ECLI:CZ:NS:2016:11.TDO.705.2016.3
sp. zn. 11 Tdo 705/2016-II-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. 9. 2016 v řízení o dovolání obviněného A. K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 4 To 33/2016, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 166/2015, a rozhodl takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř. se obviněný A. K. b e r e d o v a z b y .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2015, sp. zn. 12 T 166/2015, byl obviněný A. K. uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a odsouzen podle §283 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl dle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Tímto rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného I. K. Podle §70 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. zákoníku byl obviněným konečně uložen trest propadnutí věci, jenž byl specifikován ve výrokové části tohoto rozsudku.
Výše uvedený rozsudek soudu prvního stupně však nenabyl právní moci, neboť proti němu podal odvolání jak obviněný A. K., tak i státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně. Krajský soud v Brně jako soud odvolací tato odvolání projednal a usnesením ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 4 To 33/2016, je podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná.
Nejvyšší soud usnesením z dnešního dne, sp. zn. 11 Tdo 705/2016-I, zrušil podle §265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 4 To 33/2016, i jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2015, sp. zn. 12 T 166/2015, v části týkající se obviněného A. K. Podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odsuzující rozsudek, na jehož pokladě obviněný vykonává trest odnětí svobody ve Věznici Rýnovice, není z tohoto důvodu pravomocný a další výkon trestu odnětí svobody je nepřípustný. Podle §265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Ustanovení o vazebním zasedání (§73d až 73g tr. ř.) se v tomto případě neužijí.
Podle §67 tr. ř. smí být obviněný vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších skutečností vyplývá obava,
a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o nějž se pokusil nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.
Protože Nejvyšší soud zrušil k dovolání obviněného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 4 To 33/2016, jakož i jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2015, sp. zn. 12 T 166/2015, rozhodl současně o vazbě obviněného. Shledal přitom, že i v tomto stadiu řízení trvají důvody vazby podle §67 písm. c) tr. ř., protože je dána důvodná obava, že obviněný bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán. Nejvyšší soud zdůraznil, že v dané věci nebylo nikterak zpochybněno právní posouzení jednání, jež směřovalo k výrobě psychotropní látky pervitinu a dosud zjištěné skutečnosti tudíž svědčí o tom, že v tomto směru byly spáchány skutky, pro které bylo zahájeno trestní stíhání a které mají všechny znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž jsou zřejmé důvody pro závěr, že tento trestný čin spáchal obviněný. Obviněný byl navíc již v minulosti vícekrát soudně trestán, a to téměř vždy pro trestnou činnost drogového charakteru, přičemž naposled byl z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody propuštěn dne 1. 2. 2014 a i přesto se přibližně po roce dopustil další posuzované trestné činnosti ve vztahu k návykovým látkám. Je tak zřejmé, že obviněný má zřetelné sklony k protiprávnímu jednání a v tomto jednání pokračuje. Z těchto důvodů reálně vyplývá obava, že při pobytu na svobodě bude obviněný opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán. S ohledem na tyto skutečnosti nelze v době rozhodování dosáhnout účelu vazby jiným opatřením, a Nejvyšší soud proto rozhodl, že se obviněný podle §265l odst. 4 tr. ř. bere do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 21. 9. 2016
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu