ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.4159.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 4159/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D. v exekuční věci oprávněné M. Š., zastoupené JUDr. Zlatuší Čaňovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Nemanice, Za Hřištěm 1141/2, proti povinnému JUDr. J. Š. , pro výživné manželky, vedené u JUDr. Jiřího Komárka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Žďár nad Sázavou, pod sp. zn. 038 EX 93/15, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 9. 2015, č. j. 24 Co 1768/2015-67, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 8. 7. 2015, č. j. 038 EX 93/15-47, jímž soudní exekutor určil výslednou cenu dražených nemovitých věcí a jejich příslušenství částkou 2 300 000 Kč s tím, že věcná břemena, výměnky, nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou, nebyla zjištěna.
Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním povinný. Aniž by jakkoli vytyčil, v čem spatřuje splnění přípustnosti dovolání, popírá, že by byl vyrozuměn o místním šetření znalce, jenž nemovitosti ocenil, či o potřebě vyplnit znalcem zaslaný dotazník. Nebyl ani poté informován o zpracování posudku, pročež nemohl využít práva nahlédnout do spisu za účelem seznámení se s posudkem a vznést výhrady a připomínky proti němu. Výsledná cena nemovitosti je podle něj podhodnocená ve srovnání s posudkem, který si povinný nechal zpracovat sám. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Povinný však vůbec nevymezil, v čem spatřuje přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., jež je jeho nezbytnou náležitostí. Vymezil jen otázky, při jejichž řešení došlo (podle něj) k nesprávnému právnímu posouzení. Dovolání má tedy vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a jež nebyly v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněny. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. (§243f odst. 2, 3 o. s. ř.) odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu dle §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. září 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu