ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.4010.2015.1
sp. zn. 20 Cdo 4010/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného P. N. , P., zastoupeného Mgr. Zuzanou Hájkovou (dříve Chmelovou), advokátkou se sídlem v Praze 2, Slavíkova 1568/23, proti povinnému M. P. , H. B., pro 4 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 27 EXE 1435/2011, o dovolání soudního exekutora JUDr. Milana Makariuse, Exekutorský úřad Praha – západ, zastoupeného Mgr. Janem Hynštem, advokátem se sídlem v Praze 5, Vrázova 2243/7, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 6. 2015, č. j. 24 Co 226/2015-72, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Soudní exekutor ani žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Milan Makarius usnesením ze dne 26. 2. 2015, č. j. 156 EX 855/14-63 (dříve 100 EX 1295/11), rozhodl, že z vymoženého a doposud nevyplaceného plnění ve výši 5 750 000 Kč se po odečtu doposud vzniklých nevyplacených nákladů exekuce ve výši 745 701,70 Kč vydá insolvenčnímu správci JUDr. Janu Štanglovi částka 5 004 298,30 Kč.
Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora změnil tak, že se insolvenčnímu správci JUDr. Janu Štanglovi vydává celé vymožené a dosud nevyplacené plnění ve výši 5 750 000 Kč. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3182/2014, v němž se Nejvyšší soud zabýval otázkou konkurence dvou předpisů stejné právní síly, a to zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „ex. řád“), a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenční zákon/, dále též jen „IZ“, a v němž uzavřel, že soudní exekutor je povinen přihlásit svoji pohledávku za povinným – úpadcem (dlužníkem) – v přihlašovací lhůtě do insolvenčního řízení k jejímu uspokojení z majetkové podstaty úpadce (dlužníka) a že odečtením nákladů exekuce by došlo k nepřípustnému zvýhodnění jednoho z věřitelů úpadce, odvolací soud dovodil, že insolvenční správce je povinen vydat vymožené plnění bez odečtu nákladů exekuce insolvenčnímu správci.
Soudní exekutor v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a „že právní argumentace podaná Nejvyšším soudem v rozhodnutí ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3182/2014, nemůže v daném případě obstát“. Uvedl, že k zahájení insolvenčního řízení došlo dne 31. 10. 2013, že jeho účinky trvaly do 7. 11. 2013, kdy byl insolvenční návrh nepravomocně odmítnut (odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu nebyly přiznány odkladné účinky), že usnesením ze dne 23. 4. 2014, č. j. 3 VSPH 2052/2013-A-9, Vrchní soud v Praze rozhodl o neodmítnutí insolvenčního návrhu a insolvenční řízení tzv. obživlo, přičemž trvá do současné doby (ke zveřejnění usnesení došlo 12. 5. 2014). V době, kdy účinky uvedené v §109 odst. 1 písm. c) IZ netrvaly, vydal soudní exekutor dražební vyhlášku, následně vydražil nemovité věci povinného a vydal usnesení o příklepu (usnesení ze dne 29. 4. 2014, č. j. 156 EX 855/14-33). Proti usnesení o příklepu podali vydražitelé odvolání; po jeho zpětvzetí odvolací soud řízení zastavil (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 1. 2015, č. j. 19Co 233/2014-77). Dále byla vydražitelům stanovena lhůta k doplacení nejvyššího podání, k čemuž došlo dne 24. 2. 2015. Nejdříve k tomuto dni vzniklo soudnímu exekutorovi fakticky právo na náhradu nákladů exekuce v konkrétní výši. Lhůta pro podání přihlášek věřitelů v insolvenčním řízení však uplynula za dva měsíce ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku, tedy dnem 10. 11. 2014. Proto by v daném případě právní argumentací podanou v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3182/2014, došlo k zásahu do ústavně zaručeného práva exekutora na odměnu za vykonanou exekuční činnost. Usnesení odvolacího soudu tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil a rozhodl, že z dosud nevyplaceného plnění 5 750 000 Kč se vydává insolvenčnímu správci částka 5 004 298,30 Kč.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále „o. s. ř.“.
Dovolání je přípustné, neboť otázkou nákladů exekuce v případě, že právo na jejich náhradu exekutorovi vzniklo až po uplynutí lhůty k podání přihlášek v insolvenčním řízení, se Nejvyšší soud dosud nezabýval.
Podle ustanovení §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady se však z obsahu spisu nepodávají.
Nesprávné právní posouzení věci může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Dovolání není důvodné.
V souzené věci bylo exekuční řízení zahájeno dne 15. 10. 2011 a Okresní soud v Havlíčkově Brodě usnesením ze dne 19. 11. 2011, č. j. 27 EXE 1435/2011-13, nařídil podle vykonatelného notářského zápisu ze dne 21. 7. 2011, sp. zn. NZ 129/2011, N 144/2011, sepsaného JUDr. Lucií Vaňkovou, notářkou se sídlem v Táboře, k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 4 000 000 Kč, pro náklady exekuce, které je povinen nahradit povinný a jejichž výši stanoví exekutor příkazem k úhradě nákladů exekuce, a pro náklady oprávněného exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil (bývalého) soudního exekutora Mgr. Jozefa Višvadera, Exekutorský úřad Praha - západ. Insolvenční řízení proti povinnému bylo zahájeno dne 31. 10. 2013, usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2013, č. j. KSHK 42 INS 30500/2013-A-4, byl návrh věřitele na zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka Martina Přibyla pro vady odmítnut. Usnesením ze dne 23. 4. 2014, č. j. 3 VSPH 2052/2013-A-9, Vrchní soud v Praze rozhodl o neodmítnutí insolvenčního návrhu, (ke zveřejnění usnesení došlo 12. 5. 2014). Soudní exekutor JUDr. Milan Makarius usnesením ze dne 29. 4. 2014, č. j. 156 EX 855/14-33, udělil příklep k vydraženým nemovitým věcem ve výroku usnesení uvedeným Pavlu Neužilovi a Ivě Neužilové. Ti pak doplatili nejvyšší podání dne 24. 2. 2015. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 10. 9. 2014, č. j. KSHK 42 INS 30500/2013-A-23, rozhodl mimo jiné, že se zjišťuje úpadek dlužníka Martina Přibyla, že na jeho majetek se prohlašuje konkurs, že insolvenčním správcem se ustanovuje JUDr. Jan Štangl a že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku.
Podle §46 odst. 7 ex. řádu ve znění účinném od 1. 1. 2014 platí, že je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést, exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci nebo v rámci likvidace dědictví do likvidační podstaty exekutor vydá vymožené plnění bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci nebo do likvidační podstaty.
Podle §110 odst. 1 IZ věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek.
Podle §110 odst. 2 IZ insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky. Tuto výzvu lze spojit s oznámením o zahájení insolvenčního řízení; je-li výzva učiněna samostatně až v průběhu insolvenčního řízení, oznamuje se stejným způsobem, jakým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení.
Podle §110 odst. 3 IZ přihlášky pohledávek na základě výzvy podle odstavce 2 mohou věřitelé podávat až do rozhodnutí o úpadku. Kratší lhůtu není insolvenční soud oprávněn stanovit. Náležitosti této výzvy stanoví prováděcí právní předpis.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3182/2014, uveřejněném pod číslem 32/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že v okamžiku, kdy soudní exekutor vymohl při provádění exekuce pohledávku (její část), vzniká mu právo na náhradu nákladů řízení. Jestliže má z tohoto titulu pohledávku vůči povinnému – úpadci (ať již vymahatelnou podle příkazu k úhradě nákladů exekuce nebo ne), je povinen ji přihlásit v přihlašovací lhůtě do insolvenčního řízení k jejímu uspokojení z majetkové podstaty úpadce (dlužníka). Aplikovat ustanovení §46 odst. 7 větu druhou ex. řádu v jeho doslovném znění nelze. K témuž závěru se Nejvyšší soud přihlásil v rozsudku ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. 29 ICdo 5/2014. Současně se v tomto rozhodnutí Nejvyšší soud neztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že právo na náhradu nákladů exekuce vzniká soudnímu exekutorovi vůči povinnému, i když k uspokojení pohledávky oprávněného nebylo v průběhu exekuce ničeho vymoženo. Konečně přijal závěr, že rozhodnutí, jímž soudní exekutor určuje náklady exekuce – příkaz k úhradě nákladů exekuce – je ve smyslu §109 odst. 1 písm. c) IZ „prováděním exekuce“, a nikoli jejím „nařízením“.
Z uvedených závěrů vyplývá, že pokud v době stanovené pro podání přihlášek soudní exekutor pro oprávněného ničeho nevymohl, právní úprava mu neumožňuje, aby si od plnění, které vymohl po uplynutí přihlašovací lhůty a které je povinen odevzdat insolvenčnímu správci ve smyslu §46 odst. 7 ex. řádu odečetl náklady exekuce.
Soudní exekutor nebyl v dovolacím řízení úspěšný, účastníkům řízení žádné náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že soudní exekutor ani žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§142 odst. 1, §224 odst. 1 a §243c odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu