ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.3105.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 3105/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v právní věci žalobkyně R. B. , H., zastoupené JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 32/22, proti žalované CASPER CONSULTING a. s. se sídlem v Praze 1, Olivova č. 2096/4, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště č. 55, o vyloučení majetku z exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 12 C 57/2012-258, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. února 2016, č. j. 18 Co 7/2016-293, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. února 2016, č. j. 18 Co 7/2016-293, kterým rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 7. září 2015, č. j. 12 C 57/2012-258, potvrdil ve výroku I., jímž byla z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. Robertem Pražanem, Exekutorský úřad Brno-venkov, pod sp. zn. 59 EX 835/08, vyloučena budova v části obce H., katastrální území H., obec H., okres Příbram, postavená na pozemku parcelní číslo 112, katastrální území H., obec H., okres Příbram, zapsaná na LV 554, Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha, a ve výroku II. změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. ledna 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolatelka sice odkazuje na tři rozhodnutí Nejvyššího soudu a namítá, že odvolací soud posuzovanou věc rozhodl v rozporu s těmito rozhodnutími. Jak však sama přiznává, ve svém dovolání se primárně věnuje skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, resp. soudu odvolacího. Přestože uvádí, že z uváděných skutkových zjištění vyvozuje namítané nesprávné právní posouzení, jsou to primárně skutkové závěry a hodnocení provedených důkazů soudu prvního stupně a odvolacího, s nimiž nesouhlasí a jejichž rozporováním chce pro sebe dovodit příznivější právní závěry při hodnocení dobré víry žalobkyně při nabytí vylučovaného majetku vydržením. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že v dovolání je uplatněn jiný dovolací důvod než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. V dovolacím řízení proto nelze pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 8. 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu