ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.851.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 851/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce J. M. , zastoupeného JUDr. Štefánií Fajmonovou, advokátkou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, V Lískách č. 1065/31, proti žalovanému DIAMO, státnímu podniku se sídlem ve Stráži pod Ralskem, Máchova č. 201, IČO 000 02 739, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 8 C 188/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. listopadu 2015 č.j. 15 Co 63/2015-397, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Štefánie Fajmonové, advokátky se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, V Lískách č. 1065/31.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3.11.2015 č. j. 15 Co 63/2015-397 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce výše škody na výdělku srov. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8.4.1999 sp. zn. 21 Cdo 350/98 uveřejněném pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 1999, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10.12.2002 sp. zn. 21 Cdo 1185/2002, uveřejněném pod č. 64 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003, k otázce zjišťování průměrného výdělku srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2009 sp. zn. 21 Cdo 1997/2008, který byl uveřejněn pod č. 109 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2010, popřípadě v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26.8.2015 sp. zn. 21 Cdo 1/2015, k otázce možnosti přiznat poškozenému zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku i do budoucna jako tzv. rentu srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26.8.2008 sp. zn. 21 Cdo 3107/2007, uveřejněném pod č. 39 v časopise Soudní judikatura, roč. 2009) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Namítá-li žalobce, že odvolací soud nepřihlédl k poučení danému soudem prvního stupně podle ustanovení §118a o.s.ř., „jehož doslovná formulace se neobjevila v protokolu o jednání“, (z níž není zřejmé, k jakému neúplnému tvrzení se mělo poučení vztahovat), uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. (zpochybňuje-li tím skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, nesouhlasí-li s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, a předestírá-li opačné skutkové závěry, na nichž buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci). Dovolání tak trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. dubna 2016
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu