ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.5567.2015.1
21 Cdo 5567, 5568/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce V. Š. , zastoupeného JUDr. Pavlem Adamem, advokátem se sídlem v Praze 6, U Vojenské nemocnice č. 1200/1, proti žalovanému PhDr. J. S. , zastoupenému Mgr. Davidem Strupkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova č. 36/31, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 4 C 193/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2014, č. j. 58 Co 183/2014-131, doplněnému usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2014, č. j. 58 Co 183/2014-134, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. srpna 2015, č. j. 58 Co 257/2015-169, takto:
I. Dovolání žalobce proti rozsudku městského soudu se odmítá .
II. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení městského soudu se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26.6.2014, č.j. 58 Co 183/2014-131, doplněnému usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26.6.2014, č.j. 58 Co 183/2014-134, není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2013 [(dále jen „o.s.ř.“), který je třeba pro projednání dovolání a pro rozhodnutí o něm i v současné době použít, neboť řízení bylo zahájeno v době do 31.12.2013 (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], protože rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce okruhu účastníků řízení zahájeného žalobou podanou podle ustanovení §175k odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (neboť zůstavitelka M. M. zemřela dne 12.11.2006; srov. Čl. II bod 7. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), srov. například zprávu projednanou a schválenou občanskoprávním kolegiem bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18.6.1982, sp. zn. Cpj 165/81, uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49, ročník 1982; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.2.2004, sp. zn. 30 Cdo 2537/2003, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 70, ročník 2004; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.6.2012, sp. zn. 21 Cdo 3701/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 3, ročník 2013, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.11.2014, sp. zn. 21 Cdo 1504/2013] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26.6.2014, č.j. 58 Co 183/2014-131, doplněnému usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26.6.2014, č.j. 58 Co 183/2014-134, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Podáním dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12.8.2015, č.j. 58 Co 257/2015-169, žalobci také vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů; k tomu také srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.3.2015, sp. zn. 21 Cdo 543/2015], který činí podle položky č. 23 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků 2.000,- Kč.
Vzhledem k tomu, že dovolatel, u něhož nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle ustanovení §138 odst. 1 o.s.ř., neboť to neodůvodňují jeho poměry, které byly řádně a úplně zjištěny v dosavadním řízení, nezaplatil soudní poplatek z dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.1.2016, č.j. 21 Cdo 5567, 5568/2015-177, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12.8.2015, č.j. 58 Co 257/2015-169, podle ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. května 2016
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu