ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.5652.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 5652/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Mojmírem Putnou v právní věci žalobce R. Ř. , zastoupeného JUDr. Štěpánem Maškem, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, Komenského č. 939/21a, proti žalovanému AUTOHOFI, společnost s ručením omezeným se sídlem v Jablonci nad Nisou - Lukášov, Československé armády č. 71/44, IČO 49902253, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 9 C 96/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 17. září 2015, č. j. 29 Co 280/2015-246, ve znění usnesení ze dne 17. září 2015, č. j. 29 Co 280/2015-253, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Štěpána Maška, advokáta se sídlem v Jablonci nad Nisou, Komenského č. 939/21a.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 17. 9. 2015, č. j. 29 Co 280/2015-246, ve znění usnesení ze dne 17. 9. 2015, č. j. 29 Co 280/2015-253, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. [dovolatel pouze odkázal na již zrušenou právní úpravu přípustnosti dovolání účinnou do 31. 12. 2012, aniž by vůbec vylíčil, proč považuje dovolání za přípustné z hledisek uvedených v ustanoveních §237 o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013); podle ustálené judikatury dovolacího soudu, může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části), aniž by bylo z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek], a jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. (dovolatel zpochybňuje skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj právní závěr o tom, že okamžité zrušené pracovního poměru dané žalobci dopisem žalovaného ze dne 29. 9. 2011 je neplatné, namítá nesprávné hodnocení důkazů odvolacím soudem, přičemž předestírá vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní závěry o opodstatněnosti okamžitého zrušení pracovního poměru se žalobcem; tím, že dovolatel na odlišných skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, však nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující), a v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. března 2016
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu