ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.3885.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 3885/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky – Krajského soudu v Českých Budějovicích , se sídlem v Českých Budějovicích, Zátkovo nábřeží č. 2, identifikační číslo osoby 002 15 686, proti povinnému J. M. , zastoupenému JUDr. Milanem Čapkem, advokátem se sídlem v Ostrově, Vančurova č. 1090, za účasti bývalé manželky povinného P. D., pro 102 065 Kč, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 9 E 51/2009, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 22. 4. 2016, č. j. 15 Co 126/2016-84, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s .ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného (dále také jen „dovolatel“) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 22. 4. 2016, č. j. 15 Co 126/2016-84, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 19. 1. 2016, č. j. 9 E 51/2009-67, o zamítnutí návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí, odmítl podle §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 – dále „o. s. ř.“ (srov. část první, čl. II., bod 7. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.), neboť dovolatel v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání (viz §241a odst. 2 o. s. ř.) nevylíčil důvod dovolání (§241a odst. 1 o. s. ř.) v podobě vymezení právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladu, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (§241a odst. 3 o. s. ř.), tato vada dovolání brání v pokračování dovolacího řízení a po uplynutí lhůty k dovolání (§240 o. s. ř.) ji nelze odstranit (viz §241b odst. 3 věta první o. s. ř.).
K předpokladu přípustnosti dovolání odkázal na dřívější úpravu přípustnosti dovolání [viz §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012], aniž by v obsahu dovolání některé z hledisek přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. vymezil za splněné.
Námitka dovolatele vytýkající odvolacímu soudu, že závěr „o nejisté a neurčité započitatelné pohledávce povinného“ opřel o zprávu Obvodního soudu pro Prahu 2 a nevyžádal si spis tohoto soudu vedený pod sp. zn. 20 C 185/2015, a proto jej nelze mít za správný, zpochybňuje skutkový stav věci, a tudíž nesplňuje náležitosti dovolání ve smyslu §241a odst. 3 o. s. ř.
Námitky týkající se vad řízení (tj. neustanovení právního zástupce povinnému pro celé řízení, nevypořádání se s právním názorem soudu prvého stupně v odvolacím řízení) samy o sobě nemohou uvedenou vadu obsahu dovolání zhojit a dovolací soud by se jimi mohl zabývat teprve za předpokladu projednatelného (formálně bezchybného) dovolání.
Pro úplnost se dodává, že nevymezení přípustnosti dovolání se vztahuje i na tu část dovolání, napadající výrok o náhradě nákladů řízení.
Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. listopadu 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu