ECLI:CZ:NS:2016:11.TCU.124.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 124/2015 -19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 20. ledna 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. E. , rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 13. 5. 2014, sp. zn. 7 Ds 260 Js 12403/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth byl M. E. uznán vinným trestnými činy krádeže, poškození cizí věci a počítačového podvodu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodového soudu Bayreuth tím, že:
1. Dne 29. 11. 2013 mezi 19.23 a 23.15 hod. rozbil zadní pravé okénko osobního motorového vozidla značky Škoda poškozené M. S. na parkovišti E. v ulici G. v R. Poté odcizil z vozidla notebook a kabelku s peněženkou a dvěma kreditními kartami. Rozbitím okénka vznikla škoda ve výši cca 300 €.
2. Téže noci se vydal do H., kde u bankomatu banky Commerzbank AG na adrese E. –R. –S. prostřednictvím dvou ukradených karet EC poškozené M. S. vybral nejprve ve 23.55 hod. finanční částku ve výši 500 €, a když se mu to podařilo, o dvě minuty později další finanční částku ve výši 430 € z jejího účtu. K tomu použil PIN, který si poškozená S. poznamenala na lístku, který se nacházel v odcizené kabelce.
3. Dne 30. 11. 2013 odcizil s dosud neznámým mužem kolem 9.00 hod. ráno před prodejnou s nápoji na adrese U., H., zde zaparkované osobní motorové vozidlo značky Audi, poškozeného L. H. Vozidlo nebylo uzamčeno a klíček zapalování se nacházel ve vozidle. Vozidlo staré dvacet let mělo hodnotu cca 800 €.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Podle tohoto ustanovení Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestné činy krádeže podle §205 tr. zákoníku, poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně majetku a na ochraně platebních prostředků a řádného fungování bezhotovostního platebního styku. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. ledna 2016
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu