ECLI:CZ:NS:2015:7.TZ.14.2015.1
sp. zn. 7 Tz 14/2015-31
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Hrachovce a soudců JUDr. Michala Mikláše a JUDr. Jindřicha Urbánka projednal ve veřejném zasedání dne 18. 3. 2015 stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného R. Š. , proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Chomutově ze dne 28. 1. 2013, sp. zn. 25 T 180/2012, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř., §270 odst. l tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 28. 1. 2013, sp. zn. 25 T 180/2012,
b y l p o r u š e n z á k o n
v ustanovení §337 odst. l písm. a) tr. zákoníku v neprospěch obviněného R. Š.
Tento trestní příkaz Okresního soudu v Chomutově se zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Chomutově se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 28. 1. 2013, sp. zn. 25 T 180/2012, byl obviněný R. Š. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. l písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle §337 odst. l tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na deset měsíců s tím, že výkon trestu odnětí svobody byl podle §81 odst. l tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na osmnáct měsíců, a podle §73 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na osmnáct měsíců.
Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu v Chomutově v tom, že obviněný ve dnech 12. 9. 2012, 26. 10. 2012 a 5.11. 2012 na různých místech v Ch. řídil osobní automobil zn. Ford Fiesta registrační značky ....., ačkoli pozbyl řidičské oprávnění na základě pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. 14 T 141/2010, kterým mu byl uložen mimo jiné trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na jeden rok, který vykonal dne 26. 2. 2012, a doposud neprokázal zákonem stanovenou odbornou a zdravotní způsobilost k vrácení řidičského oprávnění podle §123d odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu.
Trestní příkaz Okresního soudu v Chomutově nabyl právní moci dne 16. 2. 2013.
Proti trestnímu příkazu podala ministryně spravedlnosti dne 20. 2. 2015 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona. Vytkla, že výrokem o vině a v důsledku toho i výrokem o trestu byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních §337 odst. l písm. a) tr. zákoníku, §12 odst. 2 tr. zákoníku, §13 odst. l tr. zákoníku a že v řízení předcházejícím vydání trestního příkazu Okresní soud v Chomutově postupoval v rozporu s ustanoveními §2 odst. 5, 6 tr. ř. Poukázala na to, že odsuzující výrok o vině je v rozporu s právním názorem vysloveným v usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 15 Tdo 876/2013, ve vztahu k ustanovení §337 odst. l písm. a) tr. zákoníku. Namítla, že pokud se tento právní názor aplikuje na posuzovanou věc obviněného R. Š. , vyplývá z toho, že jeho jednání nebylo trestným činem a mohlo být nanejvýš přestupkem. Ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil uvedená porušení zákona, ke kterým došlo v neprospěch obviněného, aby zrušil napadený trestní příkaz i další obsahově navazující rozhodnutí a aby dále postupoval podle §271 odst. l tr. ř.
Obviněný se vyjádřil ke stížnosti pro porušení zákona v podání svého obhájce ze dne 11. 3. 2015. Vyjádřil souhlas se stížností pro porušení zákona a navrhl, aby jí bylo vyhověno.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. napadený trestní příkaz i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.
Přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. l písm. a) tr. zákoníku spáchá ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že trestným činem není pouze to, že osoba vykonává nějakou činnost neoprávněně. K trestnosti činu se vyžaduje, aby mezi výkonem předmětné činnosti a rozhodnutím, jehož výkon se maří nebo podstatně ztěžuje, byla souvislost spočívající v tom, že neoprávněnost výkonu dané činnosti vyplývá z rozhodnutí. Jestliže nedostatek oprávnění k této činnosti vyplývá z jiného titulu, než je rozhodnutí, nejde o přečin, protože chybí zákonný znak, který vyjadřuje, že pachatel maří nebo podstatně ztěžuje „výkon rozhodnutí“.
Vztáhnou-li se tyto zásady na posuzovanou kauzu, je nutno konstatovat, že posuzované jednání obviněného nebylo přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. l písm. a) tr. zákoníku, a to právě z důvodu, že obviněný řízením motorového vozidla ve dnech 12. 9. 2012, 26. 10. 2012 a 5. 11. 2012 nemařil výkon rozhodnutí soudu, tj. výkon trestního příkazu Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. 14 T 141/2010.
Trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel byl uložen na jeden rok a obviněný ho podle zjištění Okresního soudu v Chomutově vykonal dne 26. 2. 2012. Jestliže bylo rozhodnutí co do trestu zákazu činnosti vykonáno dne 26. 2. 2012, pak jednáním časově spadajícím do doby po tomto datu obviněný nemařil ani podstatně neztěžoval výkon rozhodnutí, jímž mu byl uložen trest zákazu činnosti. Obviněný sice řídil motorové vozidlo neoprávněně, protože neměl řidičské oprávnění, ale přesto tím nenaplnil znaky přečinu uvedené v §337 odst. l písm. a) tr. zákoníku, protože rozhodnutí soudu bylo již předtím vykonáno a jeho výkon nadále již nemohl být mařen nebo podstatně ztěžován.
Dnem právní moci trestního příkazu Okresního soudu v Mělníku, jímž byl uložen trest zákazu činnosti, tj. dnem 26. 2. 2011, obviněný pozbyl řidičské oprávnění podle §94a odst. l zákona o silničním provozu. Po uplynutí doby, na kterou byl uložen trest zákazu činnosti, byl obviněný nadále osobou bez řidičského oprávnění, avšak mohl podle §102 odst. l zákona o silničním provozu podat žádost o vrácení řidičského oprávnění. To však bylo vázáno na splnění podmínek, mezi nimiž bylo podle §102 odst. 5 zákona o silničním provozu prokázání zdravotní a odborné způsobilosti. Obviněný nesplnil zákonné podmínky pro vrácení řidičského oprávnění a z tohoto důvodu řídil motorové vozidlo ve dnech 12. 9. 2012, 26. 10. 2012 a 5. 11. 2012 neoprávněně. I když podkladem pozbytí řidičského oprávnění původně bylo uložení trestu zákazu činnosti trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku, obviněný řízením motorového vozidla nemařil ani podstatně neztěžoval výkon tohoto rozhodnutí, protože po ukončení výkonu rozhodnutí u něho vyplývala neoprávněnost řízení motorového vozidla jen z titulu nesplnění podmínek pro vrácení řidičského oprávnění.
V souvislosti s tím, že obviněný nesplnil podmínky pro vrácení řidičského oprávnění, Okresní soud v Chomutově nepřiléhavě odkázal na ustanovení §123d odst. 3 zákona o silničním provozu. Toto ustanovení se týká případů, v nichž řidič v rámci bodového hodnocení porušení povinností stanovených zákonem dosáhl 12 bodů podle §123c odst. l zákona o silničním provozu a pozbyl řidičské oprávnění způsobem uvedeným v §123c odst. 3 zákona o silničním provozu, tj. na podkladě oznámení a výzvy obecního úřadu obce s rozšířenou působností k odevzdání řidičského průkazu. Z ničeho nevyplývá, že by obviněný dosáhl 12 bodů (podle zprávy Magistrátu města Chomutov byl stav bodového hodnocení u obviněného 7 bodů – viz č. l. 20 spisu), takže postup podle §123c a podle §123d zákona o silničním provozu nepřicházel v úvahu. Jak již bylo uvedeno v předcházejícím odstavci tohoto usnesení, obviněný ve skutečnosti pozbyl řidičské oprávnění způsobem uvedeným v §94a odst. 1 zákona o silničním provozu, tj. právní mocí trestního příkazu, jímž mu byl uložen trest zákazu činnosti. Vrácení řidičského oprávnění se tím pádem řídilo ustanovením §102 zákona o silničním provozu, a nikoli ustanovením §123d tohoto zákona.
Posuzovaným skutkem obviněný nespáchal přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. l písm. a) tr. zákoníku a mohl se dopustit jen přestupku (k tomu viz č. 28/2014 Sb. rozh. tr., tj. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 15 Tdo 876/2013, jak na něj odkázala ministryně spravedlnosti).
Pokud Okresní soud v Chomutově uznal obviněného vinným, porušil zákon v jeho neprospěch v ustanovení §337 odst. l písm. a) tr. zákoníku.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil toto porušení zákona, podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a podle §270 odst. l tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Chomutově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Okresní soud v Chomutově zváží, zda případně jsou splněny zákonné podmínky pro postoupení věci jinému orgánu oprávněnému rozhodnout o přestupku, anebo zda je namístě, aby učinil jiné rozhodnutí vyplývající z toho, že posuzovaný skutek není trestným činem.
Nejvyšší soud nevyslovil namítaná porušení zákona v ustanoveních §12 odst. 2 tr. zákoníku, §13 odst. l tr. zákoníku, §2 odst. 5, 6 tr. ř.
Ustanovení §12 odst. 2 tr. zákoníku vyjadřuje zásadu subsidiarity trestní represe a uplatní se v případech, kdy skutek sice má znaky trestného činu, ale z důvodů uvedených v tomto ustanovení není namístě kvalifikovat ho jako trestný čin. V posuzované věci nešlo o otázku subsidiarity trestní represe, nýbrž o to, že posuzovaný skutek postrádal znaky trestného činu.
Ustanovení §13 odst. l tr. zákoníku podává obecnou definici trestného činu. Za situace, kdy Nejvyšší soud vyslovil porušení zákona ve vadně aplikovaném ustanovení §337 odst. l písm. a) tr. zákoníku, již neměl důvodu k tomu, aby do výroku podle §268 odst. 2 tr. ř. pojímal ještě ustanovení obecně definující trestný čin.
Ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. upravují postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Tato ustanovení Okresní soud v Chomutově neporušil, protože skutkový stav zjistil správně a v souladu s provedenými důkazy, a pochybil až při právním posouzení zjištěného skutku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. března 2015
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec