ECLI:CZ:NS:2016:11.TCU.22.2016.1
sp. zn. 11 Tcu 22/2016 -21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 29. 6. 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů , a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky V. P. , rozsudkem Zemského soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 5/4 KLs 5130 Js 215963/14, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Frankfurt nad Mohanem byl V. P. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli nepatrném množství a napomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v nikoli nepatrném množství a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a tří měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Frankfurt nad Mohanem tím, že po dohodě s odděleně stíhaným R. přicestoval na začátku dubna 2014 do D., kde na něj R. čekal. V jeho doprovodu pak cestoval přes F. a P. do B., kde zůstal asi deset dní. Tam v přítomnosti R. spolykal balíčky kokainu, které mu R. předával. Dne 15. 4. 2014 pak přicestoval letem S. P. a letem z L. na letiště ve F. n. M., odkud měl v úmyslu pokračovat vlakem do D., byl však zadržen. V trávicím traktu měl 89 balíčků o celkové hmotnosti 883,1 gramů kokainové směsi z původních 95 spolykaných balíčků, šest balíčků vyzvracel v letadle z B. a spláchl do toalety. Směs měla podíl účinné látky 93,6 %, tedy nejméně 782,4 g kokainhydrochloridu, a byla určena k dalšímu prodeji, což odsouzený věděl.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie , přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně před možným nebezpečím vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o množství látky), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 6. 2016
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu