ECLI:CZ:NS:2016:21.ND.151.2016.1
sp. zn. 21 Nd 151/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného, v právní věci rozvodu manželství L. M. , zastoupené JUDr. Jiřím Kovandou, advokátem se sídlem v Praze 2, Malá Štěpánská č. 3, a M. M. , zastoupeného Mgr. Daliborem Lachmanem, advokátem se sídlem v Prostějově, Plumovská č. 44, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 4 C 272/2015, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 4 C 272/2015, projedná a rozhodne Okresní soud v Prostějově.
Odůvodnění:
Okresní soud v Prostějově předložil Nejvyššímu soudu věc vedenou pod sp. zn. 4 C 272/2015, k rozhodnutí podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možné určit příslušný soud, chybějí nebo je nelze zjistit.
Manželé se svým společným návrhem učiněným podle ustanovení §384 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) domáhali rozvodu manželství uzavřeného dne 26. 6. 2010 v B., matriční úřad Magistrát města Olomouci pro obec B. Oba manželé jsou státními příslušníky České republiky a mají své trvalé bydliště na území Švýcarska.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. platí, že jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V předmětné věci se použije nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále „nařízení Brusel II bis“), a to i přesto, že Švýcarsko není členským státem Evropské unie. Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 29. 11. 2007 ve věci C-68/07 Lopez uvedl, že cílem nařízení č. 2201/2003, do nějž byla převzata ustanovení nařízení č. 1347/200 týkající se příslušnosti k rozhodování o rozvodových záležitostech, je zavést jednotná kolizní pravidla v rozvodových věcech, aby byl osobám zajištěn co nejširší volný pohyb. Proto se nařízení č. 2201/2003 použije rovněž na státní příslušníky třetích zemí, jejichž svazky s územím některého členského státu jsou dostatečně silné v souladu s kritérii pro příslušnost stanovenými v tomto nařízení, což jsou kritéria, která jsou podle dvanáctého bodu odůvodnění nařízení č. 1347/2000 založena na pravidle, že musí existovat skutečné pouto mezi dotyčnou osobou a příslušným členským státem. Toto rozhodnutí je přitom třeba vztáhnout též na situaci opačnou, kdy oba státní příslušníci mají své obvykle bydliště na území třetího státu (v konkrétním případě ve Švýcarsku).
Článek 3 nařízení Brusel II bis stanoví, že ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu,
a) na jehož území
- mají manželé obvyklé bydliště, nebo
- měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo
- má odpůrce bydliště, nebo
- v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, nebo
- má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, nebo
- má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo, v případě Spojeného království a Irska, zde má "domicil";
b) jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo, v případě Spojeného království a Irska, se jedná o zemi "domicilu" obou manželů.
V projednávané věci jsou oba manželé státními příslušníky České republiky, příslušnost českých soudů je tak založena podle ustanovení článku 3 nařízení Brusel II bis.
Podle ustanovení §383 z. ř. s. je pro řízení o rozvod manželství příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
Podle ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Podle ustanovení §86 odst. 1 o. s. ř. jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště.
Manželé v projednávané věci měli poslední společné bydliště v České republice v Prostějově. Ani jeden z manželů však již v obvodu Okresního soudu v Prostějově nebydlí. Není- li soudu, v jehož obvodu by měli manželé poslední společné bydliště a v jehož obvodu alespoň jeden z manželů dosud bydlí, je místně příslušným obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení. Jelikož oba manželé podali společný návrh na rozvod manželství, nelze toto pravidlo uplatnit.
Místně příslušným proto bude obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení. Ani jeden z manželů nemá v České republice obecný soud ve smyslu ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř, neboť ani jeden z manželů nemá své bydliště na území České republiky, ani se zde nezdržuje. Uplatní se pro ustanovení §86 odst. 1 o. s. ř., podle nějž je obecný soudem soud, ve kterém měl občan České republiky poslední známé bydliště. Tímto soudem je v případě obou manželů Okresní soud v Prostějově. Místně příslušným soudem podle ustanovení §383 z. ř. s. je tedy Okresní soud v Prostějově.
Nejvyšší soud, kterému byla věc postoupena poté, co Okresní soud v Prostějově vyslovil místní nepříslušnost podle ustanovení §105 odst. 2 o.s.ř., rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. z výše vyložených důvodů tak, že věc vedenou u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 4 C 272/2015, projedná a rozhodne Okresní soud v Prostějově.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. července 2016
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu