ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.1194.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 1194/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Karla Svobody, Ph.D. v právní věci žalobkyně PECUNIA factoring, s.r.o. se sídlem v Olomouci, Uhelná č. 25, IČO 27791203, zastoupené JUDr. Daliborem Vaigertem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky č. 151/80, proti žalovaným 1) A. Č. , 2) B. Č. a 3) V. Č. , všem zastoupeným JUDr. Jiřím Adamcem, advokátem se sídlem ve Veselí nad Moravou, Za Poštou č. 112, o určení neúčinnosti právních úkonů, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 5 C 656/2009, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2015 č. j. 47 Co 248/2014-245, takto:
I. Dovolání žalované 1) se odmítá .
II. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Dalibora Vaigerta, advokáta se sídlem v Brně, Hlinky č. 151/80.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23.6.2015 č.j. 47 Co 248/2014-245 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je - z pohledu uplatněného dovolacího důvodu - v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.8.2001 sp. zn. 21 Cdo 2502/2000, uveřejněný pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2010 sp. zn. 26 Cdo 1673/2009, v nichž byl vyjádřen právní názor, že o změnu žaloby jde tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného než v původní žalobě, nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, anebo požaduje-li žalobce sice stejné plnění (stejné kvality a stejného rozsahu), ale na základě jiného skutkového stavu (skutkového základu věci), než jak ho vylíčil v původní žalobě; je-li tedy právní úkon, který je předmětem řízení, v žalobě řádně vymezen a je-li zřejmé, o jaký právní úkon se jedná, není jeho pozdější upřesnění změnou žaloby, nýbrž jde o pouhé doplnění skutečností neměnících skutkový základ uplatněné žaloby] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované 1) podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. května 2016
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu