ECLI:CZ:NS:2016:20.ND.97.2016.1
sp. zn. 20 Nd 97/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Vladimíra Kůrky v právní věci navrhovatele JUDr. V. S., MBA , zastoupeného JUDr. Filipem Matoušem, advokátem se sídlem v Praze 2, Lazarská č. 11/6, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cmo 330/2015, o námitce podjatosti předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze, takto:
Předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Lenka Broučková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 7 Cmo 330/2015.
Odůvodnění:
Na základě návrhu navrhovatele Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. dubna 2015, č. j. 74 Cm 7/2014-330, rozhodoval o neplatnosti valné hromady ze dne 20. prosince 2013 a o neplatnosti valné hromady ze dne 4. dubna 2014. Proti shora uvedenému usnesení Městského soudu v Praze podal navrhovatel odvolání, které je projednáváno u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cmo 330/2015.
V právní věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cmo 330/2015 vznesl navrhovatel podáním ze dne 2. února 2016 (doplněným podáním ze dne 30. března 2016) námitku podjatosti předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze, a to proto, že předsedkyně senátu rozhodovala v právní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 209/2011, kde usnesením ze dne 13. prosince 2011, č. j. 74 Cm 209/2011-9, rozhodla o jmenování členů představenstva společnosti Neograph, a. s. (nyní SPM-Security Paper Mill, a. s. se sídlem v Praze 2, Americká č. 340/31, identifikační číslo osoby 25143468) Ing. J. J., M. J. a Mgr. R. V. na dobu, než budou zvoleni noví členové představenstva. Podle názoru navrhovatele je toto rozhodnutí nezákonné a „nutně“ dojde k jeho přezkumu i v řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cmo 330/2015, byť „zprostředkovaně“.
K námitce podjatosti se vyjádřila předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Lenka Broučková tak, že k projednávané věci, k účastníkům a k jejich zástupcům nemá žádný vztah a ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 209/2011 bylo rozhodováno podle tehdy platné právní úpravy a ani lhůta, v níž bylo rozhodnuto, nebyla s ohledem na předmět řízení neobvyklá.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.
Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze - jak vyplývá z obsahu spisu - má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. 7 Cmo 330/2015 projednat a rozhodnout senát 7 Cmo, jehož předsedkyní je JUDr. Lenka Broučková. Zástupcem předsedkyně senátu je JUDr. Josef Holejšovský, který shodně s vyjádřením předsedkyně senátu uvedl, že k projednávané věci ani k účastníkům řízení, ani jejich zástupcům, nemá žádný vztah.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze uvedené ve výroku rozhodnutí. Uvedená předsedkyně senátu totiž nemá k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejího vyjádření - žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takový vztah ostatně ani navrhovatel nenamítá, a její poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům nelze dovodit ani z údajů v jeho podání. Důvodnost podjatosti předsedkyně senátu v této věci přitom nelze úspěšně dovozovat z jejího rozhodování ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 209/2011, neboť důvodem vyloučení soudce (předsedkyně senátu) nemohou být úvahy o správnosti dosud vydaných rozhodnutí v této věci či v jiných soudem projednávaných věcech, když ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. výslovně vylučuje, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v postupu v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný pod č. 33 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000).
Nejvyšší soud proto rozhodl, že označená předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze není vyloučena z projednávání a rozhodnutí dané věci.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 6. 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu