ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.3520.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 3520/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného, ve věci péče o nezletilé T. H. a K. H., obě zastoupené městem Frýdek-Místek, se sídlem magistrátu města Frýdku-Místku, Palackého č. 115, jako opatrovníkem, dcer matky Mgr. S. H. , zastoupené Mgr. Ivetou Magnuskovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku-Místku, Ó. Lysohorského č. 702, a otce Ing. T. H., zastoupeného Mgr. Tomášem Bejčkem, advokátem se sídlem v Praze 7, Bubenská č. 1477/1, za účasti prarodičů N. K. , a J. K. , vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 0 P 25/2011, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. dubna 2016 č.j. 56 Co 150/2016-569, takto:
I. Usnesení odvolacího soudu se mění tak, že soud připouští zastoupení otce odborovou organizací Spravedlnost - odborové sdružení, se sídlem v Praze 10, Rezlerova 303.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení u soudu odvolacího a soudu dovolacího.
Odůvodnění:
Otec se návrhem podaným dne 14. 2. 2014 u Okresního soudu ve Frýdku- Místku domáhal úpravy styku s jeho nezletilými dětmi. Dne 20. 7. 2015 na jednání předložil Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku plnou moc, kterou ke svému zastupování v řízení zmocnil odborovou organizaci Spravedlnost – odborové sdružení.
O styku otce s nezletilými dětmi rozhodl Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 16. 10. 2015 č.j. 0 P 25/2011-538, proti němuž podal otec odvolání.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 29. 4. 2016 č.j. 56 Co 150/2016-569 nepřipustil zastoupení otce Odborovým sdružení Spravedlnost. Odvolací soud předně poukázal na to, že Odborové sdružení Spravedlnost nepředložilo soudu žádnou listinu, která by prokazovala, že údaj o členství otce v tomto odborovém sdružení (uvedený v plné moci datované 29. 6. 2015) je pravdivý. Odvolací soud došel k závěru (a to, i kdyby bylo prokázáno členství otce v odborové organizaci), že Odborové sdružení Spravedlnost nemůže v posuzované věci (ve věci péče o nezletilé) zastupovat svého člena, neboť podle svých stanov vykonává činnost (a tedy i zastupování svého člena) jen ve věcech pracovních, sociálních a hospodářských, popřípadě při zastupování v kolektivním vyjednávání. Odvolací soud dále poukázal na to, že z jeho úřední činnosti je mu známo (k tomu odvolací soud odkázal na konkrétní rozhodnutí jiných soudů), že L. P., který v řízení zastupuje Odborové sdružení Spravedlnost, vystupuje v jiných řízeních ve věcech péče o nezletilé jako obecný zmocněnec, a že v několika takových řízeních bylo soudem rozhodnuto o tom, že se jeho zastupování nepřipouští.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal dovolání otec. Dovolatel namítal, že odvolací soud jej měl vyzvat k odstranění vady podání spočívající v absenci evidenčního listu (přihlášky za člena odborového sdružení), která by prokazovala jeho členství v odborové organizaci Spravedlnost – odborové sdružení. K tomu dovolatel uvedl, že tento evidenční list předložil soudu při ústním jednání dne 20. 7. 2015, a že evidenční list obsahuje také přesné znění stanov, které odvolací soud nesprávně citoval a dovodil z nich nesprávný závěr o tom, že odborová organizace Spravedlnost – odborové sdružení, zastupovala dovolatele ve věci, ve které nevykonává svou činnost. Cílem odborové organizace Spravedlnost – odborové sdružení je podle dovolatele také ochrana sociálních práv, mezi něž patří také práva rodinná. Dovolatel odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1797/2014 a sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 202/2013 s tím, že odvolací soud se od těchto rozhodnutí odchýlil, neboť dovolatel se zcela oprávněně obrátil o pomoc na odborovou organizaci, jejímž je členem, ve věci která se netýkala vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, a proto jej odborová organizace Spravedlnost – odborové sdružení v souladu se svými stanovami v řízení mohla zastupovat. Dovolatel dále namítal, že tvrzení odvolacího soudu svědčí o nepřátelském vztahu odvolacího soudu vůči panu L. P., kterému odvolací soud upírá jeho občanská i ústavně zaručená základní práva a to způsobem, který vzbuzuje pochybnost o nepodjatosti odvolacího soudu. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud změnil rozhodnutí odvolacího soudu tak, že se zastoupení otce odborovou organizací Spravedlnost – odborové sdružení připouští.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání otce proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu, se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání; protože řízení ve věci bylo zahájeno dnem 28. 5. 2014, postupoval přitom podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném od 1. 1. 2014 (dále jen "o.s.ř.").
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
V projednávané věci bylo pro rozhodnutí odvolacího soudu určující vyřešení právní otázky, zda je soud oprávněn v případě, že si účastník v řízení ve věci, která se netýká vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, zvolí zástupcem odborovou organizací, jejímž je členem, zkoumat jaké činnosti odborová organizace vykonává a jaké jsou její skutečné zájmy. Jedná se přitom o otázku vyplývající z aplikace procesního práva (občanského soudního řádu), takže skutečnost, že se tak děje v řízení, kde proti meritornímu rozsudku dovolání přípustné není (srov. §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) je nerozhodná (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013 sp. zn. 30 Cdo 1510/2013, uveřejněné pod č. 39 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014). Vzhledem k tomu, že při řešení této otázky se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání otce je proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §237 o.s.ř. přípustné.
Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání otce je opodstatněné.
Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí (§24 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Zástupci, jejž si účastník zvolí, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony (§28 odst. 1 o. s. ř.).
Účastník si může zvolit zástupcem rovněž odborovou organizaci (srov. §24 odst. 1, větu druhou, o. s. ř.). Odborová organizace může, s výjimkou věcí týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem (§26 odst. 1 o. s. ř.). Převezme-li odborová organizace zastoupení, jedná jejím jménem za zastoupeného účastníka řízení osoba uvedená v ustanovení §21 o. s. ř. (srov. §26 odst. 6 o. s. ř.).
Odborová organizace je právnickou osobou, která se zapisuje do spolkového rejstříku (§26 odst. 1 písm. a/ zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob). Odborová organizace vzniká (nabývá právní osobnost) dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno rejstříkovému soudu oznámení o jejím založení (srov. §3025 odst. 2 obč. zák. a §121 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob). Zápis odborové organizace do spolkového rejstříku provede rejstříkový soud do 5 pracovních dnů na základě oznámení o jejím založení, aniž by byl (mohl být) podán návrh na zápis do spolkového rejstříku nebo by ve věci zápisu odborové organizace do spolkového rejstříku proběhlo (mohlo proběhnout) řízení podle Části třetí zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (srov. §121 odst. 2 a 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob).
Pro právní postavení odborových organizací je charakteristické, že se - kromě ustanovení čl. 20 a 27 Listiny základních práv a svobod (vyhlášené pod č. 2/1993 Sb. a změněné ústavním zákonem č. 162/1998 Sb.) a Listiny základních práv Evropské unie (za podmínek stanovených v čl. 51 a násl. této listiny) - řídí především mezinárodními smlouvami, které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat a které jsou součástí českého právního řádu (a ve smyslu čl. 10 Ústavy mají "přednost před zákonem").
Dovolací soud došel ve svém stanovisku ze dne 23. 4. 2014 sp. zn. Cpjn 202/2013, uveřejněném pod č. 36 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, na základě principů, které ovládají činnost odborových organizací k závěru, že rozhodne-li se sdružení osob, zapsané ve spolkovém rejstříku jako odborová organizace, že převezme zastoupení svého člena v občanském soudním řízení ve smyslu ustanovení §26 odst. 1 a 6 o. s. ř., soud při zkoumání podmínek pro výkon této její zástupčí činnosti nesmí (není oprávněn) posuzovat ani to, jaké jsou skutečné zájmy sdružení, ani okolnost, jaká naplňuje kritéria činnosti odborových organizací. Směrodatná je tu pouze skutečnost, že jde o právnickou osobu, která byla zapsána do spolkového rejstříku jako odborová organizace; jakékoliv další zkoumání jejího právního postavení nebo vyšetřování jí vykonávaných činností by představovalo nepřípustné zásahy do právního postavení odborových organizací, upraveného, zaručeného a garantovaného zejména mezinárodními smlouvami a právním řádem České republiky.
Ačkoliv bylo v posuzovaném případě (v řízení ve věci péče o nezletilé) doloženo, že otec zmocnil jako svého zástupce odborovou organizací Spravedlnost - odborové sdružení, jejímž je členem a která je zapsána ve spolkovém rejstříku, zabýval se odvolací soud rovněž tím, jakou vykonává tato odborová organizace činnost a jaké jsou její skutečné zájmy. Takový postup soudu je v rozporu s výše uvedenou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, z níž jednoznačně vyplývá, že pro zastoupení účastníka odborovou organizací soud musí (je oprávněn) zjišťovat pouze to, zda 1) byla odborová organizace zapsaná do spolkového rejstříku jako odborová organizace, 2) účastník je členem této odborové organizace, 3) odborová organizace převzala zastoupení tohoto svého člena a 4) nejde o řízení ve věcech "týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti". Soud se nesmí (není oprávněn) zabývat tím, zda odborová organizace vykonává činnost v oblasti, které se týká předmět řízení (k tomu srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014 sp. zn. Cpjn 202/2013, uveřejněné pod č. 36 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014 sp. zn. 26 Cdo 1087/2014 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014 sp. zn. 30 Cdo 1797/2014).
Výše uvedený právní názor však nelze interpretovat tak, že soud musí v průběhu řízení strpět jednání odborové organizace (respektive osoby za ni před soudem jednající podle ustanovení §26 odst. 6 a §21 o. s. ř.), které ztěžuje postup řízení nebo hrubě ruší pořádek při jednání. Takové jednání odborové organizace může soud postihovat formou pořádkových opatření podle ustanovení §53 a §54 o.s.ř. Vedle toho může soud uložit (a to již v průběhu řízení) odborové organizaci povinnost zaplatit náklady řízení, které v řízení vznikly jejím zaviněním a které by jinak nebyly vznikly (k tomu srov. ustanovení §147 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř.).
Protože odvolací soud rozhodl o zastoupení otce odborovou organizací nesprávně a protože dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o tomto zastoupení rozhodnout, Nejvyšší soud České republiky usnesení odvolacího soudu změnil tak, že připustil zastoupení otce odborovou organizací Spravedlnost - odborové sdružení, se sídlem v Praze 10, Rezlerova 303 [§243d písm. b) o. s. ř.].
O nákladech řízení před soudem odvolacím i dovolacím bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b, §224 odst. 2 o.s.ř. a podle ustanovení §23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. listopadu 2016
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu