ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.216.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 216/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného Evropská inkasní, s. r. o. , se sídlem v Plzni – Koterově, U Školky 344/4, identifikační číslo osoby 29096260, proti povinnému M. R. , zastoupenému JUDr. Dagmar Csonkovou, advokátkou se sídlem v Lounech, Čs. armády 2168, pro 2 200 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 7 Nc 2306/2007 a u Exekutorského úřadu Přerov, soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány (nyní JUDr. Lukáše Jíchy), pod sp. zn. 103 EX 36705/14, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2015, č. j. 26 Co 238/2015-50, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 11. 3. 2015, č. j. 103 Ex 36705/14-39, jímž soudní exekutor Exekutorského úřadu Přerov JUDr. Tomáš Vrána připustil, aby z řízení vystoupil dosavadní oprávněný L. P., zastoupený Bc. Františkem Döry, advokátem se sídlem v Plzni – Bolevci, Rabštejnská 9, a aby na jeho místo vstoupila Evropská inkasní, s. r. o., U Školky 344/4, Plzeň – Koterov. Soud uzavřel, že oprávněný, kterému svědčí právo z exekučního titulu, navrhl (dne 27. 2. 2015), aby do řízení na jeho místo vstoupila společnost Evropská inkasní, s. r. o., která se vstupem do řízení souhlasila, a že oprávněný společně s návrhem předložil smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 7. 8. 2012 s úředně ověřenými podpisy účastníků. Dále uvedl, že odvolací námitky povinného ve skutečnosti nesměřovaly proti usnesení o změně oprávněného; námitka nezákonnosti postupu původního věřitele, jenž dne 4. 6. 2014 podal návrh na změnu exekutora, ačkoli již dne 7. 8. 2012 postoupil předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky (a podle odvolatele již tedy nemohl pohledávku ani vymáhat a činit jakékoli úkony v exekučním řízení), je pro rozhodnutí o nástupnictví bezpředmětná. K návrhu na změnu účastníka řízení soud posuzuje, zda jsou splněny zákonné podmínky pro vstup nového účastníka, ke změně v okruhu účastníků pak dochází právní mocí rozhodnutí o vstupu jiného účastníka do řízení.
Povinný v dovolání zpochybňuje správnost rozhodnutí dovolacího soudu, přičemž přípustnost dovolání spojuje s vyřešením otázky, která podle jeho názoru nebyla dosud v rozhodovací praxi soudů vyřešena, a to zda může oprávněný ještě poté, co svou pohledávku postoupil smlouvou jinému, podat v zahájeném exekučním řízení návrh na změnu exekutora, a zda je tento exekutor oprávněn vyjádřit svůj souhlas s převzetím exekuce v souladu s ust. §44b odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., a poté rozhodnout o následném návrhu na připuštění nového oprávněného do exekučního řízení. Povinný považuje postup původního oprávněného, soudního exekutora i odvolacího soudu za nezákonný. Je přesvědčen, že ve věci přistoupení nového účastníka do řízení na místo dosavadního rozhodoval věcně nepříslušný exekutor, neboť návrh na změnu exekutora podal původní oprávněný poté, co již svou pohledávku postoupil a dlužníka o postoupení informoval. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Předně je třeba uvést, že je nutno odlišovat procesní legitimaci oprávněného od jeho věcné (materiální) legitimace (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2010, sp. zn. 20 Cdo 2716/2009). Nejvyšší soud již ve svém usnesení ze dne 9. března 2005, sp. zn. 26 Cdo 2393/2004, shrnul, že k procesnímu nástupnictví podle §107a o. s. ř. nedochází – na rozdíl od §107 o. s. ř. – ze zákona a soud se jím bez návrhu (z úřední povinnosti) nezabývá. Nastane-li po zahájení řízení právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nemá to samo o sobě vliv na okruh účastníků řízení. K procesnímu nástupnictví tak může dojít jen tehdy, jestliže žalobce s poukazem na konkrétní právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, navrhne, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka, a jestliže soud tomuto návrhu vyhoví.
Nejvyšší soud se též již opakovaně zabýval i předpoklady pro vydání usnesení, jímž soud připustí, aby do řízení namísto dosavadního účastníka vstoupil jeho právní nástupce (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 943/2012). Jestliže soud podle §107a odst. 2 o. s. ř. usnesením vyhoví návrhu na vstup nového účastníka do řízení na místo dosavadního účastníka, stává se osoba, jejíž vstup do řízení je takto navržen, účastníkem řízení až dnem právní moci takového usnesení. Do té doby zůstává účastníkem řízení ten, kdo jím byl v době vydání usnesení podle §107a o. s. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 29 Odo 47/2005). Procesní nástupce pak musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. Předchozími návrhy je sice vázán, může s nimi však volně disponovat.
Nejvyšší soud ve své judikatorní činnosti již taktéž vyslovil závěr, že je-li oprávnění k výběru exekutora přiznáno oprávněnému, pak je logické, aby právě a jen jemu náleželo také oprávnění podat návrh na změnu exekutora. Výběr osoby exekutora, který bude exekuci provádět, je v plné dispozici oprávněného (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. 20 Cdo 3807/2013).
Z uvedeného vyplývá, že dovoláním napadené rozhodnutí je v souladu s ustálenou judikatorní praxí a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. června 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu