ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.3811.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 3811/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Zbyňka Poledny, v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s. , se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, identifikační číslo osoby 272 42 617, zastoupené JUDr. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, proti povinné BGR s. r. o ., se sídlem v Praze 4, V Lužích č. 10/1, identifikační číslo osoby 279 19 234, pro 12 172,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 68 EXE 894/2010, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2016, č. j. 72 Co 491/2015 – 249, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2016, č. j. 72 Co 491/2015-291, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 18. 3. 2016 oprávněná s odkazem na smlouvu o postoupení pohledávek, kterou dne 26. 5. 2014 uzavřela se společností PARADISE ISLANDS HOLDING LTD., reg. č. 008477, se sídlem Suite 13, First Floor, Oliaji Trade Centre, Francis Rachel Street, Victoria, Mahé, Seychelles, navrhla, aby podle §107a občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) na její místo do řízení vstoupila výše zmíněná společnost. Tento návrh učinila během odvolacího řízení před Městským soudem v Praze, sp. zn. 72 Co 491/2015, když předmětem odvolacího řízení bylo odvolání oprávněné proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 9. 2015, č. j. 68 EXE 489/2010-149, jímž byla zcela zastavena exekuce, nařízená usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. 3. 2010, č. j. 68 EXE 894/2010-14, (výrok I) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), když oprávněné byla uložena povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Tomáši Vránovi, Exekutorský úřad Přerov, náklady exekuce 7 865,- Kč (výrok III).
Usnesením ze dne 6. 4. 2016, č. j. 72 Co 491/2015-249, ve spojení s opravným usnesením ze dne 23. 5. 2016, č. j. 72 Cdo 491/2015-291, odvolací soud řízení o návrhu oprávněné, aby na její místo vstoupila do řízení společnost PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. za použití ustanovení §104 odst. 1, §254 odst. 1 o. s. ř. a §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále též jen „ex. řádu“), zastavil s odůvodněním, že o tomtéž návrhu oprávněné, datovaném dnem 16. 10. 2014 bylo již jednou pravomocně rozhodnuto, a to usnesením soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány ze dne 12. 12. 2014, č. j. 103 Ex 07399/10-20, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2015, č. j. 72 Co 88/2015-64, když návrh na změnu účastníků na straně oprávněné podle §107a odst. 1 o. s. ř. byl zamítnut s odkazem na ustanovení §2 o. s. ř. pro účelové zneužití institutu procesního nástupnictví, neboť jeho cílem bylo, aby se strana oprávněná vyhnula povinnosti k náhradě případně uložených nákladů exekuce.
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2016, č. j. 72 Co 491/2015-249, napadla oprávněná včasným dovoláním, v němž uvedla, že opětovný návrh ze dne 18. 3. 2016 na vstup společnosti PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. do řízení na straně oprávněné podle §107a o. s. ř. se opírá o „nové skutečnosti“, které zčásti nastaly po rozhodnutí o dřívějším návrhu oprávněné na postup podle §107a odst. o. s. ř. Proto návrh ze dne 18. 3. 2016 nemůže být posouzen jako zneužití práva, když společnost PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. nyní již má v České republice movitý i nemovitý majetek, z něhož by mohla případné náklady exekuce uhradit. Řízení o opětovném návrhu oprávněné na vstup společnosti PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. tak nemělo být zastaveno, neboť se s ohledem na nové v něm uvedené skutečnosti nejedná o překážku věci pravomocně rozhodnuté.
Poté, co Městský soud v Praze zastavil řízení o opětovném návrhu oprávněné podle §107a odst. 1 o. s. ř. na vstup společnosti PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. do řízení, usnesením ze dne 13. 4. 2016, č. j. 72 Co 491/2015-265, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 9. 2015, č. j. 68 EXE 894/2010-149, kterým byla exekuce zcela zastavena, s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a s tím, že oprávněná je povinna zaplatit exekutorovi na náhradu nákladů exekuce 7.865,- Kč (výrok I). Dále odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Toto usnesení nabylo právní moci dne 3. 9. 2016 (viz doručenky založené na čl. 317 a 318 spisu).
Ještě předtím, než se věcně zabývá dovoláním, dovolací soud přihlíží kdykoliv za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení (§243b o. s. ř. ve spojení s §103 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2013 - srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – dále jen „o. s. ř.“). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, řízení je třeba zastavit (§104 odst. 1 věta prvá o. s. ř.).
V posuzovaném případě Nejvyšší soud nepřehlédl, že exekuce byla pravomocně (dne 3. 9. 2016) skončena usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 9. 2015, č. j. 68 EXE 894/2010-265, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2016, č. j. 72 Co 491/2015-265, když v řízení na straně oprávněné vystupovala v době jeho ukončení společnost Bohemia Faktoring s. r. o., neboť Městský soud v Praze vycházel z dovoláním napadeného (a pravomocného) usnesení ze dne 6. 4. 2016, č. j. 72 Co 491/2015-249, jehož se následně dotklo opravné usnesení téhož soudu ze dne 23. 5. 2016, č. j. 72 Co 491/2015-291. Byla-li exekuce zcela a pravomocně zastavena, nelze připustit, aby dovolací soud rozhodoval o dovolání oprávněné do dřívějšího usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2016, č. j. 72 Co 491/2015-249, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 23. 5. 2016, č. j. 72 Co 491/2015-291, jímž bylo řízení o návrhu oprávněné na změnu účastníka na straně oprávněné podle §107a odst. 1 o. s. ř. zastaveno. Výsledek předmětného dovolacího řízení totiž ve svém výsledku nemůže přivodit změnu účastníků již pravomocně skončené exekuce.
S ohledem na právě uvedené je na místě řízení o dovolání zastavit a nikoliv dovolání odmítnout, když překážkou věcného projednání dovolání podle §104 odst. 1 věta první o. s. ř. je existence pravomocného usnesení o zastavení exekuce, do něhož se dovolací soud nemůže vlamovat a v němž na straně oprávněné vystupovala společnost Bohemia Faktoring, s. r. o., a nikoliv skutečnosti, pro které je na místě dovolání odmítnout podle §243c odst. 1 o. s. ř. (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je třeba učinit proto, že exekuční řízení bylo již pravomocně skončeno, takže nelze o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnout ve zvláštním režimu podle §87 a násl. ex. řádu. O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243c odst. 3, věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolatelka s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo, zatímco povinné v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. prosince 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D.
předsedkyně senátu