ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.1241.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 1241/2016
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny ve věci určení data úmrtí J. M., o návrhu PRODET, spol. s r. o. se sídlem v Praze 2, Rumunská č. 1798/1, IČO 25604635, zastoupené JUDr. Zdeňkem Vlčkem, advokátem se sídlem v Plzni, Na Roudné č. 443/18, na opravu data úmrtí J. M., vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 24 Nc 1851/2011, o dovolání PRODET, spol. s r.o. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. července 2015 č.j. 61 Co 211/2015-151, takto:
I. Rozsudek krajského soudu se mění takto:
Rozsudek Okresního soudu Plzeň - město ze dne 4. února 2015 č. j. 24 Nc 1851/2011-126 se mění tak, že se návrh společnosti PRODET, spol. s r.o. se sídlem v Praze 2, Rumunská č. 1798/1, na opravu data úmrtí J. M. zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů před soudem prvního stupně, odvolacího řízení a dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň - město na základě oznámení Úřadu městského obvodu Plzeň 3 podaného u soudu dne 25.7.2011 usnesením ze dne 27.7.2011 č.j. 24 Nc 1851/2011-8 zahájil řízení o určení data úmrtí J. M. a současně rozhodl, že "opatrovníkem" J. M. "pro řízení o určení data jeho úmrtí" se ustanovuje advokát Mgr. Ivo Žižkovský.
Po provedeném šetření Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 28.11.2011 č.j. 24 Nc 1851/2011-30 určil, že za den úmrtí J. M. platí den 5.11.2006, a rozhodl, že státu se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Dospěl k závěru, že "s největší pravděpodobností k úmrtí jmenovaného došlo dne 5.11.2006" a že "pozdější datum nepřichází v úvahu, neboť 6.11.2006 byl pracovní den (pondělí) a jmenovaný by tedy tohoto dne" - kdyby byl na živu - "převzal vyplácený důchod". Usnesení bylo doručeno (pouze) advokátu Mgr. Ivo Žižkovskému (dne 5.12.2001) a nabylo (podle potvrzení obsaženého ve spise) právní moci dnem 21.12.2011.
Návrhem podaným u Okresního soudu Plzeň - město dne 19.12.2013 se společnost PRODET, spol. s r.o. domáhala, aby soud "usnesením podle §194a odst. 5 občanského soudního řádu opravil své rozhodnutí o určení data úmrtí". Návrh zdůvodnila zejména tím, že dne 18.5.2012 přihlásila svoji vykonatelnou pohledávku ve výši 794.133,45 Kč do dědického řízení po J. M. a že se "dozvěděla od soudní komisařky, že datum úmrtí J. M. bylo stanoveno na den 5.11.2006". Skutečný den úmrtí J. M. musí být jiný, neboť dne 27.8.2009 J. M. platil fakturu ve výši 1.793,50 Kč za odběr vody společnosti VODÁRNA PLZEŇ, a.s. a v letech 2008 až 2010 byl účastníkem několika soudních řízení.
Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 7.7.2014 č.j. 24 Nc 1851/2011-72 návrh společnosti PRODET, spol. s r.o. zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poté, co zjistil, že J. M. se soudních řízení osobně nezúčastňoval (a ani osobně nepřevzal žádnou písemnost), že dne 27.8.2009 částku za odběr vody ve výši 3.989,- Kč uhradil M. T., že podle sdělení Psychiatrické nemocnice v Dobřanech J. M. po svém propuštění dne 26.9.2006 již v této nemocnici nebyl nikdy více hospitalizován a že je "nevěrohodná" směnka, kterou měl J. M. vystavit a osobně podepsat dne 8.4.2008, soud prvního stupně uzavřel, že "nebylo s jistotou prokázáno", že by byl J. M. naživu i po datu 5.11.2006.
K odvolání společnosti PRODET, spol. s r.o. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 5.9.2014 č.j. 61 Co 370/2014-81 zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud vytknul soudu prvního stupně, že si "neopatřil dostatečná skutková zjištění potřebná pro konečné řešení věci" a že nevysvětlil zájem navrhovatele "na vedení daného řízení", a uložil mu, aby provedl k objasnění data úmrtí J. M. další důkazy.
Po provedení dalších důkazů Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 4.2.2015 č.j. 24 Nc 1851/2011-126 určil, že za datum úmrtí J. M. platí den 6.11.2006, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že státu se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Dospěl k závěru, že J. M. mohl být naživu ještě dne 6.11.2006 (v den výplatního termínu pro starobní důchod) a že pozdější datum "nepřichází v úvahu, neboť 6.11.2006 byl pracovní den - pondělí a zemřelý by tedy tohoto dne převzal vyplacený důchod". Námitku navrhovatele, že J. M. byl v pozdějších letech účastníkem soudních a exekučních řízení, soud prvního stupně odmítl s odůvodněním, že veškerá doručení v těchto řízeních "se děla fikcí doručení" a že jsou - po srovnání s listinnými důkazy z ostatních spisů, ve kterých byly smlouvy podepsané J. M. prokazatelně před datem úmrtí - "pochybnosti o pravosti podpisu" na směnce, kterou měl zemřelý podepsat v roce 2009.
K odvolání společnosti PRODET, spol. s r.o. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 29.7.2015 č.j. 61 Co 211/2015-151 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a že "státu se nepřiznává náhrada nákladů vzniklých v odvolacím řízení". Podle odvolacího soudu nebylo v řízení prokázáno, že by J. M. po datu určeném jako datum jeho úmrtí provedl "nějakou platbu"; nedoplatek na vodném společnosti VODÁRNA PLZEŇ, a.s, uhradil dne 27.8.2009 M. T. a platba ze strany J. M. ve výši 1.793,50 Kč ze dne 27.8.2009 vůči společnosti VODÁRNA PLZEŇ, a.s, nebyla prokázána. Bylo-li proti J. M. v letech 2008 až 2010 vedeno několik soudních (exekučních) řízení, je nepochybné, že J. M. se jednání v těchto řízeních neúčastnil, nevykonal v nich úkony a řízení byla vedena a bylo v nich rozhodováno za stavu, kdy "soud (soudní exekutor) neměl vědomost o úmrtí J. M., když písemnosti soudu (soudního exekutora) mu byly doručovány s fikcí jejich doručení", a zároveň nebylo zjištěno nic, co by svědčilo pro úvahu, že J. M. v rozhodné době žil. Odvolací soud odmítl rovněž námitku navrhovatele, podle které rozhodnutí vydaná v těchto řízeních by vytvářela překážku věci rozhodnuté, jelikož ani nemohla založit jakékoliv právní účinky, byla-li tato řízení vedena "proti zemřelému a byl zde tak nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení".
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala společnost PRODET, spol. s r.o. dovolání. Dokazováním bylo podle jejího názoru zjištěno, že skutečný den úmrtí je jiný, než jaký byl určen jako den úmrtí J. M., a namítá, že soudy odbornou otázku určení data úmrtí J. M. vyřešily v rozporu se stanovisky lékařů, když pokládaly za rozhodné pro určení data úmrtí J. M. datum vyzvednutí (nevyzvednutí) jeho důchodu a že soudy nezohlednily, že J. M. byl účastníkem několika civilních řízení, ve kterých mu mimo jiné byla doručována rozhodnutí ve formě platebních rozkazů, přičemž zde zákon stanoví způsob doručení do vlastních rukou. Dovolatel rovněž poukazuje na to, že nevyzvednutí si důchodu osobou, která trpí demencí Alzheimerova typu a akutní psychotickou poruchou, "nemůže reálně obstát". Podle dovolatele nejsou "soudy obou stupňů" v řízení o určení data úmrtí příslušné k tomu, aby "řešily otázku pravosti směnky a podpisů", že rozdílnost podpisů u osob stižených psychickými onemocněními není nic neobvyklého, že otázka pravosti podpisu J. M. na směnce ze dne 8.4.2008 vůbec neměla být předmětem řízení o určení data úmrtí a že k soudem uváděným znaleckým zkoumáním se nemohl navrhovatel vyjádřit. Navrhovatel PRODET, spol. s r.o. navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Advokát Mgr. Ivo Žižkovský jako "opatrovník zemřelého" uvedl, že dovolatel "opakuje stále stejná tvrzení", která již byla v řízení před soudem prvního stupně vyvrácena provedenými důkazy a posléze potvrzena soudem odvolacím, a že za dovolací důvod není možné považovat to, že soudy volně hodnotily důkazy. Navrhl, aby dovolání bylo jako nedůvodné zamítnuto.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu a že věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době před 1.1.2014 - posoudit (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013 (dále jen "o.s.ř."), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
V projednávané věci bylo pro rozhodnutí soudů (mimo jiné) významné vyřešení právní otázky, za jakých předpokladů může soud ve smyslu ustanovení §194a odst.5 občanského soudního řádu opravit den úmrtí fyzické osoby. Vzhledem k tomu, že uvedenou právní otázku soudy vyřešily v rozporu s judikaturou dovolacího soudu, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání PRODET, spol. s r.o. proti rozsudku odvolacího soudu je podle ustanovení §237 o.s.ř. přípustné.
Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat - vzhledem k tomu, že řízení o určení data úmrtí J. M. bylo zahájeno usnesením ze dne 27.7.2011 č.j. 24 Nc 1851/2011-8 na základě oznámení matričního úřadu podaného u soudu dne 25.7.2011 - podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.3.2012 (dále jen "zákon o matrikách") a podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.8.2011 (dále jen "OSŘ").
Zemře-li fyzická osoba, matriční úřad provede (na základě listu o prohlídce mrtvého) zápis do knihy úmrtí, v němž (mimo jiné) uvede den, měsíc a rok jejího úmrtí (srov. §21 zákona o matrikách). Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum úmrtí, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum úmrtí určí soud (srov. §22 odst.3 zákona o matrikách). Kniha úmrtí (stejně jako ostatní matriční knihy), sbírka listin (listin, které slouží jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu), matriční doklad (včetně úmrtního listu), potvrzení o údajích zapsaných v úmrtních (a jiných matričních) knihách, doslovné výpisy z nich a potvrzení vydaná matričním úřadem jsou veřejnými listinami (srov. §24 odst.4 zákona o matrikách).
Na základě uvedeného oznámení matričního úřadu soud zahájí řízení o určení data úmrtí fyzické osoby (srov. §194a odst.1 větu první OSŘ) a pro řízení "ustanoví soud mrtvému opatrovníka" (srov. §194a odst.1 větu druhou OSŘ). Po zahájení řízení soud vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve každého, kdo zná okolnosti, z nichž lze zjistit datum úmrtí fyzické osoby nebo které by k takovému zjištění mohly vést, aby o nich podal ve lhůtě dvou měsíců od uveřejnění vyhlášky zprávu soudu; soud zároveň provede všechna šetření potřebná k určení data úmrtí fyzické osoby (srov. §194a odst. 2 OSŘ). Ve vyhlášce soud uvede podstatné okolnosti případu a oznámí, že po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce určí den úmrtí fyzické osoby; ve vyhlášce je nutno uvést den, kdy lhůta končí (srov. §194a odst.3 OSŘ). Po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce vydá soud usnesení, v němž určí den, který platí za den úmrtí fyzické osoby (srov. §194a odst. 4 o.s.ř.). Zjistí-li se dodatečně, že skutečný den úmrtí je odlišný ode dne určeného v rozhodnutí vydaném podle ustanovení §194a odst. 4 OSŘ, opraví soud den, který je uveden v jeho rozhodnutí, nebo své rozhodnutí zruší, na návrh osoby, která na takové změně prokáže právní zájem; soud tak může učinit i bez návrhu (srov. §194a odst. 5 OSŘ).
Z výše uvedených ustanovení (mimo jiné) vyplývá, že řízení o určení data úmrtí fyzické osoby soud zahajuje sice bez návrhu (o zahájení řízení vydá usnesení, které doručí účastníkům do vlastních rukou), že však nemůže řízení zahájit podle vlastní úvahy nebo z podnětu někoho jiného, ale jen na základě oznámení matričního úřadu učiněného podle ustanovení §22 odst.3 zákona o matrikách; došlo-li soudu oznámení matričního úřadu o tom, že ani po "následném dalším šetření" nebylo zjištěno datum úmrtí fyzické osoby, je soud vždy povinen zahájit "bez návrhu" příslušné řízení.
I když se zahajuje jen na základě oznámení matričního úřadu, je řízení o určení data úmrtí fyzické osoby - z pohledu ustanovení §80 až §82 OSŘ - řízením zahajovaným "bez návrhu". Vzhledem k tomu, že v ustanovení §194a OSŘ a ani v jiném zákonném ustanovení není vymezen (z pohledu ustanovení §94 odst.2 OSŘ) okruh jeho účastníků, jsou podle ustanovení §94 odst.1 OSŘ účastníky řízení o určení data úmrtí fyzické osoby navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno; účast navrhovatele je ovšem možná jen v řízení o opravě určeného data úmrtí podle ustanovení §194a odst.5 OSŘ, při samotném určení data úmrtí je z povahy věci vyloučena.
Ačkoliv usnesení o určení data úmrtí fyzické osoby není rozhodnutím o osobním stavu a ačkoliv může být datum úmrtí fyzické osoby v jiném řízení stanoveno jinak (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.3.2016 sp. zn. 21 Cdo 1743/2015), má být v řízení jednáno o právech a povinnostech všech osob, jejichž právní postavení bude určením data úmrtí alespoň dotčeno, například z pohledu dědického práva, vyživovací povinnosti nebo účasti v obchodní společnosti nebo družstvu, nejde-li o pouhý vliv ekonomický nebo morální. Za účastníka řízení o určení data úmrtí fyzické osoby je proto třeba považovat každého, kdo má na určení data úmrtí konkrétní fyzické osoby právní zájem.
Soud je povinen kdykoliv za řízení "z úřední povinnosti" zkoumat, zda se řízení opravdu účastní ti, o jejichž právech a povinnostech má být jednáno, popřípadě zda se řízení neúčastní osoby, o jejichž právech a povinnostech se v řízení nejedná. Po účastnících samozřejmě smí v tomto směru požadovat součinnost, jejich návrhy a názory však není vázán a musí provést všechny úkony, které jsou potřebné k tomu, aby okruh účastníků byl správně vymezen.
Přestože uvedené nepochybně platí rovněž v "nesporném" řízení o určení data úmrtí fyzické osoby, soud prvního stupně se (v době před vydáním usnesení ze dne 28.11.2011 č.j. 24 Nc 1851/2011-30) otázkou okruhu účastníků řízení nezabýval a v řízení - jak je zřejmé z obsahu spisu - jednal pouze s advokátem Mgr. Ivem Žižkovským, kterého ustanovil "opatrovníkem mrtvého" J. M. V řízení přitom šlo (přinejmenším) o práva a povinnosti osob, které si činí právo na dědictví po J. M., včetně navrhovatele PRODET, spol. s r.o., a které je proto třeba pokládat za účastníky tohoto řízení.
Soud prvního stupně ve spise vyznačil, že jeho usnesení ze dne 28.11.2011 č.j. 24 Nc 1851/2011-30 nabylo právní moci dnem 21.12.2012. V právní moci je jen takové usnesení, které bylo doručeno a které již nelze napadnout odvoláním jakožto řádným opravným prostředkem (srov. §167 odst. 2 a §159 OSŘ). Jde o tzv. formální právní moc, která se nevztahuje k nároku, ale k samotnému řízení, a která vyjadřuje, že řízení bylo definitivně ukončeno, neboť rozhodnutí soudu již nelze napadnout řádným opravným prostředkem (odvoláním). Dalším předpokladem tzv. formální právní moci je řádné doručení; rozhodnutí proto nenabude právní moci tehdy, jestliže nebylo doručeno tomu, kdo byl účastníkem řízení (podle ustanovení §94 odst.1 OSŘ), protože se v něm jednalo o jeho právech nebo povinnostech, aniž by tu bylo významné, že mu soud rozhodnutí nedoručil z důvodu, že ho (chybně) nepokládal za účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že usnesení soudu prvního stupně ze dne 28.11.2011 č.j. 24 Nc 1851/2011-30 bylo (zatím) doručeno jen advokátu Mgr. Ivu Žižkovskému, je podle dovolacího soudu odůvodněn také závěr, že se dosud nestalo po formální stránce pravomocným.
Opatrovník je v občanském soudním řízení zástupcem účastníka, který mu byl ustanoven rozhodnutím soudu. Úkolem opatrovníka (a každého jiného zástupce účastníka) je v občanském soudním řízení činit za účastníka procesní úkony, vykonávat jeho procesní práva, plnit jeho procesní povinnosti a i dalšími způsoby chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy účastníka, jemuž byl ustanoven. Způsobilým účastníkem řízení je jen ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, popřípadě ten, komu zákon přiznává takovou způsobilost (srov. §19 OSŘ). Vzhledem k tomu, že smrtí zaniká způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti (srov. §7 odst.2 větu první občanského zákoníku) a že veškerá její práva a povinnosti smrtí buď zanikají, nebo přecházejí na právní nástupce, není zemřelá fyzická osoba ani způsobilým účastníkem řízení, a není (nemůže být) proto ani účastníkem řízení o určení data "svého" úmrtí. Pojmově je vyloučeno, aby byl v občanském soudním řízení zastupován někdo, kdo není (a nemůže) být jeho účastníkem, kdo nemá způsobilost mít práva a povinnosti a kdo ani nemůže mít žádná práva a oprávněné zájmy, které by mohl jeho opatrovník nebo jiný zástupce chránit a prosazovat; je tedy vyloučeno, že by zemřelá fyzická osoba mohla být v občanském soudním řízení kýmkoliv zastupována. Z uvedených důvodů je třeba pokládat ustanovení §194a odst.1 větu druhou OSŘ za obsoletní a neaplikovatelné a současně považovat za nepřípustné, aby ustanovením opatrovníka "mrtvému" byla suplována neúčast na řízení u osob, které se podle ustanovení §94 odst.1 OSŘ staly účastníky řízení (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.3.2016 sp. zn. 21 Cdo 1743/2015). Dovolací soud proto k ustanovení opatrovníka provedenému usnesením soudu prvního stupně ze dne 27.7.2011 č.j. 24 Nc 1851/2011-8 nepřihlížel a s "opatrovníkem" advokátem Mgr. Ivo Žižkovským dále nejednal.
Vzhledem k tomu, že usnesení soudu prvního stupně ze dne 28.11.2011 č.j. 24 Nc 1851/2011-30 dosud nenabylo právní moci, neboť nebylo řádně doručeno všem účastníkům řízení, není ani možné provést opravu dne úmrtí podle ustanovení §194a odst.5 OSŘ. Návrh navrhovatele PRODET, spol. s r.o. podaný u soudu prvního stupně dne 19. 12.2013 proto musel být už z tohoto důvodu (jako předčasný) zamítnut.
Protože rozsudek odvolacího soudu není správný a protože dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné ve věci rozhodnout, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §243d písm. b) o.s.ř. změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že se mění rozsudek soudu prvního stupně v tom směru, že se zamítá návrh společnosti PRODET, spol. s r.o. se sídlem v Praze 2, Rumunská č. 1798/1, na opravu data úmrtí J. M. O dovolání Nejvyšší soud rozhodl ve smyslu ustanovení §243f odst.4 o.s.ř. rozsudkem, a to pouze proto, že odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) rozhodl ve věci rozsudkem, i když správně měl - jak vyplývá z ustanovení §194a odst.4 a §223 OSŘ - rozhodnout usnesením.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 1 písm. a) a §151 odst. 1 části věty před středníkem OSŘ, neboť jde o řízení, jež se zahajuje bez návrhu, v němž zásadně nemá žádný z jeho účastníků právo na náhradu nákladů řízení, a dovolací soud neshledal ve věci žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly (výjimečné) přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. srpna 2016
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu