ECLI:CZ:NS:2016:11.TCU.129.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 129/2015 -34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 20. ledna 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky P. Š., podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení P. Š. rozsudkem Zemského soudu Passau ze dne 28. 10. 2014, sp. zn. 2 Ks 12 Js 514/14, hledí jako na odsouzení soudem České republiky a bude zapsáno do Rejstříku trestů jako úhrnný trest odnětí svobody ve výměře 3 (tří) let .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Passau ze dne 28. 10. 2014, sp. zn. 2 Ks 12 Js 514/14, který nabyl právní moci téhož dne, byl P. Š. uznán vinným ze spáchání trestného činu závažného ublížení na těle v souběhu s dalšími níže uvedenými trestnými činy a následně odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění je P. Š. vinen tím, že se dne 15. 1. 2014 v P. a jeho okolí v souběhu dopustil dle německé právní úpravy:
I. trestného činu krádeže – když nastoupil do neuzamčeného a nastartovaného vozidla značky Audi A6 poškozeného Ch. G. v hodnotě cca 4000,- až 5000,- EUR a poté jej odcizil,
II. trestného činu úmyslného řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění – přestože obviněný věděl, že není držitelem potřebného řidičského oprávnění,
III. trestného činu nebezpečného zásahu do silničního provozu – když se v rámci útěku před policií dopustil řady porušení dopravních předpisů, zejména nedbání přednosti v jízdě, překročení maximální povolené rychlosti a projezdu křižovatky na červenou,
IV. trestného činu ohrožení silničního provozu – když při své jízdě nedbal přednosti jiného vozidla a poté ve snaze uniknout před policií úmyslně najel do bezprostřední blízkosti policejního komisaře B., který se snažil obviněnému zatarasit únikovou cestu. Tím obviněný ohrozil život a zdraví účastníků silničního provozu, avšak na základě pohotové reakce účastníků nedošlo ke srážce a ublížení na zdraví i majetku,
V. trestného činu závažného ublížení na těle – když nejméně dvakrát najel do stojícího vozidla poškozené A. A. A., aby si tak uvolnil únikovou cestu, přičemž jí v důsledku svého jednání způsobil závažnou a dlouhodobou újmu na zdraví,
VI. trestného činu poškození cizí věci – když najel do stojícího vozidla značky BMW 528 poškozené A. A. A., aby si tak uvolnil únikovou cestu, čímž způsobil škodu ve výši cca 2 400,- EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-203/2015-MOT-T/7 ze dne 8. 12. 2015 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 10. 12. 2015.
Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený P. Š. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právních předpisů České republiky (trestný čin těžkého ublížení na zdraví podle §145 tr. zákoníku, trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku a trestný čin poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že obviněný v průběhu jednoho dne naplnil dle české právní úpravy skutkové podstaty trestných činů pod body I, V, VI, v důsledku čehož bylo způsobeno dlouhodobé a závažné ublížení na zdraví jedné osoby, odcizení motorového vozidla v hodnotě cca 4 000,- až 5 000,- EUR a způsobení škody na cizím majetku v nikoli zanedbatelné výši (cca 2 400,- EUR). Avšak vzhledem k tomu, že trestné činy pod body II, III, IV nenaplňují skutkovou podstatu trestných činů dle české právní úpravy, Nejvyšší soud snížil výměru uloženého úhrnného trestu odnětí svobody na 3 (tři) roky a tento druh i výměra pak zcela koresponduje s českou právní úpravou a bude v této podobě zapsán do Rejstříku trestů.
Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. Š. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. ledna 2016
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu