ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.5528.2015.1
sp. zn. 20 Cdo 5528/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická č. 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, Krajská pobočka pro Zlínský kraj: územní pracoviště Zlín, proti povinnému K. M., O., pro 36 680 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 103 Ex 48651/13, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 6. září 2012, č. j. 58 Co 238/2012-97, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 6. září 2012, č. j. 58 Co 238/2012-97, jímž bylo odmítnuto odvolání povinného proti usnesení soudního exekutora JUDr. Ivo Dědka, Exekutorský úřad Zlín, ze dne 19. března 2012 č. j. 012 Ex 2271/08-75 (dražební vyhláška), není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále jen „o. s. ř."), které je třeba při projednání dovolání povinného a při rozhodnutí o něm použít, neboť napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno v době do 31. prosince 2012 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), a to z důvodu, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o. s. ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o. s. ř. (srov. obdobně právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2004 sp. zn. 29 Odo 829/2003, které bylo uveřejněno pod č. 72 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto dovolání povinného podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. - aniž by se mohl věcí dále zabývat a aniž by zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.) - odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. února 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu