ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.3146.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 3146/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci zástavního věřitele Mgr. P. M. , zastoupeného Mgr. Thomasem Mumulosem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Preslova č. 361/9, proti zástavnímu dlužníkovi PMR Invest Slezsko, s. r. o se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Poštovní č. 1794/17, IČO 27853608, zastoupenému Mgr. Martinem Šmukem, LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Milíčova č. 1670/12, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 40 C 146/2014, o dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna. 2015, č. j. 56 Co 189/2015-96, takto:
I. Dovolání zástavního dlužníka se odmítá .
II. Zástavní dlužník je povinen zaplatit zástavnímu věřiteli na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Thomase Mumulose, advokáta se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Preslova č. 361/9.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2015, č. j. 56 Co 189/2015-96, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce platnosti vzniku soudcovského zástavního práva k nemovitosti, jestliže byl předmět zástavy převeden po zahájení řízení na jinou osobu, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1222/96, uveřejněný pod číslem 89/1977 v časopise Soudní judikatura, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2000, sp. zn. 21 Cdo 182/2000, uveřejněné pod číslem 55/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v nichž byl vyjádřen právní názor, že předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného, soud posuzuje podle stavu, jaký tu byl v den zahájení řízení, tj. v den podání návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí u soudu, a že změny ve vlastnictví nemovitosti, které nastanou po zahájení řízení, nejsou pro rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech významné; k otázce vzniku povinnosti k plnění právního předchůdce zástavního dlužníka srov. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. II. ÚS 1470/12 (vydaného ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Mgr. P. M. proti povinnému B. S., vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 28 E 78/2010), týkajícího se výkladu notářského zápisu ze dne 21. 12. 2006, sp. zn. NZ 447/2006, z něhož vyplývá, že „skutečnost, na níž se pohledávka stěžovatele (zde zástavního věřitele) zakládá ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi (B. S. – právnímu předchůdci zástavního dlužníka), představuje dohoda o narovnání ze dne 21. prosince 2006“] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
Kromě toho byl v dovolání uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. (zástavní dlužník mimo jiné namítá, že „odvolací soud neměl potvrdit rozhodnutí soudu prvního stupně o zřízení soudcovského zástavního práva“, protože „předešlé řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“); v této části dovolání trpí nedostatkem, pro který nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání zástavního dlužníka podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. listopadu 2016
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu