ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.2414.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 2414/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v právní věci oprávněného Vojenské lesy a statky ČR, s. p. , se sídlem v Praze 6, Pod Juliskou č. 1621/5, identifikační číslo osoby 00000205, zastoupeného JUDr. Václavem Plachým, advokátem se sídlem v Letinech č. 73, proti povinnému J. H. , zastoupenému Mgr. Miroslavem Kadlecem, advokátem se sídlem v Zakšíně č. 4, Dubá Zakšín, pro 835 800 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 81 EXE 5099/2014, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soud v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, ze dne 27. listopadu 2015, č. j. 29 Co 369/2015-77, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, ze dne 27. listopadu 2015, č. j. 29 Co 369/2015-77, jímž potvrdil rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 11. května 2015, č. j. 5099/2014-40, o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce vedené na základě pověření soudního exekutora vydaného Okresním soudem v Liberci dne 10. července 2014, č. j. 81 EXE 5099/2014-13, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť v něm byly uplatněny jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1373/2000). V projednávané věci dovolatel netvrdí žádné skutečnosti rozhodné pro dovolací řízení, když podstata jeho námitek spočívá v nesouhlasu dovolatele se skutkovými závěry odvolacího soudu a nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva. V dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 7. 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu