ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.2133.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 2133/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v právní věci žalobce M. K. , M. B., proti žalované České pojišťovně a. s. , se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, identifikační číslo osoby 45272956, o vyloučení věcí z exekuce, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 6 C 82/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 22. ledna 2016, č. j. 6 C 82/2015-35, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. února 2016, č. j. 25 Co 55/2016-41, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud České republiky zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2016, č. j. 25 Co 55/2016-41, podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále „o. s. ř.“, neboť dovolatel, ač vyzván a řádně poučen o procesních důsledcích (usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 8. 4. 2016, č. j. 6 C 82/2015-46, které mu bylo doručeno dne 13. 4. 2016) neodstranil ve stanovené lhůtě nedostatek podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.).
Žalobce napadl dovoláním výslovně také usnesení Okresního soudu v Trutnově (dále „soud prvního stupně“) ze dne 22. 1. 2016, č. j. 6 C 82/2015-35. Dovolání je ve smyslu ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení §201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Není-li tak k možnému přezkoumání takového rozhodnutí vyhrazeno dovolání, občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu k projednání dovolání, je-li přesto proti takovému rozhodnutí podáno. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, Nejvyšší soud o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl v rámci téže výrokové věty stejným procesním způsobem, tj. (v tomto případě) podle ustanovení §243b a §104 odst. 1 o. s. ř. dovolací řízení zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalobce zavinil zastavení dovolacího řízení a žalované žádné účelné náklady řízení nevznikly (§243c odst. 3, §224 odst. 1 a 146 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. května 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu