ECLI:CZ:NS:2015:8.TDO.977.2015.3
sp. zn. 8 Tdo 977/2015-I-56
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. září 2015 v řízení o dovolání obviněného R. H. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. 9 To 74/2015, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 2 T 26/2014, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný R. H. nebere do vazby .
Odůvodnění:
Obviněný R. H. vykonává trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, který mu byl za pokračující přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, zčásti spáchaný ve formě spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, zčásti ukončený ve stadiu pokusu podle §21 tr. zákoníku, uložen rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 18. 11. 2014, sp. zn. 2 T 26/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. 9 To 74/2015.
V řízení o dovoláních obviněných F. Č. a R. H. rozhodl v neveřejném zasedání Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 8 Tdo 977/2015, tak, že z podnětu dovolání obviněného R. H. podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. 9 To 74/2015, a rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 18. 11. 2014, sp. zn. 2 T 26/2014, v části týkající se obviněného R. H. zrušil. Současně zrušil také další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Rakovníku přikázal, aby věc obviněného R. H. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V dalším rozhodl o odmítnutí dovolání obviněného F. Č.
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Na Nejvyšším soudu proto bylo, aby rozhodl zároveň o vazbě obviněného.
Podle §67 tr. ř. platí, že obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,
a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.
Obviněný R. H. v průběhu řízení před soudy obou stupňů nebyl ve vazbě, jelikož důvody vzetí do vazby nebyly zjištěny. Tyto nebyly shledány ani v tomto stadiu řízení, Nejvyšší soud proto rozhodl, že se obviněný nebere do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 30. září 2015
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu