ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.4765.2015.1
sp. zn. 20 Cdo 4765/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného A. H. (O. G.), P., zastoupeného JUDr. Pavlem Bergerem, advokátem se sídlem v Praze 10, Bělocerkevská 1037/38, proti povinnému Mgr. J. O. , P., t. č. ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, zastoupenému Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem se sídlem v Praze 3, Laubova 1729/8, pro 8 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila, LL. M., Exekutorský úřad Praha 7, pod sp. zn. 063 EX 2153/09, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2015, č. j. 16 Co 311/2015-235, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2015, č. j. 16 Co 311/2015-235, a usnesení soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila, LL. M., Exekutorský úřad Praha 7, ze dne 1. 6. 2015, č. j. 063 EX 2153/09-191, se ruší a věc se vrací soudnímu exekutorovi JUDr. Vladimíru Plášilovi, LL. M., Exekutorský úřad Praha 7, k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Vladimír Plášil, LL. M., Exekutorský úřad Praha 7, usnesením ze dne 1. 6. 2015, č. j. 063 EX 2153/09-191, stanovil výslednou cenu ve výroku uvedených nemovitých věcí částkou 439 000 Kč, vycházeje ze závěrů znaleckého posudku č. 5606/2011 ze dne 12. 12. 2011, včetně dodatku ze dne 5. 6. 2015. Ztotožnil se s postupem, na základě kterého znalec nemovité věci ocenil, i s jeho závěry a uvedl, že nebyla zjištěna existence věcných břemen, výměnků ani nájemních, pachtovních či předkupních práv.
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora potvrdil. Uvedl, že soudní exekutor při stanovení výsledné ceny vycházel ze znaleckého posudku. Sám povinný znalce informoval o tom, že nemovitá věc je zatížena nájemním právem, které prodejem v dražbě nezanikne, soudnímu exekutorovi však nebyla v rámci exekuce předložena nájemní smlouva, ze které by nájemní vztah vyplýval. Při vypracování doplnění znaleckého posudku nebyla nemovitá věc povinným ani panem H. zpřístupněna, proto nemohlo být osvědčeno, zda na nemovité věci skutečně nájemní právo vázne. Uzavřel, že špatný stav nemovité věci znalec při stanovení výsledné ceny zohlednil. Skutečnost, že je nemovitá věc předmětem i dalších exekučních řízení, musí vzít v úvahu soudní exekutor v dalším průběhu exekuce; odvolací soud ji však nemůže zohlednit v rámci přezkumu usnesení o ceně, neboť jeho předmětem je toliko usnesení o ceně a jeho správnost.
Povinný v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, přičemž závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje v závěru odvolacího soudu, že znalci v jeho postupu nelze nic vytknout, že nájemní právo nebylo zjištěno a že nemovitá věc nebyla zpřístupněna znalci, který tak nemohl existenci nájemního práva ověřit. Vytýká odvolacímu soudu, že soudní exekutor ani znalec nepostupovali podle §336 o. s. ř. Uvedl, že znalec se o zpřístupnění nemovité věci nepokusil, povinnému, který je ve výkonu trestu, nedoručil výzvu, tu nedoručil ani nájemci M. H., který byl v době vypracování znaleckého posudku dlouhodobě hospitalizován. Navíc k domu byla zřízená nová vodovodní a kanalizační přípojka, takže znalec měl na zpřístupnění nemovité věci trvat. Výsledná cena v důsledku nesprávného postupu znalce je nepoužitelná. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud se v otázce postupu soudního exekutora při oceňování nemovité věci za situace, kdy nebyla znalcem provedena její prohlídka, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Dovolání je i důvodné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II bod 1 zákona č. 396/2012 Sb.) a podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. IV bod 1 zákona č. 396/2012 Sb.).
Podle §336 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §69 exekučního řádu po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud (soudní exekutor) ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitou věc a její příslušenství a aby ocenil jednotlivá práva a závady s nemovitou věcí spojené.
Nejvyšší soud opakovaně v rámci své rozhodovací činnosti uvedl, že při hodnocení znaleckého posudku (včetně oceňování nemovitých věcí v exekučním řízení podle §336 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §66 odst. 5 exekučního řádu) musí soud (soudní exekutor) zkoumat, zda provedený úkon byl učiněn řádně, tj. zda znalec dodržel uložené zadání. Zjistí-li soud, že znalec zcela nesplnil úkol, který mu soud vymezil v usnesení o ustanovení znalcem, případně, nesplnil-li jej vůbec nebo nedostatečným způsobem, nebo pokud má pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, nebo aby vypracoval nový posudek. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znaleckého posudku. V případě, že soud nebo soudní exekutor provedl ohledání nemovité věci, hodnotí též, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky místního ohledání nebo jinými zjištěnými skutečnostmi. V usnesení o určení ceny nemovité věci (§336a o. s. ř.) se pak soud (soudní exekutor) musí vypořádat s námitkami a připomínkami k odhadu nemovité věci a musí uvést všechny rozhodující okolnosti, ke kterým přihlédl při určení odhadní ceny [srov. např. usnesení pléna bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 12. 1980, Pls. 3/80 (uveřejněné pod číslem 1/1981 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3450/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4532/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 26 Cdo 3928/2013 (uveřejněný pod číslem 38/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3043/2013].
Při oceňování nemovitých věcí soudní exekutor či soud postupuje podle §336 o. s. ř. a je-li to potřebné, provede ohledání nemovité věci a jejího příslušenství (§336 odst. 2 o. s. ř.). Nejvyšší soud v usnesení ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 73/2014, uvedl, že zákon stanoví povinnému, popřípadě dalším osobám, povinnost umožnit prohlídku nemovité věci. Je-li to možné, lze prohlídku provést i bez přítomnosti těchto osob. Nepodaří-li se znalci ani soudu provést prohlídku nemovité věci, ocení znalec nemovitou věc podle dostupných písemných dokladů, které jsou obsahem spisu, a pomocí podkladů, které získá sám. Uzavřel, že neprovedl-li soudní exekutor – za situace, kdy prohlídka nemovité věci nemohla být ustanoveným znalcem provedena – ohledání nemovité věci a jejího příslušenství (§336 odst. 2 o. s. ř.), o němž by řádně uvědomil oprávněného, povinného a znalce, při němž by účastníci měli možnost vyjádřit se k získávání podkladů pro znalecký posudek na místě samém a při němž by znalec byl současně konfrontován s jejich případnými připomínkami, a na základě výsledků prohlídky nemovité věci znalce nevyzval k vysvětlení (§127 odst. 2 o. s. ř.), případně k doplnění znaleckého posudku, postupoval při určení obvyklé ceny nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitou věcí spojených v rozporu s ustanoveními §336 a §336a o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2012.
V projednávané věci soudní exekutor JUDr. Vladimír Plášil, LL. M., Exekutorský úřad Praha 7, usnesením ze dne 20. 3. 2015, č. j. 063 EX 2153/09-163, uložil soudnímu znalci Ing. Zdeňku Konopáskovi doplnit znalecký posudek č. 5606/2011 ze dne 12. 12. 2011 tak, že v původním znaleckém posudku určenou obvyklou (obecnou, tržní) cenu nemovitých věcí ve výši 439 000 Kč posoudí z hlediska její aktuálnosti vzhledem ke stáří zpracovaného znaleckého posudku a eventuální cenový rozdíl, resp. nezměněnou výši cenového odhadu zohlední v doplnění znaleckého posudku.
Soudní znalec ve znaleckém posudku č. 5606/2011 včetně dodatku z 5. 6. 2015 (viz č. l. 181 spisu soudního exekutora) uvedl, že prohlídka a zaměření nemovité věci byly provedeny dne 12. 12. 2011 za přítomnosti povinného a pana M. H. (str. 3 znaleckého posudku), v dodatku ke znaleckému posudku ke dni 5. 6. 2015 (str. 20 znaleckého posudku) uvedl, že ke dni zpracování dodatku nebyla umožněna prohlídka oceňované nemovité věci, telefonicky se spojil s manželkou a matkou povinného, které mu sdělily, že k nemovité věci nemají přístup, a pan M. H., jenž by měl nemovitou věc obývat, nereaguje na písemné výzvy k umožnění prohlídky nemovité věci.
Soudní exekutor se pak v usnesení o ceně „plně ztotožnil“ s postupem znalce i s jeho závěry a odvolací soud, přestože povinný v odvolání výslovně namítal, že budova nebyla soudním znalcem prohlédnuta a znalec nebyl přítomen uvnitř, pouze konstatoval, že nemovitá věc nebyla povinným ani panem H. zpřístupněna.
Ze spisu ani z odůvodnění odvolacího soudu či soudního exekutora však nevyplývá, zda byl povinný o termínu prohlídky nemovité věci pro účely vypracování doplnění znaleckého posudku vůbec zpraven a zda měl možnost (osobně či např. prostřednictvím zvoleného zástupce) se jí účastnit a umožnit znalci přístup k nemovité věci; soudní exekutor následně neprovedl v souladu s §336 o. s. ř. ve smyslu shora uvedeného ustáleného výkladu Nejvyššího soudu ohledání nemovité věci.
Protože napadené usnesení odvolacího soudu není správné a protože nejsou podmínky pro jeho změnu, Nejvyšší soud je zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudního exekutora, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu