemž pokládal za nutné jeho vyřešení. Činu předcházely ze strany obviněného dlouhodobé výhrůžky na adresu poškozené a její rodiny. Obviněný jinak je osobou se sklonem k afektivním jednání. Z toho vyplývá reálná obava, že při pobytu na svobodě obviněný bude opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán, ve smyslu důvodu vazby podle §67 písm. c) tr. ř.
Podmínky pro to, aby obviněný byl vzat do vazby, jsou splněny i z toho hlediska, že dosud zjištěné okolnosti potvrzují, že byl spáchán skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, že tento skutek má znaky pokusu zločinu vraždy přinejmenším podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, §140 odst. 1 tr. zákoníku, že ho spáchal obviněný a že účelu vazby nelze – vzhledem k osobě obviněného a vzhledem k povaze a závažnosti činu – dosáhnout jiným opatřením.
Nejvyšší soud proto rozhodl vzít obviněného do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 2. září 2015
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu