ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.4009.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 4009/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce F. Z., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Křepelkou, advokátem se sídlem v Brně, Jakubské náměstí č. 4, proti žalovaným 1) M. P. , 2) Ing. M. P. , 3) F. Z. , 4) JUDr. A. B., Ph.D. , exekutorce se sídlem v Brně, Konečného náměstí č. 2, 5) JUDr. L. M., notáři se sídlem v Brně, Dvořákova č. 10, 6) JUDr. M. M., notářce se sídlem v Brně, Kopečná č. 19, a 7) JUDr. M. J. , advokátovi se sídlem v Brně, Masarykova č. 439/9, o vydání majetku z dědictví, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 19 C 1/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. dubna 2015, č. j. 18 Co 29/2015-106, takto:
Dovolání žalobce se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. dubna 2015, č.j. 18 Co 29/2015-106, není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k závěru odvolacího soudu o povinnosti žadatele o přiznání osvobození od soudních poplatků prokázat věrohodným způsobem soudu své poměry rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.7.2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 99, ročník 2013; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.11.2014, sp. zn. 25 Cdo 3076/2014, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 31, ročník 2015, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.6.2014, sp. zn. 30 Cdo 1589/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.11.2015, sp. zn. 21 Cdo 3396/2015], a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. (namítá-li, že „nejasnosti a rozpory v jeho tvrzeních byly účelově vyloženy v jeho neprospěch“), dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. února 2016
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu