Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.05.2016, sp. zn. 20 Cdo 1323/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.1323.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.1323.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 1323/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné PROFI CREDIT Czech, a.s. se sídlem v Praze 1, Klimentská č. 1216/46, identifikační číslo osoby 61860069, proti povinné H. R. , zastoupené JUDr. Lenkou Danielowitzovou, advokátkou se sídlem v Táboře, Smetanova č. 664, pro 162 550 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky, LL.M., Exekutorský úřad Klatovy, pod sp. zn. 120 EX 33016/12, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 28. května 2015, sp. zn. 15 Co 221/2015, takto: Dovolání povinné se odmítá . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 28. května 2015, sp. zn. 15 Co 221/2015, kterým potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky, LL.M. ze dne 9. února 2015, č. j. 120 EX 33016/12-76, výslednou cenu nemovitých věcí a jejich příslušenství, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jeno. s. ř.“, odmítl, neboť v něm byly uplatněny jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. (dovolatelka netvrdí žádné skutečnosti rozhodné pro dovolací řízení, když podstata jejích námitek spočívá v nesouhlasu dovolatelky se skutkovými závěry odvolacího soudu a nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. K námitce dovolatelky, že znalec neprovedl vnitřní ohledání oceňované nemovité věci, dovolací soud dodává, v rámci své rozhodovací činnosti opakovaně uvedl, že při hodnocení znaleckého posudku (včetně oceňování nemovitých věcí v exekučním řízení podle §336 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §66 odst. 5 exekučního řádu) musí soud zkoumat, zda provedený úkon byl učiněn řádně, tj. zda znalec dodržel uložené zadání. Zjistí-li soud, že znalec zcela nesplnil úkol, který mu soud (soudní exekutor) vymezil v usnesení o ustanovení znalcem, případně, nesplnil-li jej vůbec nebo nedostatečným způsobem, nebo pokud má pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, nebo aby vypracoval nový posudek. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znaleckého posudku. V případě, že soud nebo soudní exekutor provedl ohledání nemovité věci, hodnotí též, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky místního ohledání nebo jinými zjištěnými skutečnostmi. V usnesení o určení ceny nemovité věci (§336a o. s. ř.) se pak soud (soudní exekutor) musí vypořádat s námitkami a připomínkami k odhadu nemovité věci a musí uvést všechny rozhodující okolnosti, ke kterým přihlédl při určení odhadní ceny [srov. např. usnesení pléna bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. prosince 1980, Pls. 3/80 (uveřejněné pod číslem 1/1981 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. července 2009, sp. zn. 30 Cdo 3450/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. února 2011, sp. zn. 22 Cdo 4532/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. 26 Cdo 3928/2013 (uveřejněný pod číslem 38/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. března 2014, sp. zn. 21 Cdo 3043/2013]. V projednávané věci odvolací soud při určení ceny postupoval zcela v souladu s výše uvedenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, neboť se zabýval námitkami povinné a uzavřel, že provedení pouze vnějšího ohledání nemovitých věcí bylo dostatečným podkladem pro stanovení ceny nemovitých věcí podle §336a odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť zanechal-li znalec v den místního šetření na místě oznámení o provedeném ohledání se žádostí o poskytnutí součinnosti ze strany povinné tak, aby mohlo být učiněno případné vnitřní ohledání, jde sice o postup ne zcela obvyklý (ve většině případů znalec vyrozumívá o provedení ohledání povinnou osobu předem se žádostí o umožnění prohlídky), ale nikoli nesprávný. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2. 5. 2016 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/02/2016
Spisová značka:20 Cdo 1323/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.1323.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Exekuce
Dovolací důvody
Dotčené předpisy:§241a odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-07-11