ECLI:CZ:NS:2016:11.TZ.54.2016.1
sp. zn. 11 Tz 54/2016-13
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 7. 9. 2016 návrh ministra spravedlnosti na odložení výkonu rozhodnutí učiněný v rámci stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného T. V. , proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 3 Nt 2510/2014, a rozhodl takto:
Podle §275 odst. 4 tr. ř. se odkládá výkon pravomocného rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 3 Nt 2510/2014.
Odůvodnění:
Dne 25. 8. 2016 obdržel Nejvyšší soud stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného T. V. proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 3 Nt 2510/2014. V rámci tohoto podání ministr spravedlnosti současně podle §266 odst. 7 tr. ř. navrhl, aby Nejvyšší soud odložil výkon rozhodnutí, proti němuž je podána uvedená stížnost.
Podle §266 odst. 7 tr. ř. dospěje-li ministr spravedlnosti na podkladě spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, navrhne Nevyššímu soudu takový postup spolu s podáním stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Nejvyšší soud pak před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, přičemž navrhne-li takový postup ministr spravedlnosti, je povinen rozhodnout o takovém návrhu usnesením nejpozději do 14 dnů po obdržení spisu (§275 odst. 4 tr. ř.)
Nejvyšší soud posoudil návrh ministra spravedlnosti ve světle podané stížnosti pro porušení zákona, její důvodnosti a se zřetelem na předpokládaný výsledek řízení o takové stížnosti a dospěl k závěru, že je namístě vyhovět již ve stávající fázi řízení návrhu na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 3 Nt 2510/2014, který nabyl právní moci téhož dne, rozhodl podle §268 odst. 1, odst. 2, odst. 4 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZMJS) o uznání cizozemského rozsudku na území ČR, a to konkrétně rozhodnutí Obvodního soudu Mnichov ze dne 3. 8. 2012, sp. zn. 811 Cs 266 Js 167197/12, které nabylo právní moci dne 12. 9. 2012, a jímž byl T. V. uznán vinným trestným činem krádeže a byl mu uložen peněžitý trest ve výši 600 EUR a povinnost nahradit náklady trestního řízení ve výši 60 EUR. Dne 19. 6. 2014 byla obviněnému Okresním soudem Třebíči adresována platební výzva k zaplacení částky 16 685 Kč.
Proti shora uvedenému rozsudku, který vzhledem k tomu, že se obviněný, jakož i státní zástupce vzdali ihned po jeho vyhlášení práva na opravný prostředek, neobsahuje odůvodnění, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu, v níž poukazuje na řadu pochybení, kterých se Okresní soud v Třebíči měl dle jeho názoru dopustit. Ve stručnosti, když podrobněji se danými námitkami bude Nejvyšší soud zaobírat v následném rozhodnutí o stížnosti samotné, stěžovatel brojí proti předčasnosti rozhodnutí okresního soudu, který se důsledně nezabýval problematikou řádného poučení obviněného o právu na podání opravného prostředku proti uznanému rozhodnutí německého soudu. Dále namítl absenci výroku o výkonu peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění v rozsudku okresního soudu, polemizuje též s otázkou absence určitého výroku o povinnosti k náhradě nákladů řízení v uznaném, tj. německém rozhodnutí, jakož i nesplněním zákonných náležitostí uvedených v §267 odst. 1 písm. f) ZMJS, když částka nákladů trestního řízení nedosahuje hranice 70 EUR. Nad rámec těchto čtyř základních výtek pak ministr spravedlnosti vytýká napadenému rozhodnutí soudu některé formální vady (formu rozhodnutí, absenci ustanovení, o které se opírá přepočet peněžité sankce a nadbytečnost použitého odkazu na ustanovení §268 odst. 2 ZMJS, nebylo-li rozhodováno o přeměně peněžitého trestu na pokutu).
Takto prezentované námitky soud předběžně vyhodnotil jako důvodné, a – byť bez současného předjímání rozhodnutí ve věci samé, když jejich podrobné posouzení bude provedeno v rámci rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona – vyhověl již v této fázi návrhu ministra spravedlnosti a odložil podle §275 odst. 4 tr. ř. výkon pravomocného rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 3 Nt 2510/2014, do doby rozhodnutí o podané stížnosti, neboť případný výkon peněžitého trestu, který byl uznán na území ČR by za současné situace mohl být v rozporu se stávající zákonnou úpravou, na níž je založen.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 7. 9. 2016
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vyhotovil:
JUDr. Michael Vrtek, Ph. D.