ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.2785.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 2785/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci oprávněných 1) P. G. a 2) Z. G. , zastoupených Mgr. Libuší Micákovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, tř. Karla IV. č. 502/23, proti povinnému P. J. , s místem podnikání v Hradci Králové, Kydlinovská č. 153/95, IČO 10472576, zastoupenému JUDr. Petrem Moníkem, LL.M., advokátem se sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka č. 1139/2, o neúčinnosti doručení, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 19 EX 217/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. října 2013, č. j. 26 Co 322/2013-117, takto:
Dovolání povinného se zamítá .
Odůvodnění:
K návrhu oprávněných Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 8. 3. 2012, č. j. 18 EXE 1602/2012-19, ve znění usnesení ze dne 6. 4. 2012, č. j. 18 EXE 1602/2012–23, nařídil exekuci na majetek povinného podle „pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 10. 2010, č. j. 20 C 217/2007-330, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2011, č. j. 21 Co 97/2011-381, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 47.000,- Kč spolu s 9,5% úrokem z prodlení ročně z této částky za období od 10. 4. 2007 do 30. 6. 2007 a dále za období od 1. 7. 2007 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí“, nákladů nalézacího řízení „ve výši 72.670,- Kč + 21.080,- Kč“ a pro náklady exekuce oprávněného a soudního exekutora, které budou v průběhu řízení stanoveny, rozhodl, že „provedením exekuce se pověřuje soudní exekutor JUDr. Marcela Dvořáčková, Exekutorský úřad Hradec Králové, U Soudu 276, 500 03, Hradec Králové“ a že se povinnému „zakazuje nakládat se svým majetkem, včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný poruší tuto povinnost je neplatný“.
Podáním ze dne 26. 8. 2012, doplněným dne 25. 1. 2013, se povinný domáhal „rozhodnutí o neúčinnosti doručování“. Návrh „směřoval proti písemnosti: usnesení 18 EXE 1602/2012–19 ze dne 8. 3. 2012 OSvHK, exekuční příkaz 19 EX 217/12 EÚ JUDr. M. Dvořáčková ze dne 23. 4. 2012, usnesení 18 EXE 1602/2012–19 OSvHK ze dne 6. 4. 2012 a exekuční příkaz 19 EX 217/12 EÚ JUDr. M. Dvořáčková ze dne 9. 7. 2012“. Omluvitelné důvody, proč se nemohl seznámit s doručovanými písemnostmi, spatřoval v tom, že mu písemnosti byly doručovány na nesprávnou adresu.
Soudní exekutorka, JUDr. Marcela Dvořáčková, usnesením ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 19 EX 217/12, „návrh povinného na rozhodnutí o neúčinnosti doručení usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, č. j. 18 EXE 1602/2012–19 ze dne 8. 3. 2012, usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2012 a exekučního příkazu sp. zn. 19 EX 217/12 ze dne 23. 4. 2012 a ze dne 9. 7. 2012“ zamítla. Vyšla z toho, že povinný byl v usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 3. 2012, č. j. 18 EXE 1602/2012–19, identifikován jako fyzická osoba, tedy jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm, nebyl identifikován jako podnikající fyzická osoba identifikačním číslem, a proto povinnému doručovala písemnosti v souladu s ustanovením §46b písm. a) o. s. ř. na adresu jeho trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel Č., H. K. Teprve ve svém návrhu na zastavení exekuce ze dne 25. 7. 2012, který byl soudní exekutorce doručen dne 26. 7. 2012, povinný sdělil svoji doručovací adresu: Č. D., H. K. a nejpozději dne 26. 7. 2012 se tak s doručovanými písemnostmi seznámil nebo alespoň seznámit mohl. Vzhledem k této skutečnosti, je návrh povinného na rozhodnutí o neúčinnosti doručení ze dne 26. 8. 2012 podán opožděně.
K odvolání povinného Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 3. 10. 2013, č. j. 26 Co 322/2013-117, usnesení soudního exekutora potvrdil. Na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že povinnému mělo být doručováno na adresu K., H. K., nikoli na adresu Č., H. K. Vyšel přitom z toho, že povinný má několik živnostenských oprávnění, že „v daném řízení je třeba na povinného pohlížet jako na podnikající fyzickou osobu a za jeho zákonnou doručovací adresu ve smyslu §46b o. s. ř. nelze pokládat adresu trvalého bydliště evidovanou v centrální evidenci obyvatel, nýbrž adresu místa podnikání zapsanou v živnostenském rejstříku“, tzn. adresu Kydlinovská č. 153/95, Hradec Králové. Protože však „institut neúčinnosti doručení písemnosti lze vyslovit pouze v případě jinak řádného náhradního doručení písemnosti“, nebyla-li písemnost doručena řádně, jako tomu bylo v daném případě, „nelze vyslovit neúčinnost takového doručení, protože doručení v rozporu se zákonem nemůže účinky doručení vyvolat vůbec“. Usnesení soudu prvního stupně proto potvrdil, i když z jiného důvodu.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Namítá, že ve věci se jedná o dluh povinného vzniklý z jeho podnikání jako fyzické osoby podnikatele, a že v usnesení o nařízení exekuce je sice také označen jako podnikající fyzická osoba, ale s místem podnikání v H. K., Č. D., přestože v živnostenském rejstříku bylo v době zahájení exekučního řízení již uvedeno nové místo podnikání povinného, a to v Hradci Králové, Kydlinovská č. 153/95. Jako trvalé bydliště měl povinný od února 2011 zapsánu adresu Magistrátu města Hradec Králové, tj. Č. a., H. K., „kam byl přehlášen z moci úřední“. Vzhledem k nesprávně uvedeným doručovacím adresám, na které mu bylo v této věci doručováno, nebylo povinnému řádně doručeno, bylo porušeno ustanovení §46b písm. b) o. s. ř. a povinný tak byl zkrácen o právo bránit se nařízení exekuce na jeho osobu. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že „návrhu povinného na vyslovení neúčinnosti doručování se vyhovuje“, případně aby označená usnesení zrušil a věc vrátil „Okresnímu (exekučnímu) soudu v Hradci Králové“ k dalšímu řízení. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že „návrhu povinného na vyslovení neúčinnosti doručování se vyhovuje“, případně aby označená usnesení zrušil a věc vrátil „Okresnímu (exekučnímu) soudu v Hradci Králové“ k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva (zda se lze domáhat určení neúčinnosti doručení v případě, že bylo doručováno jinam, než na adresu pro doručování), která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání povinného není opodstatněné.
Otázku doručování písemností je třeba i v současné době posuzovat - vzhledem k tomu, že povinný se domáhá určení neúčinnosti doručení usnesení o nařízení exekuce ze dne 8. 3. 2012 a 6. 4. 2012 a exekučního příkazu ze dne 23. 4. 2012 a 9. 7. 2012 – podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „OSŘ“).
Podle ustanovení §46a odst. 1 OSŘ se adresátu doručuje na adresu pro doručování, lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen. Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování (§46a odst. 2 OSŘ).
Podle ustanovení §46b písm. b) OSŘ neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce u podnikající fyzické osoby adresa místa podnikání nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li podnik fyzické osoby organizační složku, i adresa sídla organizační složky.
Z hlediska skutkového stavu bylo v posuzované věci zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu – jak vyplývá z ustanovení §241a odst. 1 a §242 odst. 3 věty první o. s. ř. - nepodléhá), že všechny písemnosti, ohledně nichž se povinný domáhá určení neúčinnosti doručení, byly povinnému doručovány na adresu evidovanou v centrální evidenci obyvatel, tzn. na adresu H. K., Č. Jelikož povinný nebyl na této adrese zastižen, byly zásilky uloženy a jemu zanechána výzva, aby si zásilky vyzvedl, poté byly vyvěšeny na úřední desku. Z údajů uvedených v živnostenském rejstříku vyplývá, že povinný je podnikající fyzickou osobou, jejímž místem podnikání zapsaným v živnostenském rejstříku ode dne 5. 5. 2011 je „Kydlinovská č. 159/95, 500 02, Hradec Králové“. O doručování na „jinou adresu“ povinný nepožádal.
Adresou pro doručování se v občanském soudním řízení rozumí adresa, na niž soud odesílá listiny, na níž se listina adresátu doručuje nebo na níž se činí pokus o její odevzdání příjemci a na níž nastává doručení listiny, i když ji adresát nebo příjemce nepřevzali. Adresa pro doručování se určuje postupem, který je popsán v ustanovení §46, 46a a 46b OSŘ. Uvedeným způsobem se adresa pro doručování stanoví bez ohledu na to, zda doručovaná listina může být na této adrese převzata, popř. zda se adresát na této adrese vůbec zdržuje. Právní úprava zde vychází ze zásady, že každý adresát je odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochrany vlastních zájmů a že je proto povinen si zajistit přijímání listin na adrese pro doručování bez ohledu na to, zda se na této adrese skutečně zdržuje nebo zda mu jinak mohou být na ní listiny odevzdávány. Adresa pro doručování se proto stanoví povinně každému, komu je třeba v občanském soudním řízení doručit rozhodnutí, předvolání nebo jinou listinu. Při určení adresy pro doručování soud v první řadě vychází z údajů samotného adresáta. Uvede-li adresát ve svém podání učiněném písemně soudu adresu místa v ČR, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány listiny, je tím určena adresa pro doručování až do skončení tohoto řízení, nedojde-li v pozdějším podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu ke změně.
Místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo podnikání v živnostenském rejstříku (srov. §2 odst. 3 větu první v té době platného zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník).
Podle ustanovení §50d odst. 1 OSŘ na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.
Podle ustanovení §50d odst. 4 OSŘ omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje.
Ustanovení §50d OSŘ je speciálním ustanovením, jež dovozuje neúčinnost doručení z konkrétních okolností v tomto ustanovení uvedených. Neúčinnost doručení může nastat nepochybně i v jiných případech, kdy je doručení provedeno v rozporu s ustanoveními o doručování. Proto vyslovení neúčinnosti doručení podle ustanovení §50d OSŘ je možné jen za splnění v něm uvedených předpokladů. Jedním z takových předpokladů je rovněž skutečnost, že doručování bylo prováděno na adresu pro doručování (srov. slova „se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje“ v odst. 4 citovaného ustanovení). Nebylo-li tedy doručováno na adresu pro doručování (§46, 46a a 46b OSŘ), nemůže být takové doručení postupem podle ustanovení §50d OSŘ prohlášeno za neúčinné. To však neznamená, že by doručováním na jinou adresu (tedy v rozporu se zákonem) mohly bez dalšího nastat účinky řádného doručení.
V projednávané věci byla adresa pro doručování povinnému – jak výše uvedeno – „Kydlinovská č. 159/95, 500 02, Hradec Králové“. Jestliže písemnosti, ve vztahu k nimž se povinný domáhá vyslovení neúčinnosti doručení, byly doručovány na jinou adresu, je správný závěr odvolacího soudu, že se nelze domáhat vyslovení neúčinnosti těchto doručení postupem podle ustanovení §50d OSŘ.
Jelikož se dovolateli správnost usnesení odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo a protože nebylo zjištěno, že by bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o. s. ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v §229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného podle ustanovení §243d písm. a) o. s. ř. zamítl.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. ledna 2016
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu