ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.3642.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 3642/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy ve věci obchodní společnosti AGRI - M, spol. s r.o. se sídlem v Mistřicích č. 414, IČO 44018720, zastoupené Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce č. 1242/27, za účasti 1) navrhovatelky M. P. , 2) navrhovatele R. P. , obou zastoupených JUDr. Radkem Foralem, advokátem se sídlem v Napajedlech, Masarykovo náměstí č. 220, a 3) L. T. , o účast na společnosti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 171/2009, o dovolání navrhovatele 2) proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. dubna 2015 č.j. 5 Cmo 445/2014-348, takto:
I. Dovolání navrhovatele 2) se zamítá.
II. Navrhovatel 2) je povinen zaplatit společnosti AGRI - M, spol. s r.o. se sídlem v Mistřicích č. 414, IČO 44018720, na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.413,-Kč k rukám Mgr. Tomáše Šmucra, advokáta se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce č. 1242/27; ve vztahu navrhovatele 2) k navrhovatelce 1) a účastnici 3) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatelka 1) se návrhem podaným u Krajského soudu v Brně dne 23.6.2009 15.6.2009 domáhala, aby bylo určeno, že je "vlastnicí obchodního podílu o velikosti 1/19 a společnicí AGRI - M, spol. s r.o.". Návrh zdůvodnila zejména tím, že se "na základě dědického řízení po svém zemřelém manželu A. P. stala společnicí" obchodní společnosti AGRI - M, spol. s r.o. s obchodním podílem o velikosti 1/19, že v průběhu listopadu 2004 jí společnice a jednatelka AGRI - M, spol. s r.o. L. T. nabídla odkoupení jejího podílu za cenu 20.000,- Kč, která "fakticky odpovídá vkladu společníka do společnosti", a že navrhovatelka 1) "pod tlakem okolností způsobených úmrtím blízké osoby" uzavřela s L. T. dne 29.11.2004 smlouvu o převodu obchodního podílu za tuto cenu. Navrhovatelka 1) pokládá smlouvu ze dne 29.11.2004 za neplatnou, neboť byla uzavřena jednak v omylu, který byl vyvolán ze strany L. T., neboť informace, které jí poskytla před podpisem smlouvy, nebyly pravdivé, jednak v psychické tísni vyvolané ztrátou blízké osoby, a z těchto důvodů také dopisem ze dne 10.3.2006 od smlouvy odstoupila.
V průběhu řízení před soudem prvního stupně navrhovatelka 1) v podání ze dne 7.7.2011 sdělila, že podle "usnesení 21 D 412/2010" "zdědil obchodní podíl ve spol. s.r.o. AGRI - M" navrhovatel 2), a požadovala, aby s ním bylo v řízení pokračováno jako s navrhovatelem.
Krajský soud v Brně poté usnesením ze dne 2.5.2012 č.j. 50 Cm 171/2009-141 určil, že navrhovatel 2) je "společníkem společnosti AGRI - M, spol. s r.o., Mistřice 414, Uherské Hradiště, IČ: 44018720, s obchodním podílem 1/19", a rozhodl, že AGRI - M, spol. s r.o. je povinna zaplatit navrhovateli 2) na náhradě nákladů řízení 29.742,40 Kč k rukám advokáta JUDr. Radka Forala. Po zjištění, že usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 26.4.2011 č.j. 21 D 412/2010-138 bylo ve věci dědictví po A. P., zemřelém dne 1.10.2001, rozhodnuto, že dědicem obchodního podílu v AGRI-M, spol. s r.o. ve výši 1/19 je navrhovatel 2), dospěl soud prvního stupně k závěru, že navrhovatelka 1) nemohla platně převést tento obchodní podíl na jinou osobu, a že proto nemohlo na základě smlouvy ze dne 29.11.2003 dojít ke změně v okruhu společníků ve společnosti. Protože výše obchodního podílu se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak, a protože "nelze tedy oddělit základní vklad a obchodní podíl", soud prvního stupně rozhodl, že společníkem AGRI-M, spol. s r.o. je navrhovatel 2).
K odvolání AGRI-M, spol. s r.o. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 8.11.2012 č.j. 5 Cmo 265/2012-173 zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dospěl v první řadě k závěru, že v řízení před soudem prvního stupně nebylo jednáno se všemi, kteří se stali jeho účastníky ve smyslu ustanovení §94 odst. 1 věty první občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že o dědictví po zemřelém A. P. bylo rozhodnuto jednak tak, že "splacený vklad ve společnosti ve výši 20.000,- Kč" obdrží navrhovatelka 1), jednak tak, že "obchodní podíl ve společnosti v hodnotě 480.000,- Kč" obdrží navrhovatel 2), odvolací soud dovodil, že "obchodní podíl zdědili a podílovými spoluvlastníky se stali" navrhovatelé 1) a 2). Usnesení soudu prvního stupně muselo být zrušeno proto, že soud prvního stupně nejednal se všemi účastníky řízení a že tuto vadu nelze v odvolacím řízení napravit.
V dalším řízení Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17.4.2013 č.j. 50 Cm 171/2009-201 určil, že navrhovatelé jsou "společníky AGRI - M, spol. s r.o. s obchodním podílem 1/19, který je v podílovém spoluvlastnictví navrhovatelů, spoluvlastnický podíl navrhovatelky 1) na tomto obchodním podílu činí 21/10000 a navrhovatele 2) 505/10000", a rozhodl, že AGRI - M, spol. s r.o. je povinna zaplatit navrhovatelům na náhradě nákladů řízení 63.883,- Kč k rukám advokáta JUDr. Radka Forala. Vzhledem k tomu, že vlastníky obchodního podílu jsou oba navrhovatelé, dospěl soud prvního stupně k závěru, že jej navrhovatelka 1) nemohla platně převést na L. T., neboť "nemohla převést více práv, než kterými disponuje".
K odvolání AGRI - M, spol. s r.o. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 1.10.2013 č.j. 5 Cmo 253/2013-227 zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud vytknul soudu prvního stupně, že nejednal s L. T. jako s účastnicí řízení, když také o jejích právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Poté, co dovodil, že navrhovatelé jsou v řízení aktivně legitimováni, odvolací soud dospěl k závěru, že je nutné "postavit najisto", kdo zdědil obchodní podíl a stal se společníkem společnosti, a proto je potřeba jednak "přihlédnout k účinkům usnesení o dědictví Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20.2.2003 č.j. 12 D 1786/2002-19 a ze dne 26.4.2011 č.j. 21 D 412/2010-138", jednak "provést dokazování i rejstříkovým spisem, neboť rejstříkový soud rozhodoval o změně zápisu společníků právě na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, kterou navrhovatelka 1) převedla celý podíl ve výši 1/19 na L. T.".
Krajský soud v Brně poté usnesením ze dne 22.9.2014 č.j. 50 Cm 171/2009-299 rozhodl, že "návrh ze dne 15.6.2009 se zamítá", a rozhodl, že navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit AGRI - M, spol. s r.o. na náhradě nákladů řízení 85.036,- Kč k rukám advokáta Mgr. Tomáše Šmucra a že L. T. se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Poté, co z výpovědi notáře Petra Boháče, který vystupoval jako soudní komisař ve věci dědictví po zemřelém A. P., zjistil, že předmětem "původního" dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 12 D 1786/2002 byl obchodní podíl zůstavitele v AGRI - M, spol. s r.o., přestože byl "v usnesení o dědictví označen jako splacený vklad", dospěl soud prvního stupně k závěru, že obchodní podíl ve výši 1/19 zdědila navrhovatelka 1), která jej následně platně převedla na L. T.
K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 16.4.2015 č.j. 5 Cmo 445/2014-348 potvrdil usnesení soudu prvního stupně v části, v níž byl zamítnut návrh navrhovatele 2); v části ohledně návrhu navrhovatelky 1) a náhrady nákladů řízení mezi navrhovatelkou 1), AGRI - M, spol. s r.o. a L. T. je zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení, v části ohledně náhrady nákladů řízení mezi AGRI - M, spol. s r.o., L. T. a navrhovatelem 2) jej změnil tak, že se AGRI - M, spol. s r.o. a L. T. náhrada nákladů řízení nepřiznává, a rozhodl, že náhrada nákladů odvolacího řízení se AGRI - M, spol. s r.o. a L. T. vůči navrhovateli 2) nepřiznává. Ztotožnil se s názorem soudu prvního stupně v tom, že obchodní podíl ve společnosti AGRI - M, spol. s r.o. po zemřelém A. P. byl vypořádán v celém rozsahu již usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20.2.2003 č.j. 12 D 1786/2002-19, a že se proto společníkem této obchodní společnosti stala navrhovatelka 1) s obchodním podílem ve výši 1/19. Rozhodnutí o dodatečném projednání dědictví (usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 26.4.2011 č.j. 21 D 412/2010-138) již nemohlo založit nové právní vztahy, a proto se navrhovatel 2) nestal společníkem společnosti. Ohledně náhrady nákladů řízení mezi AGRI - M, spol. s r.o., L. T. a navrhovatelem 2) dospěl odvolací soud k závěru, že je zde dán důvod hodný zvláštního zřetele, kdy soud nemusí výjimečně náhradu procesně úspěšným účastníkům řízení přiznat, neboť navrhovatel 2) vstoupil do řízení na základě výsledků dodatečně projednaného dědictví po zemřelém A. P. a nesprávnost rozhodnutí v dědickém řízení nemůže jít k jeho tíži. K námitce navrhovatelky 1) odvolací soud vytknul soudu prvního stupně, že sice přihlédl k tomu, že převedla obchodní podíl na L. T., nicméně "přehlédl", že jí navrhovatelka 2) dopisem ze dne 10.3.2006 sdělila, že od smlouvy o převodu obchodního podílu odstupuje z důvodu, že byla uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek (§49 občanského zákoníku).
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel 2) dovolání. Nejprve namítá, že soudy "vykládaly a posuzovaly výrok rozhodnutí jako právní úkon podle ustanovení §34 občanského zákoníku". Bylo-li v usnesení o dědictví Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20.2.2003 č.j. 12 D 1786/2002-19 rozhodnuto, že navrhovatelka 1) "zdědila po zemřelém splacený vklad ve společnosti ve výši 20.000,- Kč, nelze z takto formulovaného předmětu dědictví učinit právní závěr, který je v rozporu s textem usnesení, neboť nelze zaměňovat peněžitý vklad ve společnosti s obchodním podílem". Navrhovatel 1) má proto za to, že dodatečné projednání dědictví, v němž se stal dědicem obchodního podílu, bylo "legitimní". Navrhovatel 2) dále vytýká odvolacímu soudu, že vůči němu potvrdil výrok soudu prvního stupně, který se jej netýkal, neboť jím byl zamítnut návrh ze dne 15.6.2009, kdy nebyl účastníkem řízení, a "pochybení ve výroku nelze napravit v odůvodnění, ze kterého se dá dovodit, o čem soud vlastně rozhodl". Navrhovatel 2) navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů.
AGRI - M, spol. s r.o. navrhla, aby dovolací soud změnil napadené usnesení odvolacího soudu tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje, a aby uložil navrhovatelům zaplatit jí náhradu nákladů odvolacího a dovolacího řízení. Ztotožňuje se s názorem, že obchodní podíl byl vypořádán již "v původním dědickém řízení", a že proto se stala společníkem s obchodním podílem ve výši 1/19 navrhovatelka 1). K námitce navrhovatele 2), že odvolací soud vůči němu nesprávně potvrdil výrok o zamítnutí návrhu ze dne 15.6.2009, když se jej vůbec netýkal, AGRI - M, spol. s r.o. uvedla, že návrh ze dne 15.6.2009 byl "podáním ze dne 8.2.2013" pouze změněn, nejednalo se o návrh nový, a proto, zamítl-li soud prvního stupně tento návrh, "stíhá výrok všechny osoby, které v řízení před soudem prvního stupně na straně navrhovatelů v době vydání usnesení vystupovaly". AGRI - M, spol. s r.o. má navíc za to, že "zahájení řízení, podání ze dne 8.2.2013, a veškeré ostatní procesní úkony byly činěny z popudu a v zájmu J. Š., který jedná s cílem získat postavení ovládající osoby ve společnosti". Nesouhlasí ani s tím, že je zde dán důvod hodný zvláštního zřetele pro nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení vůči navrhovateli 2), neboť dal podnět k tomu, aby byl projednán v rámci dědictví po A. P. jeho obchodní podíl jako "údajný dodatečně objevený majetek" a následně souhlasil se vstupem do tohoto řízení.
L. T. navrhla, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje. Souhlasí se skutkovými zjištěními soudů, nicméně v otázce náhrady nákladů řízení vůči navrhovateli 2) má za to, že nesprávné rozhodnutí v řízení o dodatečném projednání dědictví nemůže jít k tíži ani její, ani AGRI - M, spol. s r.o. Navrhovatel 2) dal podnět k projednání dědictví obchodního podílu po A. P. a aktivně vstoupil do probíhajícího soudního řízení o určení společníka; není proto důvodu nepřiznat AGRI - M, spol. s r.o. vůči navrhovateli 2) právo na náhradu nákladů řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu a že věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době před 1.1.2014 - posoudit (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013 (dále jen "o.s.ř."), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Z hlediska skutkového stavu (správnost skutkových zjištění přezkumu dovolacího soudu nepodléhá) bylo v projednávané věci (mimo jiné) zjištěno, že v dědickém řízení po A. P., zemřelém dne 1.10.2002, Okresní soud v Uherském Hradišti usnesením ze dne 20.2.2003 č.j. 12 D 1786/2002-19 schválil dohodu dědiců, podle které navrhovatelka 1) obdržela (mimo jiné) "splacený vklad společníka obchodní firmy AGRI - M, spol. s r.o. ve výši 20.000,- Kč"; usnesení nabylo (podle potvrzení ve spise) právní moci dnem 12.3.2003. Smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 29.11.2004 navrhovatelka 1) převedla zděděný obchodní podíl v AGRI - M, spol. s r.o. na L. T. za sjednanou cenu 20.000,- Kč. K návrhu na "dodatečné projednání dědictví", podaného z důvodu, že "nebylo projednáno dědictví týkající se obchodního podílu zemřelého v AGRI - M, spol. s r.o.", zahájil Okresní soud v Uherském Hradišti usnesením ze dne 10.3.2010 č.j. 21 D 412/2010-25 řízení o dědictví a usnesením ze dne 26.4.2011 č.j. 21 D 412/2010-138, které nabylo právní moci (podle potvrzení ve spise) dnem 20.5.2011, schválil dohodu o vypořádání dědictví, podle které (mimo jiné) navrhovatel 2) obdržel "obchodní podíl ve společnosti AGRI - M, spol. s r.o., odpovídající již projednanému splacenému peněžitému vkladu ve výši 20.000,- Kč, v hodnotě po odečtení splaceného peněžitého vkladu 480.000,- Kč". Za tohoto stavu věci bylo pro rozhodnutí soudů (mimo jiné) významné vyřešení právních otázek, jaký majetek zůstavitele lze pokládat za "objevený po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno", o němž se provede řízení o dědictví podle ustanovení §175x občanského soudního řádu, a jaké jsou právní účinky usnesení o vypořádání zůstavitelova majetku vydané podle ustanovení §175x o.s.ř., týká-li se téhož majetku, jehož nabytí bylo dědicům potvrzeno usnesením o dědictví vydaným již v "původním" řízení o dědictví. Vzhledem k tomu, že uvedené právní otázky dosud nebyly v rozhodovací činnosti dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešeny, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání navrhovatele 2) proti usnesení odvolacího soudu je podle ustanovení §237 o.s.ř. přípustné.
Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Otázku nabytí dědictví po zemřelém A. P. je třeba i v současné době posuzovat podle právních předpisů účinných v době jeho smrti, tedy podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2004 (dále jen "OSŘ"), zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2004 (dále jen "obch. zák."), a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2004 (dále jen "obč. zák.").
Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele (srov. §460 obč. zák.). K nabytí dědictví zůstavitelovým dědicem však nedochází jen na základě smrti zůstavitele. Právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví; předpokládá mimo jiné, že dědictví po každém zůstaviteli musí být soudem projednáno a rozhodnuto (srov. zejm. §481 a násl. obč. zák., §175q OSŘ), že řízení o dědictví se zahajuje i bez návrhu (srov. §175a odst. 2 OSŘ) a že v řízení o dědictví musí být projednán také majetek, který při původním projednání a rozhodnutí dědictví nebyl znám (nebyl zjištěn) [srov. §175x OSŘ].
Smyslem a účelem soudního řízení o dědictví je zjištění okruhu zůstavitelových dědiců a rozsahu aktiv a pasiv dědictví zanechaného zůstavitelem. Řízení končí usnesením o dědictví, jímž se s účinností ke dni smrti zůstavitele deklarují právní vztahy. Soud v usnesení o dědictví potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici nebo potvrdí, že dědictví, které nenabyl žádný dědic, připadlo státu, nebo schválí dohodu o vypořádání dědictví nebo dohodu o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů anebo potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, nedojde-li mezi dědici k dohodě (srov. §175q odst.1 OSŘ).
Objeví-li se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, nějaký zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, provede se o tomto majetku řízení o dědictví. Objeví-li se pouze dluh zůstavitele, řízení o dědictví se neprovede (srov. §175x OSŘ).
Podle ustanovení §116 odst. 2 obch. zák. se obchodní podíl dědí; společenská smlouva může dědění obchodního podílu vyloučit, nejde-li o společnost o jediném společníku; ustanovení §156 odst. 10 obch. zák. se použije přiměřeně; dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby byl společníkem, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zaniká; dědic, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, ani když společenská smlouva takovou povinnost stanoví; účast dědice ve společnosti však nelze zrušit, jestliže je jediným společníkem.
"Dodatečné" provedení řízení o dědictví je ve smyslu ustanovení §175x OSŘ možné ohledně majetku, který se objevil až po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, tedy - řečeno jinak - o "novém" zůstavitelově majetku, který dosud v dědickém řízení nebyl znám, nebo o majetku, který sice již byl znám, avšak v dosavadním řízení o dědictví k němu z důvodů uvedených v ustanovení §175k odst.3 a §175l odst.1 věty druhé OSŘ nebylo přihlédnuto, a u něhož bylo dodatečně zjištěno, že patřil zůstaviteli nebo že byl součástí společného jmění zůstavitele a jeho manžela, a dosud (mimo řízení o dědictví) o něm nebyla práva a povinnosti dědiců vyřešena. Při posouzení, zda jde o "nově" zjištěný majetek zůstavitele, není samo o sobě významné, zda (popřípadě jak) byl majetek v "původním" řízení o dědictví (zejména v soupisu aktiv dědictví) označen, popřípadě zda (a jak) byl uveden v usnesení o dědictví nebo v jiném usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. Předmětem "dodatečného" řízení o dědictví je (může být) každý zůstavitelův majetek, který nebyl v řízení o dědictví (dosud, z výše uvedených důvodů) vypořádán.
Usnesení o dědictví má jen deklaratorní povahu; jeho smyslem není zakládat, měnit nebo rušit práva a povinnosti zůstavitelových dědiců, ale stanovit, jaká měli na základě dědického práva (zásadně ke dni smrti zůstavitele) práva a povinnosti k zůstavitelovu majetku. V případě, že byl určitý majetek vypořádán mezi dědici již v "původním" dědickém řízení, brání právní moc usnesení o dědictví tomu, aby mohl být stejný majetek vypořádáván později, při "dodatečném" projednání dědictví prováděném podle ustanovení §175x OSŘ; kdyby k tomu přesto došlo, nemá "pozdější" ("dodatečné") projednání a vypořádání takového majetku žádné právní účinky, i kdyby usnesení vydané při "dodatečném" projednání dědictví nabylo právní moci.
V řízení o dědictví po A. P., zemřelém dne 1.10.2002, vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 12 D 1786/2002, bylo zjištěno, že zůstavitelovými dědici ze zákona jsou navrhovatelé 1) a 2) a M. Š. (dcera zůstavitele). Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20.2.2003 č.j. 12 D 1786/2002-19 byla schválena dohoda dědiců, podle které navrhovatelka 1) nabyla (mimo jiné) "splacený vklad společníka obchodní firmy AGRI - M, spol. s r.o. ve výši 20.000,- Kč"; usnesení nabylo právní moci (podle potvrzení ve spise) dnem 12.3.2003. V podání ze dne 15.2.2010, které téhož došlo Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, dědici navrhli, aby bylo dědictví "dodatečně projednáno" ohledně "obchodního podílu ve spol. s r.o. AGRI - M". Okresní soud v Uherském Hradišti usnesením ze dne 26.4.2011 č.j. 21 D 412/2010-138, které nabylo právní moci (podle potvrzení ve spise) dnem 20.5.2011, schválil dohodu o vypořádání dědictví, podle které (mimo jiné) navrhovatel 2) obdržel "obchodní podíl ve společnosti AGRI - M, spol. s r.o., odpovídající již projednanému splacenému peněžitému vkladu ve výši 20.000,- Kč, v hodnotě po odečtení splaceného peněžitého vkladu 480.000,- Kč".
Z obsahu spisu Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. 21 D 412/2010 bez pochybností vyplývá, že společnost AGRI - M, spol. s r.o. sdělila dopisem ze dne 31.3.2003 soudu (soudnímu komisaři notáři Petru Boháčovi), že zůstavitel byl společníkem této společnosti, že jeho "splacený vklad" činil 20.000,- Kč, a že do soupisu aktiv zůstavitele byl zařazen "splacený vklad společníka obchodní firmy AGRI - M, spol. s r.o. ve výši 20.000,- Kč". Z výsledků dokazování soudy dále zjistily, že po usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20.2.2003 č.j. 12 D 1786/2002-19 navrhovatelka 1) vystupovala jako společnice AGRI - M spol., s r.o. (a zúčastňovala se jejích valných hromad), že ke dni 9.8.2005 byla také zapsána do obchodního rejstříku jako společnice AGRI - M, spol. s r.o. s podílem ve výši 1/19 a že z obchodního rejstříku byla vymazána dne 26.7.2006, kdy byl zároveň její podíl připsán účastnici 3) L. T.
Za tohoto stavu věci dovolací soud souhlasí s názorem soudů v tom, že obchodní podíl ve společnosti AGRI - M, spol. s r.o. po zemřelém A. P. byl vypořádán v celém rozsahu již usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20.2.2003 č.j. 12 D 1786/2002-19. Na tom nic nemění okolnost, jak byl tento majetek označen v usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20.2.2003 č.j. 12 D 1786/2002-19 (jako "splacený vklad společníka"), je-li nepochybné, že tímto způsobem měl být (byl) mezi dědici vypořádán obchodní podíl zůstavitele (jeho majetková účast v AGRI - M, spol. s r.o.). Došlo-li k opětovnému vypořádání tohoto majetku usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 26.4.2011 č.j. 21 D 412/2010-138 (a dohodou dědiců jinak, než původně sjednali v dohodě o vypořádání dědictví schválené usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20.2.2003 č.j. 12 D 1786/2002-19), nemůže to být na újmu práv, která byla již dříve deklarována pravomocným usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20.2.2003 č.j. 12 D 1786/2002-19; nelze tedy důvodně dovozovat, že by se navrhovatel 2) stal na základě "dodatečného" projednání dědictví společníkem AGRI - M, spol. s r.o. na místě navrhovatelky 1).
Námitka navrhovatele 2), že odvolací soud vůči němu potvrdil zamítavý výrok usnesení soudu prvního stupně, který se jej "netýkal", není důvodná. Z obsahu spisu je - navzdory určitým nedostatkům v postupu soudů a účastníků - nepochybné, že navrhovatel 2) se svým vystupováním v řízení souhlasil a že v řízení se jednalo (ve smyslu ustanovení §94 odst.1 věty první OSŘ) o právech a povinnostech ve vztahu k majetkové účasti na společnosti AGRI - M, spol. s r.o. Soudy proto správně rozhodly též o jeho právech a povinnostech, o něž v řízení šlo.
Z uvedených důvodů vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o.s.ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v §229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání navrhovatele 2) podle ustanovení §243d písm. a) o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi navrhovatelem 2) a AGRI - M, spol. s r.o. bylo rozhodnuto podle ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., neboť dovolání navrhovatele 2) bylo zamítnuto a je proto povinen nahradit AGRI - M, spol. s r.o. náklady potřebné k bránění práva.
Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení dovolacího soud přihlédl k tomu, že výše odměn má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (§151 odst. 2 část věty první před středníkem o.s.ř.), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení §147 nebo 149 odst. 2 o.s.ř. a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§151 odst. 2 část věty první za středníkem o.s.ř.). Vyhláška 484/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17.4.2013 č. 116/2013 Sb. dnem 7.5.2013 zrušena a dosud nebyla nahrazena jiným právním předpisem. Nejvyšší soud za této situace určil pro účely náhrady nákladů dovolacího řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši 5.000,- Kč. Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly AGRI - M, spol. s r.o. náklady spočívající v paušální částce náhrad ve výši 300,-Kč (srov. §13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a na náhradě za daň z přidané hodnoty ve výši 1.113,- Kč. Navrhovatel 2) je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 6.413,-Kč AGRI - M, spol. s r.o. zaplatit k rukám advokáta, který ji v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.), do 3 dnů od právní moci usnesení (§160 odst. 1 o.s.ř.).
Navrhovatelce 1) a účastnici 3) v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Dovolací soud proto podle ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. rozhodl, že ve vztahu navrhovatele 2) k navrhovatelce 1) a účastnici 3) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. června 2016
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu