ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.488.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 488/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného R. Z. , zastoupeného Mgr. Ivou Derychovou, advokátkou se sídlem v Přerově, Boženy Němcové 2, proti povinnému J. O. , zastoupenému JUDr. Petrem Schlesingerem, advokátem se sídlem v Bratčicích 137, pro 73 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 28 EXE 173/2015, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 9. 2015, č. j. 40 Co 444/2015-49, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 28. 5. 2015, č. j. 28 EXE 173/2015-37, kterým Okresní soud v Přerově zamítl návrh povinného 2/ na zastavení exekuce, vedené na základě pověření téhož okresního soudu ze dne 28. 1. 2015, č. j. 28 EXE 173/2015-16. Krajský soud stejně jako soud prvního l. stupně dospěl k závěru, že exekutorský zápis sepsaný exekutorským kandidátem Mgr. R. B. dne 9. 8. 2012 pod. č. 103 EZ 285/2012, je vykonatelný, neboť splňuje předepsané náležitosti tohoto úkonu vyplývajícího z §79 odst. 1 ex. řádu. Pokud jde o smluvní pokutu, rovněž se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že smluvní pokuta byla sjednána jako sankce za porušení povinnosti splácet ve sjednaných lhůtách půjčku jako takovou, přičemž je zřejmé, že v pořadí prvním měla být splacena jistina a že ponížení skutečně vyčísleného dluhu ze smlouvy (částečná neplatnost) nemá za následek neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro neplatnost popř. neurčitost. Výši pokuty neshledal nepřiměřenou ani v rozporu s dobrými mravy. Smluvní pokuta byla sjednána pro případ prodlení s vrácením dluhu a zajišťovala vrácení půjčky poskytnuté ve výši 150 000 Kč. Skutečnost, že její celková výše dosáhne určité vyšší částky z důvodu déletrvajícího prodlení, nelze klást k tíži věřitele. Výši pokuty je třeba posuzovat s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný včasným dovoláním, ve kterém namítá nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, přičemž přípustnost dovolání dovozuje z toho, že se odvolací soud při řešení otázek hmotného práva odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a že rozhodnutí odvolacího soudu dále závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které mají být posouzeny jinak. Namítá, že v exekutorském zápise bylo výslovně sjednáno, že věřiteli – tedy oprávněnému – vznikne nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý den prodlení při prodlení dlužníka s vrácením částky ve výši 265 500 Kč. Takto sjednaný způsob určení smluvní pokuty je od počátku absolutně neplatný pro nemožnost plnění, když povinný v prodlení s vrácením částky 265 500 Kč nikdy nebyl. Podle názoru povinného odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) provedl nezákonný výklad ujednání v předmětném exekutorském zápise, a tím změnil jeho obsah v neprospěch povinného. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se exekuce zastavuje, popř. usnesení odvolacího zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen „o. s. ř.“.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Usnesení o tom dovolací soud vydá do 6 měsíců ode dne, kdy mu věc byla předložena (§241b).
Dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. a tuto skutečnost ani nebylo možné dovodit z obsahu dovolání. Dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné, přičemž musí být zřejmé, které otázky hmotného či procesního práva se taková přípustnost týká, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatel nesouhlasí s výkladem exekutorského zápisu v části, která se týká smluvní pokuty, jakým způsobem se měl odvolací soud odchýlit od rozhodovací praxe dovolacího soudu (a jaké rozhodovací praxe) nebo jak byla otázka výkladu ustanovení §35 odst. 2 a ustanovení §55 odst. 3 obč. zák. již dovolacím soudem řešena a jak se má dovolací soud od této praxe odchýlit, dovolatel v dovolání nevymezuje.
Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. července 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu