ECLI:CZ:NS:2016:20.ND.95.2016.1
sp. zn. 20 Nd 95/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné České republiky – Obvodního soudu pro Prahu 10 , identifikační číslo osoby 00024473, se sídlem v Praze, 28. pluku 1533/29b, proti povinnému M. Š., V. n. Ť., o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného, vedené u soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno-město, pod sp. zn. 030 EX 16299/15, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno-město, pod sp. zn. 030 EX 16299/15, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 10.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola požádal dne 1. 9. 2015 Obvodní soud pro Prahu 10, na základě jeho návrhu ze dne 2. 6. 2015, o pověření a nařízení exekuce. Exekuční titul je představován usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. 6. 2006, č. j. 2 T 94/2005, jímž byla odsouzenému M. Š. uložena povinnost nahradit státu odměnu a hotové výdaje uhrazené státem ustanovenému obhájci ve výši 12 825 Kč.
Sdělením ze dne 22. 9. 2015, č. j. 30EX 16299/15-8, Obvodní soud pro Prahu 10 vyrozuměl soudního exekutora, že se podaným návrhem nebude z důvodu své místní nepříslušnosti zabývat. Ze spisu se podává, že na základě žádosti soudního exekutora o sdělení údajů o pobytu bylo dne 17. 9. 2016 Ministerstvem vnitra sděleno, že povinný měl na území České republiky povolen přechodný pobyt na dlouhodobé vízum nad 90 dnů za účelem zaměstnání do 23. 04. 2004. Poslední známá adresa cizince je M. B. V současné době není v evidencích Cizineckého informačního systému hlášen k pobytu.
Podáním ze dne 23. 3. 2016, č. j. 030EX 16299/15-9, se soudní exekutor obrátil na Nejvyšší soud se žádostí o určení místně příslušného soudu ve smyslu §11 odst. 3 o. s. ř.
Podle §45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád) je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště na více místech, jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště v České republice, ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dospěl k závěru, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, určí Nejvyšší soud místně příslušný soud, aniž zkoumá (je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci; tuto otázku naopak posoudit musí tehdy, je-li žádán o určení místně příslušného soudu ještě předtím, než bylo žadatelem soudní řízení zahájeno.
Se zřetelem k (vadnému) postupu okresního soudu, jenž namísto postupu podle shora citovaného ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. toliko soudnímu exekutorovi oznámil, že se „jeho žádostí o pověření vedením exekuce nebude zabývat“, jakož i k tomu, že soudní exekutor zjevně nedisponuje vlastními procesními prostředky nápravy (a Nejvyšší soud rovněž ne), jeví se jako praktické posoudit danou situaci z pohledu podmínek dle rovněž citovaného ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., a to jeho přímé aplikace.
Pak je významné dvojí; jednak, že v uvedené věci je s ohledem na ustanovení kapitoly II odd. 6 čl. 22 bodu 5 Nařízení Rady ES č. 44/2001 dána pravomoc soudů České republiky, a jednak ze spisu vyplývá, že se nepodařilo zjistit místně příslušný soud dle ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný se nezdržuje v České republice, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí (k tomu viz usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud České republiky po předložení věci soudním exekutorem rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti (ad hlediska hospodárnosti viz rovněž usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), tak, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 10, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 6. 2016
JUDr. Vladimír Kůrka
předseda senátu