ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.4974.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 4974/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně E. B. , zastoupené JUDr. Václavem Stieberem, advokátem se sídlem v Novém Strašecí, Čsl. armády č. 4, proti žalovanému J. V. o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 23 C 403/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. března 2010, č. j. 30 Co 10/2010-61, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2.3.2010, č.j. 30 Co 10/2010-61, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 29.10.2009, č.j. 23 C 403/2008-50, doplněný usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30.10.2009, č.j. 23 C 403/2008-52, tak, že zamítl žalobu o určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli J. B., zemřelém dne 14.4.2005, a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení před soudy obou stupňů 24.760,- Kč k rukám advokáta JUDr. Petra Lesného.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které vzala podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 27.8.2015 zcela zpět.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen „o.s.ř.“), neboť dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán před 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], dovolací řízení zastavil.
Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (§151 odst. 2 část věty první před středníkem o.s.ř.), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení §147 nebo §149 odst. 2 o.s.ř. a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§151 odst. 2 část věty první za středníkem o.s.ř.). Vyhláška č. 484/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17.4.2013 č. 116/2013 Sb. dnem 7.5.2013 zrušena. Nejvyšší soud České republiky za této situace určil pro účely náhrady nákladů dovolacího řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši 2.500,- Kč. Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly žalovanému náklady spočívající v paušální částce náhrady výdajů ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného, advokát JUDr. Petr Lesný, osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům, které žalovanému za dovolacího řízení vznikly, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 560,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Protože žalobkyně zpětvzetím dovolání z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, dovolací soud jí podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o.s.ř. uložil, aby žalovanému, který se k dovolání žalobkyně vyjádřil prostřednictvím advokáta JUDr. Petra Lesného, nahradila náklady dovolacího řízení v celkové výši 3.360,- Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§160 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. ledna 2015
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu