Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.06.2016, sp. zn. 20 Cdo 2626/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.2626.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.2626.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 2626/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Vladimírem Kůrkou v exekuční věci oprávněné Raiffeisen stavební spořitelny a.s. , sídlem Koněvova 2747/99, 130 00 Praha 3, identifikační číslo osoby 492 41 257, proti povinnému M. L. , zastoupenému JUDr. Taťánou Hyndrichovou, advokátkou, sídlem Sušilova 8, Prostějov, pro 89 123, 59,- Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky, Exekutorský úřad Zlín, pod sp. zn. 077 EX 418/11, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2016, č. j. 12 Co 472/2015, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění:(stručné dle §243f odst. 3 o. s. ř.) : Krajský soud v Brně potvrdil napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky, Exekutorský úřad Zlín, ze dne 20. 5. 2015, č. j. 077 EX 418/11-219, kterým udělil příklep vydražiteli – Obci B.-L. na tam uvedené nemovité věci za částku 60 000,- Kč. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 404/2012 Sb . (čl. II. bod 1, a contr. bod 7., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jeno. s. ř.“, jestliže směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydanému dne 20. 1. 2016, a odmítl je podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř., neboť nesplňuje obligatorní náležitosti uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., jestliže – mimo jiné, zde však zvláště – neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. Dovolatel zjevně pomíjí změny občanského soudního řádu provedené zákonem č. 404/2012 Sb., v důsledku nichž nelze mít povinnost řádně vymezit podmínky přípustnosti dovolání za splněnou, pakliže je dovozována pouze proto, že odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil, a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012). Vzhledem k tomu, že dovolání podle právní úpravy pro danou věc rozhodné za přípustné mít nelze (srov. usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, resp. dovolatel ani nepředestřel žádnou otázku, na jejímž vyřešení by rozhodnutí odvolacího soudu záviselo), Nejvyšší soud je odmítl dle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. Učinil tak rozhodnutím předsedy senátu, a jen se stručným odůvodněním podle ustanovení §243f odst. 2, 3 o. s. ř. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu dle ustanovení §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. června 2016 JUDr. Vladimír K ů r k a předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/29/2016
Spisová značka:20 Cdo 2626/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.2626.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:čl. §237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-09-21