ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.2016.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 2016/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné České republiky – Městského soudu v Praze se sídlem v Praze 2, Spálená č. 6/2, identifikační číslo osoby 00215660, proti povinnému A. Ž. , P., pro 65 574,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 EXE 2371/2014, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2015, č. j. 21 Co 249/2015-109, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2015, č. j. 21 Co 249/2015-109, jímž potvrdil usnesení Obvodního soudu v Praze 3 ze dne 18. května 2015, č. j. 35 EXE 2371/2014-95, o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 EXE 2371/2014, není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce posouzení důvodu zastavení exekuce ve smyslu §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k tomu srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2010, sp. zn. 20 Cdo 4106/2008, a v něm citovaná rozhodnutí téhož soudu) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. K zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. totiž nedochází na základě pouhého tvrzení povinného o své nemajetnosti. Zastavit exekuci ve smyslu §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. lze tehdy, jestliže po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného, které provádí soudní exekutor, není zjištěn žádný majetek, popřípadě je jeho hodnota ke krytí nákladů exekuce nepostačující. V případě, že soud o zastavení exekuce rozhoduje k návrhu povinného na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., vyžádá si od exekutora zprávu o tom, jaký majetek povinného zjistil, popřípadě jaká je jeho hodnota, a jaké jsou náklady exekuce, a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce. Teprve na základě vyjádření exekutora posoudí, zda důvod k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. je skutečně dán či nikoliv. Důvod k zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. se zásadně neuplatňuje v exekuci srážkami ze mzdy či jiného příjmu (v projednávané věci se jedná o invalidní důchod) – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2006, sp. zn. 20 Cdo 1062/2005. S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 7. 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu