ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.1477.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 1477/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce M. Ž. , zastoupeného JUDr. Lubomírem Pánikem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova č. 1120/43, proti žalovaným 1) České pojišťovně a. s. se sídlem v Praze 1, Spálená č. 75/16, IČO 45272956, a 2 ) České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí v Praze 2, Na Poříčním právu č. 376/1, IČO 00551023, o 398 645 Kč a o náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 8 637 Kč měsíčně, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 19 C 27/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. září 2015 č. j. 10 Co 327/2015-76, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 9. 2015 č. j. 10 Co 327/2015-76 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2011 sp. zn. 21 Cdo 4593/2009, který byl uveřejněn pod č. 155 v časopise Soudní judikatura, roč. 2011, odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2012 sp. zn. 26 Cdo 2042/2010 nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012 sp. zn. 26 Cdo 966/2012 a v nich uvedený právní názor, že žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby mu stejnou povinnost splnilo alternativně více žalovaných, je ve smyslu ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř. neurčitá; soud je proto povinen se pokusit postupem podle ustanovení §43 o. s. ř. o to, aby tato vada žaloby byla odstraněna, a pokud by ani postupem podle §43 o. s. ř. tato vada nebyla odstraněna, musel by soud žalobu odmítnout (§43 odst. 2 o. s. ř.)] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. července 2016
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu