ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.352.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 352/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně I. P. , zastoupené JUDr. Jiřím Teryngelem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ke Klimentce č. 2186/15, proti žalovanému JUDr. M. K. , zastoupenému JUDr. Jiřím Kubátem, advokátem se sídlem v Praze 2, Belgická č. 394/23, o 2.401.639,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 28 C 239/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. srpna 2015 č.j. 55 Co 244/2015-133, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26.8.2015 č.j. 55 Co 244/2015-133 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť právní posouzení otázky v něm vznesené ve skutečnosti neotevírá žádné výkladové problémy; k otázce společné závěti srov. např. publikaci Češka, Z., Kabát, J. a kol. Občanský zákoník., §222-510. Komentář. Díl II. 1. vydání. Panorama Praha, 1987, s. 694 (jednou závětí může pořídit o svém majetku pro případ smrti jen jediný pořizovatel a ve společné závěti se více pořizovatelů navzájem povolává za své dědice, popřípadě též určuje, komu má připadnout dědictví po tom, kdo z nich zemře jako poslední; podle §476 odst. 3 občanského zákoníku je společná závěť více zůstavitelů neplatná a uvedené se uplatní nejen za dřívější, ale i za současné právní úpravy). Napadený rozsudek odvolacího soudu v tomto směru odpovídá ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu.
V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. (vznáší-li dovolatel výhrady proti správnosti skutkových zjištění soudů a proti jejich hodnocení důkazů, zejména namítá-li, že se nejedná o společnou závěť, neboť se jedná o dvě samostatné závěti sepsané v jediné listině), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. července 2016
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu